Praha - Zřejmě osamělost na obou stranách svedla před patnácti lety dohromady manipulativního psychopata a podivínskou premiantku.
Nyní se oba dva ocitli před soudním senátem. Podle obžaloby měli těžce zanedbat péči o své dva malé syny, a byli tak obviněni a ve čtvrtek i nepravomocně odsouzeni z týrání svěřené osoby.
Rodiče svým dětem podle nálezů znalců neposkytovali dostatečnou výživu, oblečení ani hygienu. Zejména ale svou výchovou, trvalým držením dětí doma a nedostatkem podnětů hluboce zasáhly jejich psychiku.
Děti trpěly tzv. "voskovou tváří" - nebyly schopné kromě pláče vyjádřit žádnou jinou emoci. Právě v této oblasti se psychologové obávají, zda nedošlo k nevratným poškozením, která si ponesou až do dospělosti.
Kromě toho ani jeden ze synů neuměl mluvit, oba měli problémy s kousáním, vykazovali poruchy vývoje kostí a opoždění psychomotorických funkcí. Po odebrání z rodiny se začali oba chlapci výrazně zlepšovat, vzhledem k jejich nízkému věku je zde velká šance, že se do roka nebo dvou vrátí většina funkcí do normálu.
"Normální" psychopat
Podle psychologů je otec dětí, Martin K., disociální a schizoidní psychopat, žijící v jeho vlastním bizarním světě, vytvořeném na ploše jednoho pražského bytu. Svět kolem sebe totiž pokládá za defektní - podle znalců proto, že by se v něm neprosadil.
Vůči společnosti přitom vystupoval poměrně normálně - provozoval živnost, platil daně a žádné problémy s ním nikdy nebyly (alespoň podle rejstříku trestů). Věnoval se například léčitelství a reiki.
Už od dětství míval problémy se začleněním do kolektivu a i přes svou nadprůměrnou inteligenci (IQ 115) selhal v učebním oboru - právě do této doby jeho šestnáctého roku se zřejmě datuje počátek rozvoje schizoidní poruchy.
Nějakou dobu se ale ještě nic vážnějšího nedělo - Martin K. se svým bratrem dokonce vydávali počítačový časopis - k uzavírání se před společností začalo docházet až po svatbě.
Psychologové ho kromě toho popisují jako do sebe extrémně zahleděného a citově chladného člověka, který uspokojuje své potřeby na úkor jiných.
Krabicové víno a krev Kristova
Navenek se projevuje teatrálními gesty, způsobem psychologií dříve označovaným "hysterie".
Podle výpovědi jeho ženy například poté, co mu bylo řečeno, že by před vstupem do církve museli absolvovat "školení", tak se raději uzavřeli do bytu, navzájem se pokřtili a on pak každý týden "přeměňoval krabici vína v krev Kristovu".
Vzhledem k jeho povaze nevidí odborníci příliš šancí na resocializaci, jelikož Martin K. si vzhledem k absenci sebekritiky své defekty neuvědomuje.
MATFYZ a patnáct let brainwashingu
A co jeho žena? Hana K. bývala na základní i střední škole premiantkou. Sama sebe hodnotí jako podivínku. Podle názorů psychologů je její osoba poměrně slabá a pasivní. V mládí velmi lpěla na matce, což je pravděpodobně jedním z důvodů její pozdější závislosti na svém manželovi.
Po střední škole studovala nějakou dobu na pražské Matematicko-fyzikální fakultě, odkud odešla ze své vlastní vůle. Nějaký čas potom pracovala jako sekretářka.
Jak již bylo napsáno, dohromady je svedla pravděpodobně osamělost - on měl problém se zařazením se do společnosti, ona hledala oporu.
Poté, co spolu začali žít, začala nekriticky přebírat názory svého manžela, který s ní manipuloval pomocí pseudofilosofických klišé. Ten se však u soudu bránil tím, že se ve skutečnosti choval spíše podle ní.
U Hany K. docházelo k potlačování agrese, což by odpovídalo občasným výbuchům, během kterých ona udeřila manžela - jak Martin K. několikrát řekl.
Nejen děti přitom zůstaly izolované od vnějšího světa - ona sama, ačkoliv disponovala klíči i mobilním telefonem, neměla kontakt s vnějším světem asi po tři roky.
