Praha - Podpis pod novou smlouvu Evropské unie, která se má týkat zemí eurozóny, ale schvalovat ji bude celá sedmadvacítka, možná připojí už nový český prezident.
Spor o prezidentův podpis, který už teď komentují odpůrci i stoupenci nové evropské smlouvy, tak může být bezpředmětný.
"Podívejte, než to celé dojede, tak už tam nemusí být, ten rok pokročí. To si umím představit," řekl Aktuálně.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Komentoval tak prezidentův dopis premiérovi Nečasovi, kterým Václav Klaus upozornil, že bude blokovat případnou novou smlouvu EU.
Se Schwarzenbergem souhlasí i místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD): "Ta ratifikace potrvá, navíc v obou komorách, klidně to může trvat víc než rok."
"Tato smlouva nebude známa dřív než v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku," upozornil i premiér Petr Nečas (ODS).
Václavu Klausovi končí mandát 7. března 2013. A v Bruselu jsou bezpochyby v živé paměti nástrahy, které kladl český prezident Lisabonské smlouvě.
ČR netlačí čas
Rodící se návrh, který teď v Bruselu dolaďují vyjednávací týmy na úřednické úrovni, navíc zatím předpokládá, že smlouva by se týkala jen zemí eurozóny. Přestože ji mají schvalovat všechny země EU, zřejmě však s výjimkou Británie, mohla by vstoupit v platnost už v okamžiku, kdy ji ratifikuje dvanáct zemí EU.
Česká republika by ji musela mít nezbytně schválenou až v okamžiku, kdy by do eurozóny chtěla vstoupit. Aktuálně.cz to potvrdil vysoce postavený úředník českého zastoupení v Bruselu.
Jinými slovy: ČR s ratifikací smlouvy, pokud ji podepíše, nijak pospíchat nemusí.
Hrát se může spíš o pověst a pozici Česka v EU. Okázalé váhání s dočasně "nepovinnou" ratifikací by však zase znamenalo prohloubení image Česka jako země, která si od EU drží co největší distanc.
Schwarzenberg neodchází
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg teď zmírňuje výroky o tom, že premiéru Nečasovi pohrozil odchodem TOP 09 z vlády, pokud by vláda odmítala podepsat novou evropskou smlouvu.
"Tak jsem to neřekl. Já jsem řekl, že kdybychom se vydali mimo hlavní proud... Mezitím se to trošku uklidní, výsledek jednání v Bruselu bude, myslím, pro všechny přijatelný. Doufám tedy, že k tomu nedojde," řekl Aktuálně.cz Schwarzenberg.
"Ale je pravda, že nemá smysl býti ministrem zahraničí, pokud bychom se vydali na cestu na okraj," dodal předseda TOP 09.
Slova ministra Schwarzenberga potvrzuje i "druhá strana", tedy Nečasův eurotajemník Vojtěch Belling. I podle jeho vyjádření pro Aktuálně.cz je podoba rodícího se dokumentu alespoň z právního hlediska pro českou vládu spíš přijatelná.
"Projednávaná smlouva vzniká ve velmi hektickém tempu. Podařilo se nám odstranit právně nejproblematičtější pasáže z pohledu české vlády. Obsah smlouvy však bude znamenat předěl ve fungování EU, proto je její podepsání výsostně politické rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz Belling, klíčový úředník premiéra pro evropské záležitosti, který se vyjednávání smlouvy účastní.
Bude potřeba ústavní většina?
Nečas už sám ve středu nepřímo polemizoval s Klausovým odmítavým postojem, podle něj je potřeba vyčkat do vyjednání podoby smlouvy.
Česká vláda se k předběžnému návrhu smlouvy vrátí příští týden. Dohodnout se bude muset právě i na způsobu ratifikace.
Právě o to už teď ale vede Schwarzenbergovo ministerstvo skrytý spor s premiérovým úřadem. Zatímco ministerstvo zahraničí tvrdí, že smlouva tolik nezasahuje do suverenity ČR, Úřad vlády na to má jiný názor.
Pro schvalování v Parlamentu je ale právě tato otázka klíčová: pokud by výklad smlouvy zněl, že, jak praví ústava, přenáší "některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci", pak by byla nutná ústavní většina v obou parlamentních komorách.
V opačném případě by stačila prostá většina poslanců a senátorů.
Bojuje se o každé slovo
Českou republiku při vyjednávání smlouvy zastupuje úřednický tým na koaliční bázi - hlavní vyjednavači jsou zástupci ODS, TOP 09 i Věcí veřejných.
V nejbližších dnech by měl být hotov text návrhu smlouvy, o kterém bude na neformální schůzce v Bruselu jednat Evropská rada - tedy premiéři a hlavy států EU.
V tuto chvíli se smlouva dolaďuje do detailů a bojuje se o každou formulaci.
Jeden příklad za všechny: zatímco původně měla smlouva obsahovat podmínku, že tzv. dluhovou brzdu - tedy ustanovení o rozpočtové kázni - by měly mít všechny země EU přímo ve své ústavě, teď se formulace zmírňuje, že by měla být "uzákoněna, pokud možno v ústavě".
