Hrad si chystá půdu, jak Sobotkovi odmítnout ministry

Martina Machová Martina Machová
5. 12. 2013 6:00
Jak by mohl Miloš Zeman odmítnout například jmenování Lubomíra Zaorálka?
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Prezident Miloš Zeman je připraven na variantu, že nebude jmenovat všechny ministry, které mu přivede předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Toho prezident pověřil sestavením vlády, ale den před čtvrtečním informativním setkáním obou politiků se objevily informace, že Miloš Zeman odmítne nominaci Lubomíra Zaorálka. O tom se všeobecně předpokládá, že by měl být Sobotkovým ministrem zahraničí.

Že nejde jen o náhlou hrozbu, potvrdily Aktuálně.cz dva na sobě nezávislé zdroje z okruhu přátel, s nimiž prezident politickou situaci konzultuje. Podle nich se Miloš Zeman už několik týdnů připravuje na variantu, že některého z navržených ministrů odmítne. 

Foto: CPA Eduard Erben

Stejné zdroje uvedly, že si prezident nechal připravit podklady, zda skutečně musí nominované ministry jmenovat a jak lze při vetování návrhu postupovat.

Výklad by tu byl...

"Žádná analýza neexistuje," říká prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, zároveň však upozorňuje na literaturu, kde je příslušná ústavní situace popsána. "Veřejně je každému k dispozici Ústava - komentář z roku 1997 od profesora Dušana Hendrycha, která se této problematice věnuje," říká mluvčí. 

Ve zmíněném komentáři se v souvislosti se jmenováním ministrů píše, že prezident může jmenovat jen ty, které mu navrhne premiér. Sám nikoho vybrat bez předsedy vlády nemůže. "To ovšem neznamená, že by prezident návrhy předsedy vlády nemohl odmítnout," pokračuje dále komentář.

Takto jednoduše Zeman pověřil sestavením vlády svého přítele Jiřího Rusnoka.
Takto jednoduše Zeman pověřil sestavením vlády svého přítele Jiřího Rusnoka. | Foto: Vojtěch Marek

Jeho autor Dušan Hendrych stál u zrodu české ústavy, jeho specializací je jinak spíše správní právo. Spoluautorem zmiňovaného výkladu je i někdejší lidovecký ministr spravedlnosti a zahraničí Cyril Svoboda, který působil před rozpadem Československa jako tajemník komise pro přípravu nové ústavy samostatné České republiky.

... a precedens také

Jeden z citovaných zdrojů upozornil Aktuálně.cz také na precedentní případ, na němž by prezident Miloš Zeman mohl argumentaci svého odmítnutí postavit.

Jde o případ z roku 2002, kdy tehdejší prezident republiky Václav Havel odmítl jmenovat viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu sociálního demokrata Františka Brožíka. Na kandidátovi se přitom shodla Sněmovna a potvrzení Brožíka do funkce mělo být pouhou formalitou.

"Je to podobný případ a podobná konstrukce," komentuje srovnání starého případu a případné situace při jmenování ministrů ústavní právník Jan Kysela.

Jmenování ministrů (a jejich odvolání) a jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ prezidentem republiky řeší stejný článek ústavy. V obou případech jsou kandidáti prezidentovi republiky navrženi. V případě NKÚ Sněmovnou, v případě ministrů premiérem.

"Sněmovna, tedy většina jejích poslanců, je podle mne více než jedna osoba (premiér, pozn. red.). A Havel ji také nevyslyšel," přibližuje uvažování o případné Zemanově argumentaci zdroj blízký Hradu.

V Brožíkově případě si Havel několik měsíců dopisoval se Sněmovnou, aby vybrala jiného kandidáta, jeho spolupracovníci pak tvrdili, že Brožík není dostatečně morálně bezúhonný, aby mohl funkci vykonávat. Argumentovali tím, že neodevzdal majetkové přiznání, ve kterém měl uvést příjmy ze svých postů v ČEZu a ve Fondu národního majetku.

Musí, nebo nemusí?

Pokud Václav Havel argumentoval v Brožíkově případě nedůvěryhodností navrženého kandidáta, dva ústavní experti v komentáři pro Aktuálně.cz také připomínají, že důvody odmítnutí jsou velmi důležité.   

"Že prezident nemusí ministra jmenovat, máme i v našem výkladu ústavy. Dá se to ale použít v případě, že by byl kandidát například trestán a tím byl nedůvěryhodný. Ne kvůli osobním sympatiím a antipatiím," komentuje výklad ústavy expert Václav Pavlíček.

S ním souhlasí i další ústavní právník Vladimír Balaš. "Bezdůvodně to odepřít nemůže, pouze za zvlášť závadné jednání," říká o možnostech prezidenta. "Například kdyby byl navržený ministr zapleten do korupčního skandálu nebo byl ve službách cizích mocností," uvedl.

Výhrady k navrženým členům vlády měli v minulosti Zemanovi předchůdci Václav Havel i Václav Klaus. Havel nechtěl například jmenovat Zemanem navrženého Jana Kavana, Klaus si kladl podmínky ke jmenování Davida Ratha jako ministra zdravotnictví za Paroubkovy vlády. Oba ale nakonec ustoupili a premiérem vybraní lidé se doposud vždy stali ministry.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Kanoistka Tereza Fišerová obsadila v Praze třetí místo v úvodním závodu SP ve vodním slalomu. V Troji triumfovala Jessica Foxová z Austrálie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy