Praha - Frustrovaný jedinec, jehož názory nikoho nezajímaly a který se teď zřejmě opájí tím, jak na jeho výhrůžky v podobě obálek s kyanidem či bílým práškem reaguje Hrad, ale i ministr vnitra či financí. Takový je podle psychologa Daniela Štrobla možný profil "obálkových teroristů".
Aktuálně.cz oslovilo i primáře psycho-diagnostického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Jiřího Klose a sociologa Jaroslava Sýkoru, někdejšího šéfa Centra pro výzkum stresu, aby našlo odpověď na tři základní otázky: jací lidé a proč vyhrožují prezidentu republiky a dvěma šéfům pro stabilitu republiky významných resortů?
A zda mají tito lidé či jejich sekretariáty o výhrůžkách mlčet, anebo je široce medializovat.
Motivů, proč se obálky s jedem objevily, může být podle primáře Kloseho víc, terorismus nevyjímaje.
"V každém případě jde o vážnou věc, kterou je nutné pečlivě analyzovat, a věřím, že tomu tak i je," konstatuje expert, jehož pracoviště se mimo jiné podílí na testování policistů a vojáků vysílaných do nebezpečných oblastí.
Odesilatelé obálek se podle primáře chtějí buď zviditelnit, anebo si s adresáty vyřizují účty. Například proto, že jejich rozhodnutí nepříznivě ovlivňuje život odesilatelů.
"Nevylučuji ani pokus o teroristický útok v podobě gesta, které upozorňuje, že je i Česko v hledáčku nebezpečných extremistů," dodává Klose.
Hrozba symbolům státu
S primářovou analýzou v podstatě souhlasí i psycholog Daniel Štrobl, jakkoliv se zcela neodklání od verze frustrovaných jedinců, kteří teď mají radost, jak ovlivňují zpravodajství médií, ale i pozornost veřejnosti.
"Vidíte, jak vás najednou všechny zajímá, kdo jsem a co dělám či chci udělat!" vciťuje se psycholog do uvažování odesilatelů obálek. Osobně si Štrobl tipuje na podivína, který žije zdánlivě spořádaným životem a není pro své okolí ničím zajímavý, a tudíž je i pro policii obtížně zjistitelný. "Může to být klidně i nějaký důchodce," odhaduje psycholog.
Má jen jedinou pochybnost: teroristé nejdříve překvapivě a brutálně zaútočí a až potom rozkrývají své motivy. Jenomže v případě obálek je tomu naopak.
"Přichází nejdříve vzkaz (jakkoliv v případě obálky pro ministra Chovance nebezpečný), který snad má varovat či předcházet razantnější akci? Moc mi do sebe nezapadá," namítá expert, jenž pracovně pobýval i v Afghánistánu. V jednom si je ale jist: výběr adresátů není náhodný.
Hrad, vnitro i finance symbolizují (kromě obrany) stát více než jiné instituce. Takže je pravděpodobné, že hrozby nesměřují na prezidenta či ministry, nýbrž na tyto "znaky" české státnosti. "Tedy systém, který představují," upřesňuje Štrobl.
Odvolává se přitom na pozapomenutou, dvanáct let starou kauzu samotářského a podivínského železničáře, jenž nařezával koleje a kladl pod ně výbušné systémy, protože byl přesvědčen o nespravedlivém jednání svého zaměstnavatele - státu.
Nejvarovněji hodnotí rozesílání obálek sociolog Jaroslav Sýkora. Chápe je jako velmi alarmující varovné signály, které by mohly přecházet tragičtějším akcím.
"Jde o silně indoktrinované jedince či spíše skupinu lidí, kteří se radikálně vymezují vůči společenskému systému, protože ho považují za nespravedlivý. Už jim prostě nestačí nadávat v hospodách, takže přikročili k činům. Může jít dokonce o vzdělané lidi, avšak se zcela převrácenými hodnotami. Vždyť i nacisté byli vzdělaní," vysvětluje Sýkora.
Se Štroblem se sociolog neshodne v odhadu věku odesilatelů obálek. Na rozdíl od psychologa se domnívá, že jde o mladé a netrpělivé lidi, kteří preferují akci před diskusí.
Mlčet, anebo informovat?
Nejvíce se oslovení experti rozcházejí v tom, zda a jak o obálkách informovat veřejnost.
Primář Jiří Klose doporučuje zdrženlivost a uvolňování informací až po poradě s odborníky. Osobní či spontánní komentáře ministrů mohou podle něj motivovat autory výhrůžek k dalším akcím, protože získají uspokojivý pocit, že adresáti skáčou podle jejich not.
Daniel Štrobl naopak připomíná, že totální mlčenlivost může odesilatele obálek podnítit k ještě riskantnějším výhrůžkám. Přesně podle zásady: ignorujete mě?! Tak já vám ještě ukážu!
Rozumná komunikace může prý naopak agresora zklidnit. "V podobných situacích těžko říci, co je správné. Zda mlčet, anebo informovat. A hlavně v jakém rozsahu a jakým způsobem," přemítá psycholog.
I v odpovědi na tuto otázku je nejkritičtější sociolog Jaroslav Sýkora, jenž hodnotí vystoupení ministra vnitra Milana Chovance jako diletantské.
"Nabyl jsem dojmu, že jako člověk, který zodpovídá za vnitřní bezpečnost státu, si poněkud vyplašeným zlehčováním výhrůžky vůbec neuvědomuje, o co jde. Než tohle, tak to měl raději mlčet. Obálky je nutné brát jako velmi varovné signály od lidí, kteří se mohou chystat k mnohem nebezpečnějším krokům."
Příznačné podle Štrobla je, že Hrad či ministerstvo financí už - dost možná po konzultaci s odborníky - reagovaly profesionálně. Omezily se na strohá komuniké. "Lidé na druhé straně nedostávají obálky s kyanidem každý den. Důležité je, aby ministr vnitra už podobné chyby neopakoval," říká Daniel Štrobl.
