Praha - Tajně, nebo veřejně?
Ještě před samotným středečním hlasováním o novém řediteli České televize rozhodne Rada ČT o tom, jakým způsobem nástupce Jiřího Janečka vybere.
Ačkoli si radní na začátku výběru nového ředitele veřejnoprávní televize odhlasovali, že ho zvolí tajnou volbou, jejich předseda Milan Uhde by to před finálovým kolem chtěl změnit ve prospěch veřejného hlasování.
O Uhdeho záměru informoval jako první týdeník Respekt. Den před volbou nového ředitele Uhde potvrdil, že svůj názor nezměnil. "Rozhodně to navrhnu," řekl Aktuálně.cz. Dodal, že ho k tomu vede spousta obvinění, která se vyrojila po prvním kole volby, v němž radní vybrali pět finalistů.
"Všichni radní mohou ukázat, který projekt je pro ně nejlepší," poznamenal Uhde, podle něhož je veřejná volba určitým projevem nezávislosti.
Jestli se Uhdemu nakonec podaří přesvědčit většinu radních, aby se nový ředitel ČT volil veřejně, není jasné. Část rady chce zachovat tajnou volbu. A i sám Uhde připouští, že nejspíš neuspěje. "Nedělám si iluze," řekl Aktuálně.cz.
Chcete hlasovat veřejně?
Milan Uhde, předseda Rady ČT: Veřejné hlasování sám navrhne.
Dana Eklová (Makrlíková), místopředsedkyně: "Neměla bych s tím žádný problém."
Jiří Kratochvíl, místopředseda: Veřejné hlasování označil za totalitní praktiky.
Jaroslav Dědič, místopředseda: Nezvedal telefon, podle týdeníku Respekt je pro veřejnou volbu.
Jan Brandejs, člen: Chce zachovat tajné hlasování.
Petr Koutný, člen: "Zatím neříkám ano, nebo ne."
Radek Mezulánik, člen: "Veřejná volba neumožňuje svobodnou volbu."
Josef Pavlata, člen: Chce zachovat tajnou volbu.
Jiří Presl, člen: Chce zachovat tajnou volbu.
Jan Prokeš, člen: Pokud by se nezvolil ředitel ve druhém kole tajné volby, souhlasí se změnou na veřejné hlasování.
Ivan Satrapa, člen: Jeho mobilní telefon byl nedostupný.
René Kühn, člen: "Veřejná volba mi nevadí."
Jiří Závozda, člen: "Nemám s veřejnou volbou problém, ale nechci nikoho nutit k tomu, aby se volilo veřejně."
Michal Jankovec, člen: "Oba způsoby volby mají svá pro i proti, budeme o tom ještě mluvit."
Antonín Bajaja, člen: Je pro veřejnou volbu.
Kdo dal hlas Šimkovi?
Patrně největším překvapením prvního kola volby je ekonom Radomír Šimek, který dostal od Rady ČT osm hlasů a bez potíží se dostal do středečního finále. Víc hlasů dostal už jen Petr Dvořák, někdejší šéf TV Nova.
Jenže když týdeník Respekt zjišťoval, kteří z radních pro něj v tajné volbě hlasovali, přiznal se k tomu pouze místopředseda Jiří Kratochvíl.
Podle týdeníku může být Šimek pouze nastrčenou figurou, za níž stojí mocné podnikatelské skupiny, které mohou mít zájem například o lukrativní pozemky na Kavčích horách nebo o zakázky ze sedmimiliardového rozpočtu veřejnoprávní televize.
Týdeník zmiňuje například jméno známého pražského podnikatele a lobbisty Romana Janouška, přítele někdejšího pražského primátora Pavla Béma.
Prezident česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek je totiž současně předsedou dozorčí rady společnosti Eltodo, která bývá spojována rovněž s Janouškem. Firma přitom dostávala lukrativní zakázky od pražského magistrátu, když ještě v primátorském křesle seděl Bém.
Neměňme pravidla během hry
Část radních ovšem trvá na tajné volbě. Například místopředseda rady Jiří Kratochvíl označil veřejné hlasování o novém řediteli České televize za totalitní praktiky.
"Tajné hlasování je základ demokracie," řekl Aktuálně.cz Kratochvíl. Připomněl, že na posledním zasedání rady, kde se začalo s výběrem ředitele ČT, všech patnáct radních hlasovalo pro tajnou volbu.
Měnit způsob volby nechce ani radní Josef Pavlata. "Pravidla byla stanovena ještě před samotnou volbou. I kandidáti na ředitele předem věděli, jak se bude volit, pokud postoupí do finále," konstatoval Pavlata.
Zásadně proti veřejné volbě je i Jiří Presl. "Odmítám měnit pravidla v průběhu soutěže," řekl Aktuálně.cz Presl.
"Nejsem proti veřejné volbě, ale nechci měnit systém jen proto, že se někomu nelíbí průběžný stav, lidé, kteří se dostali do finále," dodal.
Svého kandidáta si zdůvodním
Naopak zastánci veřejné volby se shodují, že nemají problém zdůvodnit, proč dali hlas právě svému kandidátovi.
A někteří radní se ještě nerozhodli, jestli podpoří Uhdeho návrh na veřejnou volbu. "Oba způsoby volby mají svá pro a proti. Budeme o tom ještě mluvit," řekl Aktuálně.cz radní Michal Jankovec.
Radní René Kühn, jemuž by veřejná volba nevadila, upozornil na možná rizika viditelného hlasování.
"Vidím dvě mírná negativa," řekl Aktuálně.cz Kühn. První z nich je to, že při veřejné volbě nezvedne ruku pro jednoho kandidáta dostatečný počet radních, tedy aspoň deset.
"A druhým je to, že bychom nastavili do budoucna precedens. Až bude v budoucnu další volba ředitele, vznikne tlak na to, aby to bylo znovu veřejně. To nepokládám za dvakrát demokratické," upozornil Kühn.
