Praha - Zástupci vznikající vládní koalice v pondělí oficiálně stvrdili text koaliční smlouvy, dokumentu představujícího "jízdní řád" pro následující čtyři roky koaličního vládnutí.
Možný budoucí premiér Bohuslav Sobotka zároveň oficiálně představil seznam kandidátů na jednotlivé ministerské posty. Kabinet pod jeho vedením má mít celkem 17 členů. Na ČSSD připadá osm postů, na hnutí ANO šest a na lidovce tři.
Ohledně složení vlády se přitom nekoná žádné velké překvapení. Šéfové koaličních stran Sobotka, Babiš i Bělobrádek potvrdili avizované nominanty. Sobotka však připomněl, že seznam je stále pouze předběžný, protože prezident zatím oficiálně nejmenoval předsedu vlády.
Sobotka koaliční smlouvu označil za naději na nový obrat a na posílení stability státu. Babiš v pondělí především obhajoval svou volbu ministrů za hnutí ANO. Uvedl, že hledáním ministra dopravy strávil celé Vánoce.
Nakonec se rozhodl pro Antonína Prachaře, který dosud vlastnil společnost Omega servis Holding zabývající se mezistátní silniční přepravou. "Pan Prachař svou firmu komplet prodal nadnárodní francouzské společnosti... Není pravda, že je stále jejím majitelem," vysvětlil Babiš.
Odmítl také kritiku na adresu možného ministra životního prostředí Richarda Brabce, který pracoval v řadě chemiček a nyní je předsedou dozorčí rady Lovochemie. Jeho případné vládní angažmá se nelíbí ekologům. Podle Babiše by bylo vhodné "posuzovat aktivity pana Brabce, až to nastane".
Koaliční smlouva je oproti svým předchůdcům výrazně sociálnější - jejím podpisem se koaliční partneři zavázali například ke zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyššímu růstu důchodů i minimální mzdy nebo slevám pro rodiny s dětmi - v této souvislosti je však koalici jedním dechem vyčítáno, že není jasné, jak plánovaná opatření ufinancuje.
Kladná odezva od odborů
Na to zástupci hnutí ANO dlouhodobě odpovídají tak, že výpadek v příjmech lze nahradit úsporami v rozpočtu, i když i sami poslanci ANO připouštějí, že spíše než o konkrétní plán jde o odklad.
Kladnou odezvu našla koaliční smlouva u odborů, podle kterých odpovídá jejich politice. Zástupci zaměstnanců uvítali zejména návrhy na zvýšení minimální mzdy, zrušení druhého pilíře důchodové reformy nebo větší podporu rodin s dětmi. "Je to nejlepší koaliční dohoda za posledních 23 let," nechal se v souvislosti s ní slyšet předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.
Podobně jako mnozí komentátoři se však i sami odboráři obávají, že vzniklá koalice nenajde na naplnění svých plánů dostatek financí. Koaliční smlouva totiž podle nich nejasně nastiňuje výdaje a příjmy veřejných rozpočtů.
Že se nakonec v současném rozpočtu nenajde dostatek peněz, si myslí i ekonom a analytik Vladimír Pikora.
"Nakonec se nejspíš ukáže, že vláda nebude mít dost peněz, aby realizovala vše, co chce. Ale na to už mají politici připravený záložní plán ´B´. Navzdory dnešnímu tvrzení o nezvyšování daní daně asi zvýší. Nejspíš se dočkáme sektorové daně na banky a finanční instituce. Ty jsou totiž ziskové a je z čeho jim brát," píše na svém blogu Pikora.
Nasvědčuje tomu i samotné znění koaliční smlouvy, podle které je skutečně ve hře možnost zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 miliard korun.
Třecí bod číslo jedna - daně
Právě daňová a rozpočtová politika se stala největším třecím bodem koaličních vyjednávání.
Kromě zmíněné sektorové daně pro banky a energetické či telekomunikační společnosti byli sociální demokraté svými partnery například donuceni (zatím) odstoupit také od myšlenky takzvané minimální daně pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Její částečnou náhradou má být ukončení "daňového zvýhodnění" pro podnikatele, kteří dlouhodobě nevykazují zisk.
Koalice také počítá s tím, že se do konce roku pokusí přijmout opatření, která povedou k vyššímu zdanění hazardu, k obnovení slevy pro pracující důchodce nebo snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.
Jinak se minimálně do roku 2015 s výraznějšími změnami v daňové oblasti nepočítá, po tomto datu však koaliční smlouva nastiňuje množství případných úprav - například pro výše zmíněné OSVČ je v plánu zatím neurčité omezení výše paušálních nákladů.
Faktor Zeman
Jeden z originálů koaliční smlouvy dostane také prezident Miloš Zeman, který byl s předběžným seznamem kandidátů na ministry seznámen již v pátek. Další kroky, počínaje jmenováním Bohuslava Sobotky premiérem, jsou jen na něm.
"Pan prezident přistupuje k otázce jednání o nové vládě se vší odpovědností. Už před časem vyjádřil přání, aby vznikl stabilní kabinet. Pokud jde o další postup, připomínám, že pan prezident má v plánu se setkat s předsedy stran vznikající koalice, aby se ujistil o podpoře nové vlády v Poslanecké sněmovně. Nyní je ale předčasné předjímat jakékoliv konkrétní termíny," sdělil Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Podle zákulisních informací má ale prezident s některými jmény problém, koalice si však bude za konečným seznamem kandidátů do vlády stát. Pokud by však přesto nebyl někdo z nich jmenován, mohl by resort vést dočasně sám Sobotka z pozice premiéra. Jak v neděli předseda ČSSD oznámil v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Jedním z takových jmen je první místopředseda KDU-ČSL Marián Jurečka, kterého strana nominovala na obsazení postu ministra zemědělství. Jurečka totiž v minulosti, v souvislosti s prezidentovým vrávoráním nad korunovačními klenoty, řekl, že "jsou chvíle, kdy si politik nemůže dovolit přivodit virózu a namazat se jako ruský mužik".
Jurečkův spolustraník Jan Bartoška však problémy neočekává. "Očekávám, že je i v zájmu pana prezidenta, aby tato země měla stabilní vládu. Osobně si myslím, že tyto ´závady´ jsou překonány," řekl v České televizi.
Sobotka má podle svých slov "připravené náhradníky, kdyby se některý z ministrů v praxi neosvědčil", do jejich výběru by však podle něj prezident zasahovat neměl.
