Letos dvaadvacetiletý Nikita Niagu přišel do Česka v roce 2019, získal povolení k pobytu za účelem studia. V kurzu se naučil česky a sehnal si práci na částečný úvazek. Před vypršením povolení požádal o nové, tentokrát usiloval o zaměstnaneckou kartu. Díky ní by mohl v Česku žít a pracovat další dva roky.
Tuzemské úřady mu však povolení neudělily, s konečnou platností dospěly k tomuto závěru loni v květnu. Niagu už tehdy neměl platné ani vízum. V tu chvíli pozbýval jakéhokoliv dokumentu, díky kterému by se mohl v Česku zdržovat legálně. Cizinecká policie proto rozhodla, že musí zemi opustit.
Mladý Rus postavil obranu na tom, že se do Ruska nechce vrátit. Nesouhlasí s autoritářským režimem Vladimira Putina. Jak upozornil, navíc by mu hrozilo odvedení do ruské armády. Policii tím nepřesvědčil. Minulý týden se ho ale zastal Městský soud v Praze, kam na sbor podal žalobu. Niagu však mezitím musel Česko opustit.
Policie porušila povinnost
Podle úmluvy OSN o uprchlících nesmí hostitelská země vyhostit cizince tam, kde by mu kvůli jeho víře, politickému postoji nebo životnímu stylu hrozilo bezprostřední nebezpečí. V případě Niagua se přitom policie řádně nezabývala možností, že by po vystěhování z Česka mohl být jeho život v ohrožení.
"Nebylo namístě odmítnout posuzování nebezpečí hrozícího žalobci v případě vycestování do Ruské federace v souvislosti s vyhlášenou mobilizací a jeho protiválečným postojem," zní jeden z klíčových argumentů rozsudku, jejž vynesl senát soudce Tomáše Švece minulý týden a který má Aktuálně.cz k dispozici.
Policie argumentovala, že Niagu se nemusel nutně vrátit do Ruska. Mohl se přesunout do jiné země Evropské unie. Soudce Švec však takové vysvětlení odmítl. Policie podle něj měla povinnosti ověřit, zda bude mladý Rus po odchodu z Česka v bezpečí. Nic na tom nemění ani fakt, že v Česku neměl oprávnění k dlouhodobému pobytu. Sbor to však neudělal.
"Pokud v rámci řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie nevyplyne, že cizinec dobrovolně vycestuje do třetí země, která jej přijme, musí správní orgány posoudit, zda mu nehrozí mučení, nelidské či ponižující zacházení anebo trest v případě vycestování do domovského státu," popisuje soud povinnost, kterou policie porušila.
Na rozsudek nesměl čekat v Česku
Niagu se pro sebe příznivého rozsudku nedočkal v Česku. Musel respektovat rozhodnutí policie bez ohledu na to, že se proti němu bránil u soudu. Při podání žaloby přitom instanci požádal o odkladný účinek. Díky němu by mohl v Česku zůstat, než se o žalobě rozhodne. Senát soudce Švece mu však nevyhověl.
"Považuji to za velkou nespravedlnost a mezeru v právním řádu. Nicméně na přiznání odkladného účinku není nárok, a tak záleží jen na soudu, zda jej přizná," sdělil Aktuálně.cz Niaguův advokát Zdeněk Smrček. Policie podle něj byla k jeho klientovi alibistická, když uvedla, že válka "se neodehrává na území Ruské federace, a proto mu návratem do Ruské federace nehrozí nebezpečí".
Mladý Rus opustil Česko 28. února. Nejprve odletěl do Turecka, odkud se autobusem vypravil do Ruska. Žije tam jeho matka. Navzdory příznivému výsledku sporu už Niagu do Česka nemůže legálně vstoupit. Kvůli invazi na Ukrajinu nevydávají tuzemské úřady Rusům víza.
"Navzdory tomu stále chovám k obyvatelům České republiky velký respekt, protože obyčejní lidé se mi vždy snažili pomoci v těžké situaci a všechny interakce byly ty nejlepší. V Čechách jsem se naučil česky, složil zkoušky ze zeměpisu a historie, ctil kulturu, tradice, lidi a životní prostředí, přispíval na ekonomiku," vzkázal Aktuálně.cz přes svého advokáta.
Vrátit už se nemůže
Proti rozsudku může policie podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, už nyní je však pravomocný. Podle verdiktu by měla v případu rozhodnout znovu. "Ředitelství je připraveno využít veškerá opravná opatření. Obsah opatření nebudeme komentovat," reagoval pro Aktuálně.cz na rozsudek soudu mluvčí cizinecké policie Ivo Urban.
Jak však stojí výše, další řízení o Niaguovi bude formální. Do Česka už se vrátit nemůže, přestože o jeho odchodu rozhodla policie nezákonně. Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům případy jako Nikitův taková nespravedlnost opakovaně provází. Řešením by podle ní mohlo být, že se takovým žalobám automaticky přizná odkladný účinek.
Právnička organizace Zuzana Pavelková pak Aktuálně.cz upozornila, že Rusové nesouhlasící s vojenskou službou by mohli v Česku požádat o azyl. Jde o základní mezinárodní ochranu. V tomto duchu rozhodl nedávno Nejvyšší správní soud. "Ruská federace páchá na Ukrajině válečné zločiny. Ruští občané by tedy neměli být nuceni k tomu se na nich podílet," uvedla.
Letos prudce stoupl počet případů, v nichž policie rozhodla o vyhoštění cizinců podle stejného paragrafu jako u Niagua. Tedy kvůli tomu, že neměli oprávnění k pobytu. Ze statistik poskytnutých policií plyne, že zatímco loni takto zasáhla u 721 lidí, letos už jich bylo 1032. Zda u některých z nich také jednala v rozporu se zákonem, není jasné.
