Praha - Senátoři zejména z řad ODS si u Ústavníhou soudu stěžují na novelu parlamentních jednacích řádů, která souvisí s ratifikací lisabonské smlouvy.
Dnes odpoledne předložili stížnost na novelu o vázaném mandátu, která má reformovat fungování EU. Pod stížnost se podepsalo sedmnáct senátorů.
Co se zákonodárcům z horní parlamentní komory vlastně nelíbí?
Novely parlamentních jednacích řádů kvůli lisabonské smlouvě zavádějí takzvaný vázaný mandát pro vládu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu.
Tvůrci stížnosti ale pokládají za nedostatečné a neústavní, aby parlament souhlasil s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou.
Podle nich by se tímto přenosem totiž měnily dosavadní smlouvy o fungování EU.
Pomáháte Klausovi, říkají odpůrci
Tvůrci stížnosti podle očekávání čelí kritice zastánců rychlé ratifikace smlouvy, podle nichž jsou obě podání jen zdržovací taktikou a snahou umožnit prezidentu Václavu Klausovi odkládat rozhodnutí o podpisu smlouvy, a tím i dokončení ratifikace.
Naposledy ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle minulý týden označil tyto snahy za "nelogický a neopodstatněný krok", který by neměl zdržovat ratifikační proces.
Kromě senátorů z ODS podle něj stížnost podepsali i nestraník Tomáš Töpfer a místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková.
Senátoři se chtějí na Ústavní soud obrátit nejpozději počátkem října ještě s požadavkem o opětovný přezkum samotné Lisabonské smlouvy.
Lisabonskou smlouvu schválily obě komory českého parlamentu.
Pro dokončení ratifikace dohody v ČR schází ještě podpis prezidenta. Klaus s podpisem čeká mimo jiné právě na výsledek posouzení nové ústavní stížnosti.
