Praha - Když nebude mé ministerstvo nutit pojišťovny k nadměrným výdajům, vyrovnanou bilanci udrží. Výdaje jsou navíc nastaveny tak, že zdravotní péče bude dostupnější, především se zkrátí čekací doby u některých operací.
Těmito slovy hájil Tomáš Julínek svou představu o tom, jak má být zdravotnictví financováno v příštím roce.
Jako důkaz poprvé představil svou vyhlášku, podle níž mají pojišťovny v příštím roce zdravotníkům platit. Vyhláška respektuje pojistné plány pojišťoven.
Věřme pojišťovnám
"Patřím spíše ke kritikům zdravotních pojišťoven. Přesto musím přiznat, že nikdy nepřekročily plánované výdaje spontánně, vždy je k tomu politici nutili svými vyhláškami," zdůvodnil své přesvědčení ministr.
O léčebnách
Fakta
V Česku je:
- 74 Léčeben dlouhodobě nemocných se 7.462 lůžky
- 27 Nemocnic následné péče s 2.408 lůžky
V roce 2006 poskytla tato zařízení péči 49.738 pacientům.
Zdroj: ÚZIS
Proto se také nebojí uvolnit některé regulace zavedené jeho předchůdcem Davidem Rathem. Praktičtí lékaři budou moci předepisovat léky bez omezení, ambulantní specialisté dostanou zaplaceno, i když překročí povolený počet výkonů. Pojišťovny dokonce dostanou šanci, aby proplácely víc operací, které se dosud musely pro nedostatek financí odkládat.
Nejvíce se to projeví při operacích kloubů, kde mají jediné omezení. "Musí zaplatit minimálně o pět procent víc než letos a pomoci tak minimálně stejnému počtu pojištěnců," vysvětlil Julínkův náměstek Pavel Hroboň.
Hroboň zdůraznil, že v roce 2008 proběhne první krok postupné reformy, na jejímž konci budou pojišťovny domlouvat péči pro své klienty nezávisle na ministerských předpisech. Mantinely jim zřejmě už od roku 2009 stanoví pouze zákon.
Léky nezdraží
Ministr a jeho lidé očekávají i to, že pojišťovny udrží pod kontrolou výdaje na léky. Právě v plánech, že výdaje na léky neporostou vůbec, vidí samotné pojišťovny hlavní riziko pro své rozpočty na příští rok.
Největší pojišťovna VZP, pod níž patří dvě třetiny českých občanů, dokonce očekává, že za léky utratí pouze o necelé procento víc. Něco takového se ovšem podařilo jen dvakrát v polistopadové historii. Poprvé po radikálních škrtech, které provedl v roce 1999 Ivan David, podruhé po loňských Rathových regulacích.
"Náklady na léky dlouhodobě rostou v každé zemi na světě," připustil Hroboň. Výsledky minulých ministrů je však možné opakovat především díky úsporám u laciných léků, které si po zavedení poplatků za recept budou lidé raději kupovat.
VZP je také víc ambiciózní, než ostatní pojišťovny, které někdy u léků připouštějí až pětiprocentní růst. "Pojišťovna si věří, že dokáže snížit úhrady za léky po dohodě s velkými nemocnicemi," podotkl Hroboň.
13 miliard by mělo stačit
Julínek se na tiskové konferenci snažil vyvrátit podezření, že ve zdravotnictví nebude dost peněz, protože pojišťovny o část přijdou vlivem reformy. Například jen VZP přijde o 6,5 miliardy korun, přesto bude moci zdravotníkům zaplatit o osm miliard víc, než letos. Všechny pojišťovny dají dokonce o 13 miliard navíc a celkem tak utratí za léčení 208 miliard.
Ministerstvo navíc předpovídá, že lékaři vyberou na poplatcích 4 miliardy.
"Objevily se fámy, že reforma veřejných financí ohrozí bilanci pojišťoven. Jsou to jen fámy," řekl Hroboň.
Julínek odrazil i námitku, že plánovaný šestiprocentní růst výdajů na zdravotní péči jen o málo překročí inflaci, kterou experti centrální banky v příštím roce předpovídají mezi čtyřmi a šesti procenty. "Odborníci mohou časem změnit názor," podotkl s úsměvem.
Nebezpečí pro nevýkonné nemocnice
Při vyšší inflaci by se mohly dostat do potíží především nemocnice, které očekává podle vyhlášky zvýšení příjmů o tři až šest procent.
Finanční potíže hrozí především ústavům, které neprokážou, že mají dobré výsledky. Pojišťovny sice budou platit tři čtvrtiny dotací podle dlouhodobých paušálů, 20-25 procent však budou nemocnice dostávat podle systému DRG, který hodnotí kvalitu odvedené práce.
Julínek se snažil vysvětlit, že minimálního nárůstu se nemusejí bát ani léčebny dlouhodobě nemocných a odborné ústavy, které se starají především o staré pacienty po náročných operacích. Léčebnám a ústavům chce například VZP proti letošku přidat jen 1,2 resp. 2 procenta.
"Ve skutečnosti dostanou navíc o 5 až 7 procent," řekl ministr. Důvodem je fakt, že Nejvyšší soud na podzim zakázal pojišťovnám používat tzv. regulaci cenou zdravotnického bodu. V praxi to znamená, že léčebny dostanou možnost utratit víc o 4 až 5 procent.
Upozornil také, že víc než o deset procent se zvýší platby za péči, kdy za nemocnými starými lidmi docházejí zdravotníci domů. Nárok na domácí péči bude mít každý pacient, kterému ji lékař předepíše. Cílem je přesunout domů klienty, kteří nutně nemusí být na lůžku v nemocnici.
Odpověď Nejvyššímu soudu
Tento výklad však odmítá Asociace českých a moravských nemocnic, která mimo jiné zastupuje i zájmy léčeben.
Expert asociace Petr Fiala upozorňuje, že judikát Nejvyššího soudu pouze pojišťovny donutil, aby léčebnám hradily navýšení, které nařídila ministerská vyhláška na rok 2005.
"Jednoprocentní navýšení od Julínka je zřejmě 'odměnou' za úspěšný soudní spor," komentuje vyhlášku na rok 2008 Fiala.
Léčebny podle Fialy nedostávají dost peněz, aby mohly poskytovat pacientům všechny předepsané služby. Tento stav se v příštím roce může ještě zhoršit.
Fiala schvaluje zvýšení dotací pro domácí péči. "Starých lidí ale rychle přibývá a podporovat by se měly také léčebny," doporučuje.
