Sněmovna nemusí otálet. Legislativní proces poběží dál

Jan Němec Tereza Krobová Jan Němec, Tereza Krobová
12. 8. 2013 14:45
Premiér Jiří Rusnok se na tom shodl s předsedou Senátu Milanem Štěchem
Milan Štěch
Milan Štěch | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Legislativní proces bude v České republice pokračovat i poté, pokud se příští týden rozpustí sněmovna. Pokud tak bude potřeba, zákony bude na návrh vlády projednávat Senát.

Na pondělní schůzce se na tom shodl premiér Jiří Rusnok s předsedou Senátu Milanem Štěchem.

"Dohodli jsme se na tom, že byť bude rozpuštěna sněmovna, legislativní proces je zajištěn. Samozřejmě že jen pro přechodné období," vysvětlil Rusnok.

Oba úřady jsou tak podle nich připraveny využívat tzv. institutu zákonných opatření, kdy zákony na návrh vlády projednává Senát a následně je musí podepsat prezident. Jak ale v pondělí upozornil Štěch, i s takovými rozhodnutími musí následně souhlasit nová sněmovna.

Senátoři podle Štěcha například nebudou váhat se schvalováním zákonů, které na poslední chvíli sněmovna projednává. Jedná se tak především o doprovodné zákony k občanskému zákoníku.

Upozornil ovšem, že se nenechá dotlačit ke spěšnému tempu nebo k takovému rozhodnutí, které by si poslanci představovali.

Rusnok již dříve slíbil, že nehodlá dělat žádné zásadní změny. A zopakoval to i nyní.

"Nemáme na Senát žádné požadavky a doufáme, že institut nebudeme muset použít. Ale pokud bude potřeba, i s ohledem na to, co Senát bude projednávat, nebo jestli se objeví situace, která nesnese odkladu, tak to opatření navrhneme. Nyní se mi nejeví nic tak fatálního, co by to nutně muselo být, ale doba je dynamická," vysvětlil.

S rozpuštěním Poslanecké sněmovny tak není třeba čekat až na okamžik, kdy o všech zákonech rozhodne i Senát. Jen hrozí riziko, že pokud Senát některé zákony vetuje, nebude mít kdo toto veto přehlasovat. Tento názor ústavního právníka Marka Antoše tak polemizuje s názorem předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Pavel Rychetský upozornil minulý týden poslance, že podle jeho názoru končí legislativní proces okamžikem rozpuštění sněmovny. "Termín bude záležet na tom, jaký mají parlamentní strany zájem, aby byly některé předpisy schváleny," prohlásil minulý čtvrtek Rychetský. A tento názor koncem týdne i o víkendu začali opakovat i někteří poslanci.

Legislativní proces může pokračovat, tvrdí Antoš...

"Je to spíš účelová konstrukce," namítá Marek Antoš a vysvětluje: "Pokud předlohu Senát také schválí, není důvod, aby se nestala zákonem, a to i v případě, že v té době už Sněmovna, která ho schvalovala, není. Pokud to jde hladce."

Jiná situace pochopitelně nastane, když celý legislativní proces nedoběhne. Sněmovna vzešlá z nových voleb totiž z Ústavy nemůže jednat o zákonech, přijímaných v předchozím volebním období.

"V minulosti byly případy, kdy zákon prošel ve Sněmovně i v Senátu, ale vetoval jej prezident. Pak už tady nebyla Sněmovna, která by ho přehlasovala," říká Antoš. V tom případě takový návrh zákona padá pod stůl.

... a praxe mu dává za pravdu

V minulosti už nastaly případy, kdy zákon prošel v Senátu až po volbách do Sněmovny, senátoři tak jednoznačně rozhodovali o zákonu i ve chvíli, kdy Sněmovna, která jim zákon poslala, už neexistovala a byli zvolení už noví poslanci.

V roce 2010 byly sněmovní volby 28. a 29. května.

Státní dluhopisový program schválili poslanci 27. května, tedy pouhý den před volbami, a Senát řekl své "ano" až 3. června.

Zákon o obecně prospěšných společnostech prošel na poslední schůzi Sněmovny 18. května, na schůzi Senátu se dostal až 23. června (Senát vyjádřil vůli nezabývat se jím) a prezident jej podepsal až 12. července. Ani tady tedy legislativní proces neskončil s koncem staré sněmovny.

Naopak novelu trestního řádu Senát 23. června, tedy už po volbách, zamítl a nová Sněmovna o něm rozhodnout nemohla, takže předloha spadla pod stůl.

Další příklad najdeme v roce 2006, kdy se noví poslanci volili 2. a 3. června. Ještě stará Sněmovna schválila zákon o zrušení Fondu národního majetku 23. května. Senát zákon projednával až 21. června, bezmála tři týdny po zvolení nových poslanců (i v tomto případě vyjádřil vůli zákonem se nezabývat). Prezidentovi byl doručen návrh až 21. srpna, Václav Klaus ho ani nepodepsal, ani nevrátil - a zákon tak začal platit.

Vláda bez důvěry vládne dál

Rusnokova úřednická vláda nezískala minulý týden důvěr sněmovny, hlasovalo pro ni jen 93 poslanců ze 200. Přesto se pro ni prakticky nic nemění, vláda se tak i bez důvěry schází dál.

O rozpuštění sněmovny by měla dolní komora parlamentu rozhodovat 20. srpna. O svolání mimořádné schůze požádala ČSSD, TOP 09 a KSČM. Návrh podpořily i Věci veřejné, ODS se naopak nepřipojila.

Prezident Miloš Zeman upozornil, že právě předčasné volby byly při jmenování Rusnokova kabinetu jeho cílem, nehodlá proto rozpuštění sněmovny nijak zdržovat. Volby by se tak mohly konat na konci října.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy