Praha - Někdejší komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, jež byla loni odsouzena do vězení za podíl na smrti Milady Horákové, byla velmi agilní členkou týmu, který zinscenovaný proces organizoval.
Polednová, jež byla odsouzena na šest let vězení, ale nástup trestu - naposled minulý týden - kvůli zdraví odkládá, svou roli v procesu zlehčuje.
Nově objevené dokumenty ale ukazují něco jiného.
"Já se jen učila. Co jsem mohla vědět o nějaké manipulaci? Jestli u mne byla nějaká vina, tak jen v tom, že jsem bezmezně věřila těm právníkům," uvedla například před soudem.
Historik Petr Koura, který objevil zápisy z porad zmíněného organizačního týmu, ale tuto obhajobu nepřijímá.
"Z těch zápisů vyplývá, že se účastnila porad před procesem a že byla značně aktivní," řekl deníku Aktuálně.cz historik, který zkoumá propagandistickou kampaň, jež proces s Horákovou doprovázela.
| Online rozhovor s Petrem Kourou: Historik řekl online, co provázelo justiční vraždu Horákové |
Vyčerpaná soudružka
O aktivní roli Polednové podle něj svědčí například to, že byla podle zápisu před procesem velmi vyčerpaná.
| DOKUMENT: Zápis z přípravené porady |
To podle historika svědčí o tom, že velmi pilně pracovala. "Patrně více, než se od ní vyžadovalo," říká.
"Nejenže studovala spisy a podobně, ale měla se kupříkladu podílet i na přípravě brožury o procesu, která vyšla později v nákladu 140 tisíc kusů a obsahovala značně zkreslené výpovědi obžalovaných. Domnívám se, že tato aktivita byla nad rámec běžných povinností prokurátora," upřesňuje historik.
Nedbalost nepřípustná
Zápisy objevené historikem Kourou a historičkou Pavlínou Formánkovou přibližují, jak pečlivě a důkladně komunisté politické procesy připravovali.
"Proces začíná ve středu 31. května 1950 v porotní síni na Pankráci. Všechny otázky budou probrány do podrobností, protože si v tomto procesu nemůžeme dovolit sebemenší nedbalost. Vypuštěny budou pouze otázky tisku a bezpečnosti, o kterých budou zvláštní porady těsně před procesem," lze se dočíst v zápisu z porady nejvyšších představitelů justice a státu, kteří se 27. května 1950, jen pár dní před zahájením procesu s Miladou Horákovou a spol., podrobně radili, jak bude samotné líčení probíhat.
Instruktáže se na tehdejším ministerstvu spravedlnosti zúčastnili například náměstek ministra spravedlnosti Karel Klos, vyšetřovatel Státní bezpečnosti Milan Moučka a také prokurátorka Brožová.
Z porad vyplývá, že se řešily i takové maličkosti jako: kde bude umístěna lavice obžalovaných, kdy si budou obžalovaní moci sednout, zda za nimi bude stát stráž nebo zda budou mít sklenici s vodou.
"Obžalovaným bude podávána voda, při únavě jim bude poskytnuta možnost sednout si a stráže budou během výslechu svého obžalovaného sedět," shodli se nakonec všichni přítomní.
Protistátní činnost?
Obžaloba se pečlivě chystala i na každého "zrádce", který byl v procesu obžalován. Nejvíce času přitom věnovala Horákové.
"Začalo by se přímo s protistátní činností, tj. činností poúnorovou, v kterýžto směrech se povede její výslech," stojí v zápise.
Pro výslech Horákové byl připravený podrobný scénář. Ten bod po bodu směřoval k jedinému: dokázat jí, že je špionka a vyprovokovat "obžalovanou k přiznání koncepce na západ".
"Dokázat Horákové, bude-li chtít zajet na politickou kolej, že to nebyla politika, ale špionáž, to, co ona prováděla," píše se v dokumentu ze schůze.
Horáková byla vyslechnuta hned první den soudu, a navzdory režii se jí místy podařilo vybočit a bránit svůj názor.
Gottwaldův přímý přenos
Na samotný proces se připravovala i prezidentská kancelář. Klement Gottwald se totiž o proces velmi zajímal, podle některých svědectví mu byl dokonce zajištěn přímý odposlech procesu z pankrácké soudní síně.
V soudní síni pak měla prezidentská kancelář zarezervována dvě místa - jedno pro úředníka, druhé pro pracovníka v dělnické profesi.
"Každý pracovník pak napsal podrobnou zprávu, jak na něj proces působil. Jedním z těchto návštěvníků byl paradoxně i komunistický národohospodář Ludvík Frejka, který se o dva roky později stal jedním z hlavních obžalovaných v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Frejka se tak šel podívat na ´představení´, jehož součástí se nakonec sám také stal," popisuje Koura.
Polednová byla poslední
Prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová byla zřejmě posledním člověkem, který za politické monstrprocesy z 50. let stanul před soudem.
"Na devadesát devět procent tomu tak skutečně je. V současnosti žádný návrh na podání obžaloby nechystáme," řekl Aktuálně.cz mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb.
Padesátá léta minulého století přitom pamatují několik desítek "řezníků". Přesto se před soud dostali pouze tři z ústředních aktérů. Kromě Ludmily Brožové-Polednové to byl prokurátor Karel Vaš, proslulý z procesu s Heliodorem Píkou, a také babický soudce Pavel Vítek.
