Stovky let byla vidět, ale nikdo si jí nevšiml. V klášteře objevili tajnou chodbu

Stovky let byla vidět, ale nikdo si jí nevšiml. V klášteře objevili tajnou chodbu
Klášterní budovy prošly složitým stavebním vývojem, mnohé mladší zazdívky dávají možnost objevu neznámých prostor a architektonických detailů.
Propadlá podlaha v jedné z klášterních budov odkryla vstup do neznámého podzemí.
Pohled pod propadlou podlahu
Objevený kamenný trativod
Foto: Martin Frouz
Jan Kužník
29. 4. 2020 0:00
Stačilo doslova jen zvednout hlavu. Vchod do tajné chodby se v milevském klášteře "skrýval" více než 500 let. Uvozovky jsou zcela namístě, protože ve skutečnosti byl zhruba šedesáticentimetrový čtvercový otvor dobře viditelný na první pohled. Jen dosud nikoho nenapadlo ho podrobněji zkoumat. Vědci chodbu odhalili počátkem letošního roku při podrobné 3D dokumentaci areálu kláštera.

Vchod do chodby naši předci zbudovali ve zhruba třímetrové výšce ve stísněných prostorách jedné z běžně přístupných, ale neveřejných místností kláštera. Přesnou polohu zatím historici z bezpečnostních důvodů tají.

Vstup byl původně zazděný a nebýt toho, že jej v dávné minulosti kdosi odkryl, nebyl by zřejmě nikdy objeven. Architektonicky složitá a během staletí několikrát přestavovaná budova by své tajemství nevydala ani za pomoci moderních technologií. Geofyziky ani historiky by totiž pravděpodobně nenapadlo v těchto místech cokoliv hledat.

Pohled do nalezené tajné chodby
Pohled do nalezené tajné chodby | Foto: Martin Frouz

Chodba je umně skryta přímo ve středověké zdi, přibližně metr pod stropem oné místnosti. Fakt, že zdánlivý výklenek je ve skutečnosti vstupem do tajné chodby, byl odborníkům ze spolku Naše historie zřejmý až ve chvíli, kdy si po přistavení žebříku do dutiny posvítili.

Přizvaní speleologové následně zjistili, že přibližně šestimetrová chodba se po chvilce mírně zvyšuje, ale je možné jí prolézt pouze po čtyřech. Na konci pak padá do další místnosti o rozměrech zhruba 2,5 × 2,2 × 1,25 metru, která byla v době objevu z velké části zanesena odpadem sneseným sem drobnými hlodavci a ptáky. Vědci v odpadu nalezli například i lidské kosti.

Trezor nebo snad vězení?

Účel nalezené prostory zatím není zcela zřejmý. Někteří historici se původně domnívali, že zde mohlo být rafinované vězení. Nicméně absence jakéhokoliv pozůstatku po uzamykatelných dveřích a velmi složitá přístupnost tuto domněnku vyvrátila. Zatím nejpravděpodobnější variantou se zdá být středověký trezor. Ten ve své době sloužil pro ukrývání cenností před nájezdníky, například husity. Tomu právě odpovídá i nalezený obtížně přístupný vchod.

Naopak proti "trezorové" variantě svědčily zdánlivě moderní cihly, které jsou v prostoře a části chodby použity. Vědce mátl především jejich rozměr. Zatímco ve středověku se běžně používaly výrazně menší a vyšší cihly (například o rozměrech 25 × 12 × 10 centimetrů a menší), ty nalezené ve výklenku se svými rozměry blížily dnešním cihlám, respektive cihlám z 19. století.

S datací nakonec pomohl dendrologický rozbor trámu, který se v chodbě prokazatelně nalézal již v době její existence. Strom, ze kterého byl vyroben, byl skácen v roce 1483. Podle architektonických prvků je pak zřejmé, že samotná chodba existovala již v době románské. Trezor je však mladší, pravděpodobně právě z období pozdního středověku. Zcela původní účel chodby tak zřejmě už navždy zůstane záhadou.

Trám, ze kterého byl odebrán vzorek pro dendrochronologickou analýzu
Trám, ze kterého byl odebrán vzorek pro dendrochronologickou analýzu | Foto: Martin Frouz

Suť a sediment speleologové postupně z trezoru odstraňují a další rozbory ukážou, zda neskrývá i něco z původně ukrytých pokladů. Není to nemožné. Význam kláštera byl ve své době obrovský, a pokud zde skutečně bylo něco ukryto, mohly úlomky nebo části cenností v trezoru zůstat dodnes.

Kvůli epidemii koronaviru však byly všechny další výzkumy zatím zastaveny. Každopádně už teď je jasné, že se odborníkům ze spolku Naše historie ve spolupráci se Správou jeskyní ČR, Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a Odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje podařil výjimečný objev.

V gotickém kostele objevili celou románskou zeď

Aktuálně probíhající výzkumy volně navazují na systematický archeologický výzkum areálu, který začal již v roce 1968 a podíleli se na něm odborníci z Archeologického ústavu Československé akademie věd, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a Západočeského muzea v Plzni.

Díky moderním geofyzikálním metodám se postupně a v různých částech areálu kláštera podařilo objevit řadu neznámých podzemních prostor a dutin ve středověkém zdivu. Dosud asi nejzajímavější a nejznámější je zazděná nika v západní zdi kostela svatého Jiljí. V ní se zachovaly i části původní architektonické výzdoby, kterou tvoří bohatě profilované a polychromované římsy a iluzorní malby imitující kružbu gotických oken.

V gotickém kostele svatého Jiljí se dodnes dochovala celá románská zeď a v její síle chodba se schodištěm, které vedlo na panskou tribunu, tedy na místo, odkud sledoval mše Jiří z Milevska, zakladatel kláštera. Podobnou panskou tribunu najdeme v jižních Čechách třeba i v kaplové věži na hradě Landštejn. Jistou, ale mladší obdobou je potom i královská oratoř v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

Trezor a k němu vedoucí tajná chodba v mohutné středověké zdi jsou zatím posledními objevy v rámci areálu. A pokud se během následujícího výzkumu prokáže, že se opravdu jedná o takto řešenou trezorovou místnost, pak jde o přesnou analogii k trezoru opět ve svatovítské katedrále, kde byly po určitou dobu ukryty české korunovační klenoty.

Areál Milevského kláštera
Areál Milevského kláštera | Foto: Martin Frouz

Milevský klášter je nejstarším klášterem v jižních Čechách. Založen byl již na sklonku 12. století místním feudálem Jiřím z Milevska a budoucím prvním opatem Jarlochem. Za husitských válek byl vypleněn a poničen. Podle legendy tehdejší opat část cenností před blížícím se nebezpečím ukryl na hradě Příběnice, po jehož dobytí v roce 1420 došlo i k jejich zničení. Nález trezoru však může naznačovat, že ve skutečnosti bylo vše jinak a tehdejší poklady možná dodnes někde existují.

Jakmile to bude možné, jeskyňáři se do objevených prostor opět vrátí, aby je podrobně prozkoumali. Jak již bylo zmíněno, mohou se zde nalézat zbytky, které by mohly napovědět, co přesně trezor ukrýval. Navíc byla georadarem na dně trezoru objevena další, téměř čtyřmetrová dutina. Je neprůlezná a vědci zatím vůbec netuší, k čemu by měla sloužit.

Animace z podrobného 3D modelu Milevského kláštera | Video: Naše historie, z.s.
 

Právě se děje

před 2 hodinami

USA zařadí hnutí Antifa mezi teroristické organizace, oznámil Trump

Spojené státy zařadí krajně levicové antifašistické hnutí Antifa na seznam teroristických organizací. Na Twitteru to oznámil americký prezident Donald Trump, který Antifu viní z podílu na nynější vlně násilností vyvolané smrtí černocha George Floyda při zatýkání policií. Trump o zařazení Antify na seznam mluvil už loni po střetech extremistů v Portlandu.

Další zprávy