Omikron i Vánoce. Důvody, proč podle expertů ještě nelze mluvit o konci páté vlny

Michaela Endrštová Julia Makhinchuk Michaela Endrštová, Julia Makhinchuk
16. 12. 2021 20:51
Už několik dní v řadě klesají v porovnání s předchozím týdnem počty nakažených koronavirem. Podle odborníků je to sice dobrá zpráva, jenže zároveň jsou pořád naplněné nemocnice a mnoho lidí je ve vážném stavu. Zatím tedy podle nich nelze hovořit o výrazném zlepšení. Navíc je možné, že se situace opět zhorší - kvůli Vánocům i nakažlivější variantě omikron.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Lukáš Bíba

O tom, že epidemie zpomaluje, svědčí čísla nakažených. V úterý jich přibylo 16 691, což je o přibližně 2800 méně než před týdnem. A podobný trend - tedy že se v daný den nakazí méně lidí než o týden dříve - lze pozorovat už několik dní. 

Zdá se tedy, že pátá vlna covidu pozvolna polevuje. Zdali ale brzy skončí, nelze podle oslovených odborníků tvrdit, protože je na takové prognózy ještě brzy. "To budeme moct říci, až budou čísla alespoň pětkrát nižší. Téměř se nemění ta opravdu důležitá čísla, jako je počet hospitalizovaných, počet pacientů na jednotkách intenzivní péče a počet úmrtí na covid," upozorňuje imunolog Václav Hořejší.

Nemocnice skutečně dál zůstávají plné. Aktuálně v nich leží téměř šest tisíc pacientů s covidem, z toho téměř tisícovka ve vážném stavu. Většinou se přitom jedná o neočkované pacienty.

"Varovný je celkový počet denních přírůstků. Pořád jsme na šestnácti tisících, což je obrovské číslo," říká ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci Marián Hajdúch.

Navíc stále vychází pozitivně zhruba každý třetí test, na který lidé jdou v případě, že pociťují typické příznaky pro onemocnění covid-19. Světová zdravotnická organizace přitom stanovila hranici, kdy je šíření nákazy ještě pod kontrolou, na pět procent pozitivních testů ze všech provedených. "Jsou to varovné známky toho, že se situace může kdykoli zhoupnout," podotýká tak Hajdúch. 

Navíc existuje několik faktorů, které mohou trvání aktuální vlny pandemie prodloužit. S počty nakažených mohou zahýbat Vánoce, kdy se rodiny setkávají více než obvykle. "Je to rizikové období. Je pravděpodobné, že se lidé budou stýkat. A přestože je doporučována třetí dávka očkování a provedení testu před návštěvou, je otázka, zda to lidé budou dodržovat," říká viroložka Ruth Tachezy. Odborníci proto doporučují, aby se lidé chovali opatrně, a to nejen během návštěvy příbuzných, ale třeba i na vánočních nákupech. 

Omikron brzy převládne v Evropě, míní imunolog

Dalším důvodem, proč se situace může opět zhoršit, je šířící se omikron. Tato varianta koronaviru se nejdříve objevila v listopadu v Jihoafrické republice, už se ale vyskytuje i v Asii, Americe nebo v Evropě včetně Česka. Například ve Velké Británii se podle tamního ministra zdravotnictví Sajida Javida šíří omikron "fenomenální rychlostí". "Vánoce pravděpodobně přinesou zhoršení, ale hlavně nám hrozí omikron. Ten skoro jistě vyvolá další vlnu jako teď v Anglii," podotýká Hořejší. 

V Česku dosud laboratoře zaznamenaly jen několik případů omikronu. Podle členů nezávislé Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která dříve radila ministerstvu zdravotnictví, jich je ale reálně mnohem víc, a to až stovky případů.

"Pokud se omikron v Česku šíří podobně dobře jako v jiných evropských zemích, a není důvod si myslet, že tomu tak není, tak skutečně nakažených je několikanásobek a jejich počet se bude rychle zvyšovat," upozorňuje imunolog Zdeněk Hel. Dodává, že je velmi pravděpodobné, že se omikron v lednu či v únoru stane dominantní variantou viru v Evropě a ve Spojených státech.

Omikron je přitom nakažlivější než varianta delta a vakcinace i prodělání covidu proti němu poskytuje nižší ochranu. Výrazně větší bezpečí poskytuje až třetí dávka nebo dvě dávky po prodělaném onemocnění. Neví se ale, zda infekce touto variantou představuje také větší riziko těžšího průběhu nákazy. 

Omikron může být mírnější, ale stále představuje riziko

"Je pravděpodobné, že omikron projde celou republikou a je možné, že bude způsobovat jen lehký průběh onemocnění. Pokud by tomu tak bylo, prošel by populací, která by měla jen mírné příznaky, a díky tomu by lidé získali imunitu. To by sice bylo dobré, ale i tak by došlo k další vlně a s tím neodvratitelně k zaplnění nemocnic," varuje Tachezy. 

Také podle výzkumníka Oxfordské univerzity a člena mezioborové skupiny Jana Kulveita případný mírný průběh omikronu neznamená, že by rizikoví lidé, kteří nejsou očkovaní ani nemoc neprodělali, nemohli skončit ve vážném stavu v nemocnici. "Pokud se dnes v Česku třeba neočkovaný šedesátník s nadváhou uklidňuje tím, že v Africe u třicátníků, kteří dříve prodělali betu, je to mírná nemoc, tak to není správná úvaha," varuje Kulveit.

Proto odborníci zdůrazňují nutnost třetích, posilujících dávek. "A musíme nadále přesvědčovat i lidi, kteří se nechtějí očkovat, a podporovat také očkování dětí," uvádí Tachezy. 

Odborníci z mezioborové skupiny nyní považují za nutné prodloužení nouzového stavu, který vláda v demisi vyhlásila na konci listopadu na 30 dní a který končí 26. prosince. Zároveň doporučují urychlit podávání třetích dávek nebo testovat dvakrát týdně ve firmách a školách včetně očkovaných. Pokud by došlo na horší scénáře vývoje epidemie, může být podle nich nutné i omezení otevírací doby, velikosti akcí a shromažďování. 

Tachezy ale předpokládá, že poté, co omikron projde populací, již bude promořeno či očkováno tolik lidí, že by se poté věci konečně mohly začít vracet k normálu. "Nemůžeme vyloučit, že virus bude dále mutovat a že s sebou přinese třeba i větší nebezpečí. Ale myslím, že to není pravděpodobné," dodává viroložka. 

 

Právě se děje

Další zprávy