Do německého hlavního města se o víkendu sjedou hlavy států Evropské unie, aby společně přijaly deklaraci připomínající 50 let od podpisu římských smluv, které jsou považovány za počátek evropské integrace vedoucí k dnešní Evropské unii.
Nezávazná, ale o to symboličtější Berlínská deklarace má připomenout úspěchy uplynulého půlstoletí, ale i naznačit, jak dostat unii z krize, do níž se dostala po nezdaru euroústavy před dvěma lety.
Narozeninový víkend v Berlíně je ovšem dopředu zkažený. Státníci napříč Evropou se přou, co vlastně mají podepisovat. V předvoji kritiků německého předsednictví táhnou i Češi.
Počínaje euroskeptickém prezidentem Václavem Klausem a konče premiérem Mirkem Topolánkem.
Nicméně spolková kancléřka Angela Merkelová dnes oznámila, že s deklarací nakonec souhlasilo všech 27 členských zemí unie. Tedy i Česká republika.
Dnes ráno si prý Merkelová telefonovala s Topolánkem i Klausem a získala jeho souhlas.
Proč se s námi nikdo nebaví?
Předtím ale český premiér sdělil zmocněnci německé vlády své výhrady.
"Vyjádřil jsem politování nad absencí otevřené debaty o tomto textu - stejně jako nad tím, že jsme dosud neobdrželi celý text deklarace. V důsledku toho nebude moci vláda přijmout žádné oficiální stanovisko...," oznámil Topolánek.
Česko bude na summitu zastupovat prezident Klaus. Ten podle původních plánů měl přidat svůj podpis k signaturám dalších státníků pod deklarací. Německé otálení a následná nechuť vlád podepsat něco, o čem ani nediskutovaly, však přiměla Němce změnit plány.
Za všech 27 členských států EU má nově dokument podepsat - jako současná země předsedající v Evropské radě - kancléřka Merkelová, za Evropský parlament jeho předseda Hans-Gert Pöttering a za Evropskou komisi její šéf José Manuel Barroso.
Ani toto řešení se ale Praze nelíbí. "V dopise do Německa jsem vyjádřil překvapení, že podle (zatím neoficiálních) informací má být deklarace signována pouze třemi lidmi. V tom případě bychom to brali tak, že německé prezidenství přebírá plnou odpovědnost za text deklarace a je na členských státech - včetně Česka - jej jej budou interpretovat."
Spor o datum
Nejde jen o spor o podpisy. Další problematickou pasáží chystané deklarace je jedno palčivé datum: červen 2009. Berlín si představuje, že právě do tohoto měsíce by měly být vyřešeny institucionální reformy EU.
Jinými slovy: Mělo by být jasno, jaký osud stihne euroústavu.
A to se Čechům nelíbí už vůbec. Topolánek v dopise předem odmítl, že by Praha brala datum vážně. "Nebudeme si to vykládat jako, ani implicitní závazek vztahující se k ústavnímu procesu. Vyjádřil jsem také jménem ČR přání, aby v textu nebylo konkrétní datum vůbec zmiňováno."
Němci přesto neztrácejí optimismus: "Jsme si jistí, že nakonec budeme mít text, k němuž přispějí všichni," citovala agentura DPA mluvčího vlády předsednické země EU Ulricha Wilhelma.
