Piráti vládnou, ale ztrácí se. Je to mediální fáma, odmítá potíže vedení strany

Dominika Hromková Barbora Doubravová Dominika Hromková, Barbora Doubravová
28. 6. 2022 5:29
S nálepkou neviditelné strany se od vstupu do vlády potýkají Piráti. V jednom z jarních průzkumů se dostali jen na pětiprocentní podporu. Přestože si jejich hlavní tváře problém nepřipouští, po návratu pirátské identity volají i někteří straníci. "Je jedno, jak moc pracujete, když se to lidé nedozvědí. Věci jsou jinak, než se jeví zevnitř pirátské bubliny," upozorňují odborníci.
"Ivan Bartoš není na postu ministra pro místní rozvoj moc viditelný", tvrdí o předsedovi Pirátů politolog Josef Mlejnek.
"Ivan Bartoš není na postu ministra pro místní rozvoj moc viditelný", tvrdí o předsedovi Pirátů politolog Josef Mlejnek. | Foto: Jakub Plíhal

Začátkem loňského léta byla koalice Pirátů se Starosty favoritem blížících se parlamentních voleb. Piráty průzkumy pasovaly na hlavního vyzyvatele hnutí ANO a o jejich předsedovi Ivanu Bartošovi se mluvilo jako o možném budoucím premiérovi. Po roce je ale všechno jinak. Kroužkováním Starostové ve volbách Piráty přeskákali a původně silnější ze dvou stran získala ve sněmovně pouze čtyři křesla. A zatímco Starosty teď zaměstnává korupční kauza jejich šéfa pražské organizace Petra Hlubučka, Piráti se potýkají s nálepkou neviditelné strany. 

"Trošku se ztrácí, Ivan Bartoš není na postu ministra pro místní rozvoj moc viditelný. Ani si ho na první dobrou nespojíte s konkrétním výrazným tématem," říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Ministr zahraničí Jan Lipavský působí zakřiknutě, přitom by v době války na Ukrajině mohl poutat pozornost víc," dodává.

V kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) mají Piráti tři ministry. Kromě Bartoše a Lipavského ještě Michala Šalomouna, který je jako nestraník za Piráty ministrem pro legislativu. Jejich volební partneři Starostové obsadili čtyři vládní křesla. Kabinet dále tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které v říjnu kandidovaly v koalici Spolu.

O tom, že jsou neviditelní, ale Piráti slyšet nechtějí. Když se na jaře propadli na pětiprocentní hranici volitelnosti, přičítali to především tomu, že pozornost na sebe strhával premiér Fiala. Ten byl jedním z prvních evropských politiků, kteří se po ruské invazi odvážili k návštěvě nejvyšších představitelů ukrajinského státu přímo v bojující zemi. 

"V krizi se lidé postaví za premiéra, zvlášť když to v tu danou chvíli dělá dobře. Petr Fiala jel do Kyjeva. Bylo to podobné jako na začátku covidu, kdy extrémně vyskočily preference ANO. Teď vyskočily preference ODS," zdůvodňuje jarní propad spoluzakladatel Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Připomíná, že podle posledního průzkumu agentury Median by Piráti získali již devět procent. Agentura Kantar jim zase přiřkla 8,5 procenta.

Bartošovi chybí šťáva, říká politolog

Faktem ale zůstává, že obliba strany je oproti loňsku poloviční. "Nynější nárůst je spíš důsledkem toho, že hlasy, které se během jara přesouvaly od Pirátů k ODS, jsou zčásti zpět. Jde hlavně o hlasy mladé generace, které jsou nestálé a slabě ukotvené. Navíc oslabují Starostové a pro část jejich elektorátu jsou Piráti alternativou," vysvětluje přelivy voličů analytik Kantaru Pavel Ranocha. 

Hlasy od mladých sbírají Piráti tradičně, ve volbách do sněmovny v roce 2017 byli mezi lidmi od 18 do 34 let nejúspěšnější stranou. U stejné věkové skupiny uspěli i loni v koalici se Starosty, zhruba třetinu hlasů získalo jejich spojenectví od lidí do 34 let. Naopak senioři Piráty moc nevolí, před loňskými volbami na ně proto strana cílila kampaní Senioři na palubě. Příliš úspěšná nebyla, mezi lidmi nad 65 let dosáhla koalice jen na šest procent hlasů. Senioři jsou skupinou, jejichž podporu si tradičně získává hnutí ANO.

Když dnes voliči mluví o neviditelnosti Pirátů, nabízí se srovnání s úspěchem v roce 2017. Strana tehdy zabodovala s výraznou předvolební kampaní, její kandidáti objížděli Česko v autobusu se sloganem "Pusťte nás na ně", poukazujícím na aféry politických oponentů. Nakonec dostali téměř 11 procent hlasů a poprvé pronikli do sněmovny.

Právě tehdejší dravost a ojedinělý styl teď experti u Pirátů postrádají. Důvodů vidí několik. Politolog Mlejnek souhlasí, že válka na Ukrajině a s ní spojená krize nahrávají posílení obrazu premiéra, upozorňuje ale i na vnitrostranické záležitosti. "Mám pocit, že Bartoše ta kroužkovací smršť ve prospěch Starostů v parlamentních volbách ranila, chybí mu osobní šťáva a těžce hledá energii, aby naskočil na politickou scénu v živelnější podobě," říká. Piráti ale podle něj lepšího lídra nemají, nepomáhá jim tedy, když se ten současný vzpamatovává z volebního neúspěchu.

Čelní představitelé strany ale odmítají, že by strana nebyla vidět. Takové tvrzení považují za fámu, kterou vytvořila média, a chybějící preference chtějí dohnat poctivou prací. Na dotaz, zda nebudou měnit strategii na průbojnější, odpovídají, že jejich strategií je dělat, co je správné, a prosazovat to, co slíbili lidem. 

"Důležité je, co děláte. Za námi je práce. To, že média točí mantru, že Piráti jsou málo vidět, pravdu nevytvoří," reaguje předseda Bartoš. 

Sázet na to, že si lidé práce Pirátů sami všimnou, by se ale straně mohlo vymstít, varuje odborník na politickou komunikaci Karel Komínek z Institutu politického marketingu. "Nezáleží, jak moc pro lidi pracujete, když se to nikdo nedozví. Je proto potřeba nasadit realistický přístup a uvědomit si, že to, jak věci vypadají zevnitř pirátské bubliny, vidí pouze Piráti," říká.

Liberálové s černou vlajkou

  • Ve vládě jsou Piráti poprvé. Dostali se do ní loni po říjnových volbách, ve kterých kandidovali v koalici se Starosty a nezávislými. Uskupení získalo 15,62 procenta, pro samotné Piráty šlo ale o debakl. Ze 37 mandátů jim připadly pouze čtyři poté, co voliči kroužkováním podpořili kandidáty Starostů. Piráti mají tři ministry - Ivana Bartoše pro místní rozvoj, Jana Lipavského pro zahraničí a Michala Šalomouna pro legislativu. 
  • Do sněmovny se strana dostala poprvé v roce 2017, skončila na třetím místě s necelými 11 procenty hlasů. Díky tomu obsadili Piráti 22 poslaneckých křesel.
  • Česká pirátská strana vznikla v roce 2009, tedy v době, kdy se v Evropě pirátské strany utvářely. Ačkoli se v jednotlivých zemích jejich programy liší, společný mají zájem o občanská práva, svobodu informací a projevu, transparentnost či liberální politiku. V logu má strana černou pirátskou vlajku.
  • Prvním předsedou byl Kamil Horký, stranu ale opustil a přešel ke Svobodným. Ve vedení ho ještě v roce 2009 vystřídal Ivan Bartoš. Do čela se vrátil v roce 2016, od té doby si Piráti jiného předsedu nezvolili.

Při říjnovém kroužkování Starostů na společných kandidátkách Pirátům také nepomohla jejich aktivní opoziční práce v předchozí sněmovně. S 22 poslanci v ní byli po ODS druhou nejsilnější opoziční stranou. Byli aktivní při hlasování i ve výborech a vládu Andreje Babiše z ANO výrazně kritizovali především za koronavirová opatření. U volebních uren se to ale neprojevilo.

Současná situace má své kritiky i uvnitř strany. "Publicita je nízká, Bartoš by měl vystupovat jako předseda Pirátů, ne jako ministr pro místní rozvoj. Musíme jít i do rizika, že budeme v kabinetu za potížisty, ne vždy držet vládní linii," navrhuje zakladatel Pirátů a dnes zastupitel Jihomoravského kraje Jiří Kadeřávek. "Musíme zlepšit komunikaci, naučit se prodávat svou práci, zdůrazňovat, co je náš úspěch," doplňuje europoslankyně Markéta Gregorová.

Politiku neměnit, ale zabydlet se v ní

Někteří straníci se zapojili do iniciativy Renesance Pirátů, která apeluje na rovnost všech členů a chce i víc přímé demokracie. V otevřeném pirátském diskusním fóru za Renesanci často vystupuje Lukáš Hejduk, který uvádí, že se k ní připojily vyšší desítky členů, o konkrétních jménech však mluvit nechce. "Ve straně se vytvořily skupiny. Část lidí chce Piráty posouvat směrem k tradiční straně a víc kompromisnímu fungování," popisuje. Dodává, že změny vedoucí k budování klasické strany začaly u Pirátů před podzimními volbami a zašly moc daleko.

Se vstupem do vlády Hejduk nesouhlasil, uznává ale, že když už Piráti spoluvládnou, musí z některých závazků slevit. "Řešíme, jak najít balanc, aby strana byla autentická a zachovala si to, čím poutala pozornost. Aby se nebála zvedat kontroverzní témata, která nejsou typická pro naše koaliční partnery. Může to být klima či bydlení. Zároveň je to třeba vybalancovat s tím, abychom byli schopni fungovat v reálné politice," říká.

Příspěvky na pirátském fóru ukazují, že Hejduk svoji kritiku směřuje k nejvýraznějším tvářím strany. Předsedovi poslaneckého klubu Jakubu Michálkovi vytýká, že na Piráty nahlíží jako na "velmi tradiční partaj, která místo aby se pokoušela politický rybníček a jeho problémy změnit, tak se v něm chce hezky zabydlet".

Otázkou také zůstává, jak moc obraz Pirátů poškodí problémy koaličního partnera Starostů. Úspěšnější spojenec z říjnových voleb je skrze několik svých členů zapletený do korupční kauzy v pražském dopravním podniku. Politolog Mlejnek míní, že by tato situace mohla Pirátům pomoct. Zklamaní voliči, kteří loni kroužkovali Starosty, by se mohli přiklonit k Pirátům. "Totální zničení Starostů by ale Pirátům určitě nepomohlo," zdůrazňuje Mlejnek.

Video: Místopředseda Pirátů Marcel Kolaja mluví o čitelnosti a komunikaci strany. (11. 1. 2022)

Potřebujeme pracovat na větší čitelnosti a komunikovat náš program, ne rozkoly, říká nově zvolený 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 06:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupresněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy