Odcházející ředitel NCOZ Mazánek by chtěl v civilu zamířit k Letecké službě, nevylučuje ani návrat

ČTK ČTK
31. 7. 2018 8:38
Michal Mazánek prý potřebuje klidnější období po čase stráveném ve vedoucích funkcích.
Foto: Lukáš Bíba

Praha - Odcházející ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek by u policie rád pokračoval jako civilní zaměstnanec. Muž, k jehož největším zálibám patří pilotování letadel, má zájem o místo v Letecké službě.

Připustil, že s uniformou se bude po třech desítkách let loučit s velkou nostalgií, potřebuje však prý klidnější období po čase stráveném ve vedoucích funkcích. Zda za jeho nečekaným odchodem nestojí i zhoršené vztahy s policejním prezidiem, nechtěl Mazánek komentovat.

Třiapadesátiletý Mazánek zaslal prezidiu žádost o ukončení služebního poměru letos v červnu. V čele centrály končí v úterý 31.7., tedy dva roky poté, co ji po reorganizaci policie začal řídit.

"Jsem policistou 33 let. Dělám to prostě strašně dlouho a chci si trochu odpočinout," uvedl ke svému rozhodnutí. "Poslední dva roky, které jsem strávil jako ředitel na centrále, byly velice hektické, k tomu připočtěme ty další roky. Takže momentálně asi chci mít opravdu nějaké období klid," dodal.

Končící ředitel jednoznačně popřel to, že jeho odchod jakkoliv souvisí s tím, že současný premiér Andrej Babiš a jeho vládnoucí hnutí ANO byli ostře proti vzniku centrály. Stejně tak podle něj ze strany politiků necítí snahu reorganizaci policie zvrátit, tedy znovu rozdělit protikorupční útvar a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

"Upřímně řečeno, kromě toho, že jsem zaznamenal asi jeden dva články na toto téma, že by teoreticky někdo uvažoval o nějakém dělení, jsem žádný jiný tlak nebo konkrétní návrh nezaznamenal," řekl.

Chod centrály se nezmění

Mazánek věří tomu, že na chodu centrály se od 1. srpna nic nezmění. "Kdyby centrála měla stát a padat s ředitelem, tak je něco moc špatně. Protože ta práce prostě musí běžet dál," podotkl.

Za dva roky strávené ve funkci si cení toho, jak se nový útvar podařilo rozpohybovat. "Centrála přidává a zrychluje, dělají se velké a zásadní kauzy," uvedl. "Možná jsem chtěl, aby se některé věci odehrály rychleji, včetně obsazení místa náměstka pro expozitury," doplnil s tím, že na toto místo má vedení policejního prezidia "různé pohledy".

Dlouholetý vyšetřovatel desítek vražd ve Středočeském kraji se netají tím, že právě tato práce ho v kariéře bavila nejvíc. Hrdý je například na to, že se jeho týmu podařilo po 13 letech objasnit trojnásobnou vraždu v Klučově na Kolínsku.

"Pozůstalí přišli a poděkovali, že jsme to nevzdali. To jsou ty chvíle, kdy si člověk řekne: 'Já jsem rád, že jsem policajt'," vzpomínal. Po příchodu do čela centrály doufal v to, že se alespoň někdy dostane do terénu. "Povedlo se to, ale nebylo to tak často, jak jsem si přál, protože ten útvar je veliký a problematik, které zastřešuje, je strašně moc," řekl.

Jako civilní zaměstnanec bude mít Mazánek větší volnost. "Přece jenom policie je do určité míry vojensky organizovaný sbor. V mém konkrétním případě se to, kam odcházím, skloubí s tím, co je moje hobby - protože létám, jsem pilotem," připomněl.

Zároveň zcela nevyloučil to, že by se do služby mohl v budoucnu vrátit. "Nikdy se nemá říkat nikdy. Teď si to neumím představit, ale člověk nikdy neví. Možná mě napadne o některých případech něco napsat," uzavřel.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy