Praha - Češi by v budoucnu mohli mít méně aktivistického prezidenta. Přejí si to sociální demokraté a rádi by našli kompromis i s ostatními stranami.
Co to vlastně znamená? Hlava státu by jednoduše daleko více než Havel či Klaus měla spolupracovat s vládou a souznít s jejími rozhodnutími.
Paroubek: Prezident? Máme jména, jedním z nich je Dienstbier - ČTĚTE ZDE
"Aktivistický prezident, který nemá odpovědnost k parlamentu, je problém," říká Paroubek. ČSSD by udělala prezidenta buď odpovědným vůči sněmovně nebo by všechna jeho rozhodnutí měl podepisovat i premiér.
Podle sociálních demokratů by se měly zrušit a zpřesnit některé prezidentské pravomoci. Zpřesnit by chtěli jmenování a odvolávání ministrů při sestavování vlády. Zrušit pak možnost udělovat milost abolicí, tzn. zastavit případ už v čase trestního stíhání nebo před jeho zahájením.
Omezit by se podle nich mohlo také právo jmenovat členy bankovní rady ČNB a Ústavního soudu. "Když je prezident jmenuje, vytváří si tak vlastní třetí komoru sněmovny," míní Paroubek.
Nelíbí se jim ani fakt, že prezident je prakticky neodvolatelný. "Může ho odvolat Senát v případě vlastizrady, ale to se nikdy nestane. Nechceme dávat žádná ultimáta, ale mluvit o tom," říká Zaorálek.
Pro přímou volbu 82 procent
Přestože zbývá do volby prezidenta pouhých pár měsíců, ČSSD si nyní udělala průzkum mezi svými straníky a zjistila, že si přejí přímou volbu. Navrhnout a prosadit změnu Ústavy už vedení strany nestihne.
Napříště by se o to ale předseda Paroubek pokusit chtěl. Žádá ho o to 82 procent okresních organizací, které na anketu reagovaly, což je asi polovina. Posílit pravomoci prezidenta by si ale přály jen tři procenta z nich.
"O přímé volbě jsme hovořili už v roce 2002, budeme v tom pokračovat," řekl Paroubek.
Jak zvolit prezidenta
Infobox
- Speciál: Poslední rok prezidenta Klause?
(Klausovy výhry a prohry, milosti a politika)
ČSSD by také ráda debatovala o tom, jak vlastně prezidenta volit. Podle Lubomíra Zaorálka by to mělo být jednoznačně přímou volbou a dvoukolovým systémem.
"Neměla by být žádná hranice povinné účasti tak, aby byl prezident skutečně zvolen," míní Zaorálek.
Například v Polsku musí každý prezidentský kandidát získat 100 tisíc hlasů pro svoji nominaci, a to i kandidát politické strany, k tomu aby se mohl o funkci ucházet.
"U nás by tato hranice mohla být nižší, například 50 tisíc i méně," uvažuje Zaorálek.
Poslední návrh na změnu Ústavy padl zamítavým postojem senátorů v roce 2003. Předpokládal, že kandidáta má právo navrhnout buď 20 poslanců, 10 senátorů nebo 10 tisíc občanů.
