Dosud se totiž mohlo stát, že i když občan spor o poskytnutí informace vyhrál, úřad mu ji i přesto mohl odepřít.
Nyní to dostane příkazem rovnou od soudu. Umožní to změna v zákoně o svobodném přístupu k informacím, kterou dnes schválili poslanci.
Infobox
DÁLE K TOMUTO TÉMATU ČTĚTE:
I když senátoři vrátili sněmovně zákon s tím, že tuto změnu nechtějí, protože by měla být součástí soudního řádu, poslanci ji přesto odklepli.
Novelu musí ještě podepsat prezident, platit by však měla zpětně, od začátku roku.
Mnoho sporů...
"Jsou to desítky situací, kdy úřady přes rozsudek otálejí s poskytnutím informací," říká Oldřich Kužílek, spoluautor původního zákona, který platí od roku 1990.
"Úřady používají různé, mnohdy absurdní výmluvy, které různě mění, a lidé se tak musí stále dokola soudit. Je to stejné, jako kdyby vám jednou řekli, že informaci nedají, protože včera nepršelo. A když byste vyhráli soud, najednou by měli jiný důvod: Nepršelo předevčírem."
S takovým přístupem se potýká už šestý rok například Václav Drbohlav, který se soudí s pražskými radnicemi.
...informace chybí
O informace se marně a roky soudí také například právníci Ekologického právního servisu Brno (EPS), kteří v roce 2000 požádali ministerstvo průmyslu a obchodu o informaci, jaký je dopad vysílání Rádia Svobodná Evropa na obchod Česka s Íránem a Irákem.
"V Iráku je již jiná vláda, na ministerstvu jiný ministr a my stále nevíme, jestli na informaci máme právo a jestli ji dostaneme," řekl Vítězslav Dohnal z EPS.
Novela také říká, že úřady by už za poskytování informací neměly účtovat přemrštěné ceny. Mohly by však žádat poplatek například za mimořádně rozsáhlé vyhledávání. Nová norma také zpřesňuje způsob, jakým se úřad může odvolat na obchodní tajemství.
To je často důvodem, proč úřady nechtějí požadované informace lidem poskytnout. Novela říká, že v takovém případě situace skutečně musí odpovídat obchodnímu zákoníku, ten totiž obchodní tajemství přesně definuje.#reklama
