Po Rusnokově vládě zbyly nové pravomoci pro Zemana

Lucie Stuchlíková Jan Němec (redaktor) Lucie Stuchlíková, Jan Němec (redaktor)
1. 2. 2014 7:09
Odcházející vláda Jiřího Rusnoka na poslední chvíli vyšla vstříc Miloši Zemanovi.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Odcházející vláda Jiřího Rusnoka na poslední chvíli připravila několik zákonů, kterými vychází vstříc hlavě státu.

Ministři úřednického kabinetu buď navrhují přidat pravomoci, které by posílily prezidentovu pozici v politickém systému, nebo mu naopak chtějí odebrat ty, o které Miloš Zeman nestojí.

Pokud by vládní návrhy beze změny prošly, prezident by mohl nově jmenovat nejvyššího státního zástupce nebo šéfa celé státní správy. Zbavil by se naopak pravomoci jmenovat profesory.

Zeman by rád vybíral šéfa žalobců...

Prezident s návrhy Rusnokova kabinetu přesto zcela spokojen není - nelíbí se mu například, že při jmenování šéfa žalobců by dostal pouze ceremoniální roli. Zákon totiž počítá s tím, že jméno prezidentovi dodá vláda.

"Pan prezident se nevyslovil apriorně proti navrhovanému způsobu jmenování nejvyššího státního zástupce. Uvedl, že by takové řešení mělo smysl pouze tehdy, kdyby se mohl prezident republiky k návrhu aktivně vyjádřit," řekl deníku Insider Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Novelu zákona o státním zastupitelství v končící vládě narychlo prosadila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (vycházela přitom z návrhu připraveného ještě Nečasovou vládou). Dokonce kvůli němu musela zkracovat lhůtu na připomínky.

"Bylo to se souhlasem pana premiéra. Není to nic neobvyklého, že se termíny potřebují posunout. Prostě to tak vyšlo, předtím se dělal občanský zákoník a rozpočet. Začali jsme na tom sice pracovat už v říjnu, ale dřív to nešlo," říká k tomu sama Benešová.

A proč bylo podle ní třeba tak spěchat?

"Chtěla jsem státnímu zastupitelství pomoci, posunout to vpřed. Nový zákon hned tak nebude a chtěla jsem, aby zmizelo alespoň odvolání státního zástupce bez udání důvodu a aby se tam začlenil boj s korupcí," vysvětluje.

Šance návrhu? Malé

Marie Benešová nakonec předlohu do Parlamentu neposlala a rozhodnutí přenechala své nástupkyni Heleně Válkové z hnutí ANO. A zdá se, že nové pravomoci se prezident Zeman nakonec nedočká.

"Domnívám se, že tak, jak je ten zákon koncipován, bude muset být přehodnocen," říká předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD. A dodává: "Obecně si myslím, že prezident by měl být pojistkou, ale neměly by se příliš posilovat pravomoci jedné osoby. Po zavedení přímé volby je prezident výraznou politickou personou."

A nová ministryně Válková se přidává: "Obecně si myslím, že nejvyššího státního zástupce by měla jmenovat spíše vláda."

Šéfúředník prezidentovým mužem

Dalším pokusem, jak posílit vliv prezidenta, je návrh služebního zákona z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně náměstka ministra Petra Šimerky (odtud kuloárové označení "lex Šimerka").

Předloha, kterou začnou na únorové schůzi posuzovat poslanci, totiž na rozdíl od všech dalších návrhů, které ve Sněmovně kolují, předává pravomoc jmenovat generálního ředitele celé státní správy, tedy nejvyššího úředníka státu, do rukou prezidenta.

"Byla tam snaha o odpolitizování, aby se pozice generálního ředitele dostala co nejdále od politické vůle," vysvětluje autor návrhu Petr Šimerka s tím, že se stejným způsobem jmenování počítala i ta podoba zákona, která nikdy nevešla v platnost.

"Řešilo se, jestli je větší politický vliv na úrovni vlády, nebo na úrovni prezidenta, a obecně se mělo za to, že menší je na úrovni prezidenta. Že se ty názory mohou měnit, to je otázka situace. Je na poslancích, zda ten návrh nějak upraví a jak namixují kompetence jednotlivých institucí," dodává Šimerka.

Ani tady to zatím nevypadá, že by prezidentovy pravomoci posílily: koalice chystá vlastní pozměňovací návrh zákona a zatím se shoduje na tom, že by šéfa státní správy měla jmenovat spíše vláda.

Předsedovi Senátu profesory

Rusnokova vláda vyšla vstříc Miloši Zemanovi ještě v jedné věci: o jmenování profesorů prezident nestojí, a to od kontroverze mezi hlavou státu a špičkami akademické obce z doby, kdy odmítal jmenovat profesorem Martina C. Putnu.

I v tomto případě vláda odvedla svou práci na poslední chvíli; předlohu schválila 8. ledna a pravomoc navrhla přenést na předsedu Senátu. A k tomu mu navrhla přihodit další pravomoc - možnost uchazeče odmítnout.

"Předseda Senátu Parlamentu nemusí návrhu na jmenování uchazeče profesorem vyhovět, pokud v řízení podle § 74 nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na jeho výsledek; zamítavé rozhodnutí musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu nejsou opravné prostředky přípustné," píše se v návrhu, který míří do Parlamentu.

Zatím není jisté, jak dopadne. Rektorům vysokých škol se změna nelíbí a neshodne se na ní ani vládní koalice.

Zatímco nový ministr školství Milan Chládek (ČSSD) je pro, aby profesory jmenoval předseda Senátu (jen by prý bylo dobré vyjmout onu pasáž, podle které by senátor posuzoval odbornost profesorů), předseda sněmovního výboru pro vzdělání (a bývalý rektor) Jiří Zlatuška (ANO) je striktně proti.

"Pevně doufám, že navrhovaná novela vysokoškolského zákona Sněmovnou neprojde. Místo toho bych doporučoval dodržovat zákon - představa selektivního dodržování zákona, kdy v okamžiku, jakmile si někdo usmyslí, že něco nebude dodržovat a udělá to jinak, mi přijde nepřijatelná," říká Zlatuška.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy