Nová univerzita, pracovně nazývaná Evropský technologický institut (EIT), by se měla podobat renomovanému Massachusettskému institutu technologie (MIT) ve Spojených státech. Komise ho chce otevřít v roce 2009 a do začátku vybavit rozpočtem 1,5 miliardy eur.
Solidní šance jižní Moravy
Jak přesně bude EIT vypadat, zatím není jasné. Spíše než jedna nová "kamenná budova" ale vznikne síť asi deseti elitních vědeckých pracovišť s centrem, které bude jejich aktivity koordinovat.
Definitivně rozhodnuto dosud nebylo ani o místě, kde by měl ústav či jeho části sídlit.
Šanci stát se centrem vědy a výzkumu EU má i Česká republika. Jedním z horkých favoritů je totiž jihomoravské Brno.
"Je pravda, že v souvislosti se vznikem Evropského technologického institutu se hovoří o Brně," připouští tiskový mluvčí Masarykovy univerzity (MU) Václav Štětka. "Podle předběžných jednání by se mohla stát Masarykova univerzita společně s Vysokým učením technickým součástí sítě nejlepších evropských univerzitních pracovišť, tvořících budoucí EIT. V současné době však nemáme k dispozici žádné podrobnější informace o tom, jakou formu by tato spolupráce měla mít."
Pro Brno podle Štětky mluví například to, že tu vznikne nový moderní univerzitní kampus a mezinárodní centrum klinického výzkumu.
Konkurenti Česka
Česko však není jedinou zemí, která se o prestižní projekt zajímá. "Stát se součástí sítě EIT by chtěla spousta států," uvedl minulý týden mluvčí komisaře pro vzdělávání Jána Figel'a, který koncepci institutu v Bruselu připravuje.
Infobox
Fakta o Evropském technologickém institutu (EIT)
- EIT začne fungovat v akademickém roce 2009/2010.
- K dispozici bude mít rozpočet ve výši 1,5 miliardy eur, později 2 miliardy eur.
- Financovat se bude z rozpočtu EU a členských zemí. Na jeho provoz má přispívat i soukromý sektor.
- Jeho vědecká centra budou sídlit v několika evropských městech. Ve hře je například Mnichov, Paříž, Budapešť, Vídeň, ale i Brno.
Brnu konkurují například německý Mnichov, francouzská Paříž či Štrasburk. Svým zájmem se netají ani Poláci a Maďaři. "Pokud by centrum EIT nebo některé z jeho inovačních středisek bylo u nás, sídlilo by v prostorách Budapešťské univerzity technologie a ekonomiky," uvedl v rozhovoru pro deník Vilaggazdasag maďarský ministr pro evropské záležitosti Etele Barath.
Mezi evropskou vzdělávací elitu by se rádi zařadili také sousední Rakušané. Rektor univerzity ve Vídni a prezident Evropské univerzitní asociace Georg Winckler jim ale moc šancí nedává.
"Pro rakouské univerzity bude za současné finanční situace těžké utkat se třeba s Českem, které hodlá masivně investovat do nového střediska klinického výzkumu v Brně," pochválil Čechy počátkem února před novináři v Bruselu.
Z univerzity do byznysu
Evropská komise si od nové univerzity slibuje, že zastaví "odliv mozků" z Evropy do USA. Renomovanému MITu by se měla podobat hlavně v tom, že propojí akademickou sféru s byznysem.
"Evropský výzkum je z velké části prvotřídní," tvrdí bruselští experti v odůvodnění, které má Aktuálně.cz k dispozici. "Až na výjimky jsou ale zdejší výzkumníci, na rozdíl od našich soupeřů, méně efektivní v tom, jak z výsledků své práce vytvořit komerčně úspěšné produkty."
Zatímco počet patentů, které přihlásily firmy z USA, od roku 1992 neustále roste, firmy z Evropy jich registrují čím dál tím míň.
Evropanům navíc začínají konkurovat i Číňané nebo Indové. Jen v Číně ukončí studium exaktních věd každoročně více lidí, než v celé Evropské unii dohromady.
Kritici "evropského MITu"
Zástupci světového byznysu, třeba šéf Microsoftu Bill Gates, proto nápad s "evropským MITem" vítají.
Proti jsou naopak některé přední evropské univerzity v čele s britskou univerzitou v Oxfordu. Bojí se, že je nový projekt EU připraví o peníze, které by jinak připadly jim.
"Nová, skutečně konkurenceschopná instituce se nedá vytvořit nějakým rozhodnutím shora," argumentuje například předseda Ligy evropských výzkumných univerzit, rektor univerzity v Helsinkách Kari Raivio. "Vytvoření takové instituce si žádá nejméně dvě desetiletí vývoje a investic, na které Evropská unie nemá."
Z členských zemí pětadvacítky mají k Barrosovu projektu výhrady Britové, Nizozemci a Švédové.#reklama
O tom, zda ze svých pozic ustoupí a EIT nakonec schválí, se definitivně rozhodne na březnovém summitu EU.
