Praha - Premiér Nečas poprvé veřejně připustil, že návrh penzijní reformy jeho vlády významně ovlivnila Evropská komise.

Ta totiž zakázala zvyšovat rozpočtový deficit, i kdyby si stát půjčoval na penzijní reformu. Do stejné kategorie platí podpora reformy z výnosů privatizace.

"Podle pravidel Evropské unie je možné podpořit penzijní reformu z privatizace nebo dividend státních podniků pouze po dobu pěti let," vysvětloval Nečas na Žofínském fóru, proč je česká penzijní reforma velmi opatrná a proč nepovolí spořit u soukromých fondů vyšší částky.

Penzijní reformy východoevropského typu stojí na tom, že převádějí státní peníze soukromým fondům a fakticky tak deficit zvyšují v řádu procent HDP. Pro reformní státy je pak těžké dodržet maastrichtská kritéria, která připouštějí jen tříprocentní rozpočtový schodek.

Marný pokus o deficit

Například polská, slovenská, maďarská nebo bulharská reforma byly postaveny na tom, že stát ročně odeslal částku ve výši 2-3 procent HDP soukromým penzijním fondům.

Tím vznikla značná část jejich rozpočtových deficitů, za které zmíněné země kritizuje Evropská komise a na které se zvláště Maďarsku a Bulharsku těžko půjčovalo. Proto také Maďaři a Bulhaři reformu zrušili a Poláci snížili odvody soukromým fondům na třetinu.

Nečas ještě před loňskými volbami plánoval, že tuzemskou reformu bude možné financovat z dividend společnosti ČEZ a prodeje státních podniků. Už v říjnu ale narazily Nečasovy penzijní plány na stanovisko Evropské komise, která financování penzijní reformy z deficitů, ale také dividend či privatizace zamítla.

Česká republika se pak účastnila tažení osmi států, které chtěly větší schodky povolit. Senát tehdy dokonce schválil deklaraci, ve které žádal Evropskou unii, ať Čechům ustoupí.

Hlasy Švédska a sedmi postkomunistických zemí ale neuspěly a jednání evropských ministrů financí připustilo v polovině března pouze pětiletou výjimku.

Z nouze ctnost

"Naše reforma bude postupovat s odpovědností ke státnímu rozpočtu," popsal reakci Čechů na bruselský verdikt premiér Nečas.

Tuzemský návrh reformy je proto mnohem opatrnější, než krachující reformy v okolních státech. Dokonce i při velkém zájmu o spoření v kapitálových penzijních fondech odešle stát soukromníkům nejvýš půl procenta HDP ročně. Částku ve výši dvaceti miliard bohatě pokryje zvýšením daně z přidané hodnoty, která má vynést dvojnásobek.

"Země jako Polsko nebo Maďarsko vyvedly z rozpočtu značné procento, aniž se někdo hlouběji zamýšlel nad tím, co toto vyvedení způsobí," zdůraznil na Žofíně českou rozvahu Nečas.

Ovšem samotní Češi se ještě v listopadu drželi návrhu Bezděkovy komise, která radila, ať stát ročně fondům posílá až 60 miliard korun bez ohledu na deficit. Tento požadavek obsahoval první návrh reformy z pera ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Ze svého radikálního stanoviska Nečasova ustoupila až ve chvíli, kdy v Bruselu se svými návrhy neuspěla.