Praha - Za léky se bude platit jinak, a všichni na tom vyděláme. S tímto slibem nastupoval do úřadu ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Dva roky poté se ovšem podařilo splnit jen první část slibu. Náklady na léky však rostou nejrychleji v historii.
Loni to bylo o čtrnáct procent a také za devět měsíců roku 2008 se zvýšily o více než 11 procent. Nárůst je do značné míry zbytečný.
Zpoždění za miliardy
Za zvýšením nákladů stojí fakt, že Julínek loni zrušil starou regulaci cen léků, nová ale dosud nefunguje.
Upozorňuje na to expert České lékařské komory Jindřich Gráf, který připomíná, že ministr rozhodl o úhradách pojišťoven za léky naposledy prvního dubna 2007.
Jak je zvykem, od té doby se na trhu prosazují dražší léky. "Zjednodušeně řečeno: je stále víc léků za tisíc korun a stále méně za padesát," vysvětluje Gráf.
I když se tedy ceny jednotlivých léků nezvyšují a spotřeba neroste, náklady jsou o čtvrtinu vyšší, než před dvěma lety.
Státní regulace se tradičně snaží ceny snižovat a držet tak růst nákladů pod kontrolou, na posledních 20 měsíců se ale odmlčela.
K důsledkům patří, že za cizí léky platí české pojišťovny dosud podle kursu z počátku roku 2007, konkrétně 28 korun za euro a 22 korun za dolar.
První krok: dražší léky
Ministr Julínek loni v dubnu veřejnost ujistil, že podle jeho úhradové vyhlášky se ceny léků nezvýší a že doplatky pacientů neporostou.
"Ministerstvo pouze mění strukturu úhrad léků z veřejného zdravotního pojištění tak, aby bylo víc prostředků na vysoce účinné, moderní, anebo zcela nové léky," popsal své loňské úpravy.
Zároveň ovšem přehodnotil tvrdé regulace, kterými jeho předchůdce David Rath omezil lékařům možnosti léky předepisovat. Náklady se potom rychle zvýšily.
Druhý krok: poplatky
Letos zavedené poplatky měly omezit plýtvání s léky. V prvním čtvrtletí se skutečně spotřeba léků snížila, potom však došly zásoby z minulého roku a lidé si je nechávají předepisovat stejně jako dříve, případně je nakupují sami.
Náklady za léky rostly i nadále. Na nárůstu o 11 procent, tedy o šest miliard za devět měsíců, se ze třetiny podepsalo zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty. Pojišťovnám se přitom výdaje na léky nezvýšily a naprostou většinu této částky uhradili na doplatcích pacienti.
"Nárůst rodinných výdajů za léky o třetinu je neobvyklý," hodnotí letošní změny zdravotnický expert KDU-ČSL Petr Fiala.
Ministr svůj krok obhajoval tradičním argumentem o lepší dostupnosti drahých a účinných léků.
"Mohlo se přesunout například o 800 milionů korun více než před rokem do center specializované péče a zlepšit tak dostupnost moderní léčby všem, kteří ji potřebují," vysvětlil novinářům letos v srpnu.
| Čtěte: Blog náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně |
Třetí krok: maximální ceny
Před říjnovými volbami Julínek oznámil, že nová regulace začne fungovat v listopadu, až Státní ústav pro kontrolu léčiv stanoví maximální ceny léků.
"Pacientům změna přinese úsporu ve výši až 1,6 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny ušetří více než 1,1 miliardy. Ušetřené finanční prostředky budou moci zdravotní pojišťovny investovat do lepší péče pro pacienty," řekl tehdy ministr.
Zásah skutečně může od příštího roku ovlivnit statistiky, které obvykle počítají s maximálními cenami léků. Pokles může být poloviční proti tomu, co prosadil před Julínkem Rath.
Expert lékařské komory Gráf však pochybuje o tom, že reálná úspora bude skutečně tak vysoká. "Tří miliard by dosahovala pouze tehdy, pokud by nové maximální ceny byly srovnávány se současnými reálnými cenami v lékárnách," upozorňuje. Lékárny, distributoři i výrobci se totiž v případě některých dodávek mohou spokojit s nižším ziskem, než zákon povoluje.
Gráf uvádí jako příklad kardiologický lék Plavix, na který měl pacient před listopadem doplácet 524 korun a poté jen 203 korun. Expert ověřil výši předlistopadového doplatku v lékárnách tří fakultních nemocnic, kde se pohyboval mezi 280 a 310 korunami.
"Skutečná úspora bude nižší než tři miliardy. Těžko dnes říct, jestli o polovinu, nebo o kolik," shrnuje.
Čtvrtý krok odložen
Julínek by mohl úsporami překonat Ratha, pokud by svůj plán dotáhl do konce. V zákonu o zdravotním pojištění se totiž zavázal, že během letošního roku stanoví také maximální úhrady, které za léky smějí platit pojišťovny. Úhrady jsou zpravidla nižší než maximální ceny a výrobci léků se často úhradám od pojišťoven přizpůsobují, aby mohli léky pacientům prodávat bez doplatku.
Platný zákon předepisuje, že maximální úhrada u konkrétního léku nesmí překročit nejnižší cenu, za kterou výrobce lék prodává v jakékoli ze zemí Evropské unie.
Julínek ani Ústav pro kontrolu léčiv však maximální úhrady nestanovili, ministr dokonce během prosince prosadil ve vládě změnu s mírnější verzí. Úhrada se bude odvozovat od průměru tří zemí s nejnižší cenou, výrobci se navíc budou smět odvolat. Mohou žádat, ať ministr ze seznamu tří zemí vyškrtne stát, kde jsou ceny nízké zásluhou vyšších dodávek.
O novele zákona ještě bude jednat parlament, tím se stanovení maximálních úhrad odkládá o řadu měsíců.
