"Ve výdajích se objevily další položky, které nejsou pokryty, i když je k nim vláda zavázána platnými zákony," komentoval vládní postup Tlustý.
"Minulá vláda připravila dluhovou povodeň," potvrdil jeho slova i vicepremiér Petr Nečas.
Občanští demokraté přesto nezvýšili schodek rozpočtu o tolik, aby museli nutně přijít o podporu sociálních demokratů. Ti slíbili rozpočet podpořit, pokud nepřesáhne 119 miliard.
Pokud nakonec ODS prodá akcie společnosti ČEZ, může deficit skončit u 91 miliard - tedy téměř tak, jako navrhoval Tlustého předchůdce Bohuslav Sobotka. Sociálnědemokratický ministr financí dospěl ke "konečné cifře" 88 miliard.
Infobox
ŘEKLI o ROZPOČTU:
- Mirek Topolánek, premiér:
"Schodek bude 91,3 miliard korun. Je zcela evidentní, že dokud tady nebude vláda s mandátem, která provede reformní kroky, nikdy se nedobereme maastrichtských položek a přijetí eura. Je to poctivý rozpočet, některé kroky vůbec nebyly jednoduché. Chtěli jsme posílit buď ty kapitoly, které byly podhodnocené, anebo které se týkají našich priorit. Našli jsme peníze navíc na modernizaci očkovacího kalendáře dětí a pandemii ptačí chřipky. Navíc dostalo ministerstvo zemědělství, životního prostředí, o 500 milionů korun dostane víc ministerstvo kultury.
- Vlastimil Tlustý, ministr financí:
"Rozhodli jsme se mrazit čerpání z rezervních fondů. Ponechali jsme na jednotlivých rezortech promítnutí důsledků zákoníku práce, které jsou v tuto chvíli těžko odhadnutelné. Jinými slovy: Jednotlivé resorty se budou muset vypořádat s důsledky tohoto zákona. Do bilance státního rozpočtu jsme zapojili výnosy privatizace části akcií ČEZ."
- Miroslava Kopicová, ministryně školství:
"Rozpočet je velmi napjatý a já jsem ráda, že nebylo příliš obtížné získat podporu a navýšit rozpočet ministerstva školství. Jeden a půl miliardy navíc půjde společně pro Akademii věd a vysoké školy na vědu a výzkum, miliarda další pro rozvoj vysokých škol."
- Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí:
"Podařilo se nám navýšit rozpočet ministerstva práce pro potřeby zákona o sociálních službách, který se týká těch nejcitlivějších z našich občanů. Peníze půjdou pro handicapované lidi a staré občany."
Premiér Topolánek doplnil:
"Na jednání s tripartitou jsme včera odsouhlasili nárůst výdajů na mzdy o 5 procent a to platí."
VLÁDNÍ PŘESUNY
- ministerstvo školství dostane navíc 1,5 mld korun na vědu a výzkum, 1 mld vysokým školám
- 4 mld půjdou na financování nového zákona o sociálních službách
- ministerstvo pro místní rozvoj dostane navíc 1 mld na spolufinancování programů ze strukturálních fondů EU
- ministerstvo vnitra si polepší o 700 milionů
- ministerstvo obrany si polepší o 539 milionů
- více půjde do zemědělství - o 2,5 miliardy
- ministerstvo dopravy dostalo přidáno 1,2 miliardy korun na financování veřejné dopravy a výstavbu pražského metra
- ministerstvo kultury dostane navíc 500 milionů
- škrtat se bude v běžných výdajích ministerstev
- vláda stopla stavbu nových administrativních budov, úřady budou na svůj běžný provoz utrácet stejně jako letos, navíc musí zmrazit čerpání z rezervních fondů. Tím se má ušetřit 6,4 mld
Kdyby politici ponechali součet ve výši 119 miliard, odpovídal by 3,5 procentům HDP. Veřejné finance by tak překročily o dvě promile závazek konvergenčního programu, ke kterému se česká vláda přihlásila v Bruselu.
ČEZ, a nebo?
Významnějším sporem tak může být rozhodnutí, jaký státní podnik prodat, aby se získalo 31 miliard potřebných k výstavbě dálnic a opravě dalších komunikací.
Ministři ODS chtějí část dluhu uhradit z prodeje akcií energetické firmy ČEZ, sociální demokraté doporučují prodávat pražské letiště. Občanští demokraté argumentují tím, že ČEZ je na rozdíl od letiště akciovou společností a nabídnout k prodeji se může už v příštím roce.
Definitivně o podpoře rozpočtu rozhodne poslanecký klub ČSSD. Bude mít na to nejméně 10 dnů, dříve nesmí sněmovna podle zákona o rozpočtu hlasovat.
Odbory pro, podnikatelé proti
Tlustého návrh zatím podpořili odboráři, rezolutně proti jsou podnikatelé. "Je to stejný rozpočet, jaký měl Sobotka," hodnotí předseda Českomoravské konfederace odborů Milan Štěch původní Tlustého návrh.
Opačně to vidí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl: "Rozpočet se nám nelíbí především z toho důvodu, že ho připravila minulá vláda. Ani náhodou nerespektuje její priority a už vůbec ne priority současné vlády," odsuzuje návrh. Příliš nízké jsou podle Míla výdaje na výzkum i dopravní infrastrukturu. "Nejčistším řešením by bylo odložit všechny sociální zákony z letošního jara, které zvyšují výdaje o padesát miliard," doporučuje šéf sdružení podnikatelů.
Vláda sice chce odložit změny v nemocenské a platech státních zaměstnanců, chce však zachovat vyšší rodičovský příspěvek, vyšší podporu chudých a zdravotně postižených i vyšší výdaje na zdravotnictví a zavést novou sociální podporu na bydlení. Navíc chce zvýšit důchody rychleji, než předepisuje zákon. Odklady ovšem odmítá předseda Štěch: "Strany neměly pro zákony hlasovat ve sněmovně. Kdyby vzaly rozhodnutí zpátky, bylo by to neseriózní vůči občanům," tvrdí.
Míl odmítá i plán ODS na privatizaci akcií společnosti ČEZ za 31 miliard. Nelíbí se mu ani protinávrh Jiřího Paroubka, aby se rozpočet sanoval z dividend společnosti. "Soukromá firma nemůže zachraňovat státní rozpočet," zlobí se prezident. Prospět to podle něj může pouze menšinovým akcionářům, kteří tak posílí vliv ve firmě - avšak občanům může takový tah "vynést" zdražení energií. "Nezodpovědnost politiků je děsivá," shrnuje Míl.
I ekonomové se zlobí
Vedle průmyslníků vadí návrh rozpočtu ekonomům. "Deficit je rekordně vysoký a to se nikomu nemůže líbit," říká Pavel Sobíšek z HVB Bank. Expertům vadí i to, že politická prohlášení spíše zakrývají, jak vysoký je skutečný schodek.
Ministr Tlustý si před dvěma týdny vysloužil aplaus, když připomněl, že vedle schodku plánovaného na 88 miliard bude nutné uhradit příjmy fondu dopravy ve výší 31 miliard. Nastoupenou cestu však opustil.
Na rekordním dluhu nic nemohou změnit příjmy z privatizace, které Evropská unie do celkového výsledku veřejných financí nepočítá. Naopak co do nich kalkuluje? Vedle státního rozpočtu také hospodaření mimorozpočtových fondů (vedle fondu dopravy například fond bydlení či fond životního prostředí), zdravotních pojišťoven, obcí a krajů.
Bez kosmetiky: až 156 mld?
Experti se neshodnou, jak vysoký může být celkový deficit, odvolávají se však na prvního náměstka ministra financí Eduarda Janotu. "Řekl, že celkový deficit může dosáhnout 4,6 procenta HDP a myslím, že to je naprosto realistický odhad," míní Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Česko by se tak v příštím roce zadlužilo částkou ve výši 156 miliard. "A to pouze v případě, že nevzniknou další nečekané výdaje," připomíná Sobíšek. Stát může být nucen uhradit některé garance, například za ekologické škody, anebo platit za prohrané arbitráže.
O tom, že deficit veřejných rozpočtů bude vyšší, než pouze schodek rozpočtu, je přesvědčen i Petr Dufek z Československé obchodní banky. "Kdyby se dosáhlo 3,8 procenta HDP, považoval bych to za současných podmínek za úspěch," říká.
Největší optimistou je Aleš Michl z Raiffeisen Bank, který očekává, že veřejným financím pomůže hospodářský růst. Celkový dluh by pak nemusel překročit 3,3 procenta, tedy 112 miliard. "Když se do rozpočtu započte dluh fondu dopravy, nemusí z ostatních fondů ani z regionálních rozpočtů další dluhy přibývat," věří Michl.
Proti plánu by se mohl snížit dokonce dluh rozpočtu: "Počítá, že se daňové výnosy zvýší o 6 procent, my ale předpokládáme devítiprocentní zvýšení," upozorňuje Michl. "To je další důvod, proč nám vadí takové sestavování rozpočtu," komentuje předpovědi odborníků prezident Míl. "Ve své struktuře je naprosto nesrozumitelný a nejde předvídat, jak nakonec dopadne."
