Praha - Vězeňská služba měla ke konci roku 2009 v účetnictví pohledávky za více než 1 miliardu korun.

V porovnání s rokem 2004 sice klesly o 266 milionů korun, přesto Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při správě těchto pohledávek zjistil určité nedostatky.

Šlo například o zbytečné prodlužování jejich vymáhání, nesplnění podmínek pro upuštění od jejich vymáhání a odpis nebo nepostupování v souladu se zákonem o majetku ČR. Vyplývá to z kontrolní zprávy.

Z celkového stavu pohledávek k 31. prosinci 2009 bylo 52 procent pohledávek za vězněné a propuštěné vězně, zbytek byly ostatní pohledávky.

Obvinění a odsouzení mají dle zákona hradit náklady na vazbu i trest, škody způsobené při trestu nebo vazbě, zvýšené náklady na střežení, dopravu nebo předvedení do zdravotnického zařízení.

NKÚ ve zprávě ale upozornil na to, že například maximální částky, které podle právního předpisu měli vězni platit za vazbu a trest, odpovídaly před dvěma lety jen asi 5,5 procentům skutečně vynaložených nákladů na věznění.

Skutečně přijaté úhrady nákladů vazby a trestu ve stejné době pak byly jen 129 milionu korun, což je přibližně 1,8 procenta skutečně vynaložených nákladů, uvedl NKÚ.

Náklady nemusí platit všichni

Podle něj výši příjmů ovlivnilo mimo jiné to, že určitý okruh vězňů, například ti, kteří nejsou zařazeni do práce nebo nemají jiný příjem, nemusí podle zákona platit náklady na vězení.

Důvodem bylo i to, že ne všem vězňům byly náklady stanoveny v maximální výši a že vězeňská služba v kontrolovaném období vymohla v průměru jen 25 procent pohledávek za odsouzenými a obviněnými a 2,8 procenta pohledávek za propuštěnými.

Průměrné denní náklady na vězně v roce 2009 byly 882 korun, tedy 27 342 Kč za 31 dnů. Podle platných předpisů odsouzení ale platili tyto náklady do výše 1500 Kč za měsíc a obvinění nejvýše 1395 Kč měsíčně.

Za neschopností získat víc peněz vidí NKÚ i to, že vězeňská služba má omezený přístup k informacím o důchodech, které jsou vypláceny odsouzeným, a o majetku dlužníků.

Bez nich pak nemůže odsouzeným stanovit náklady výkonu trestu ve výši, kterou umožňují právní předpisy, ani zvolit nejefektivnější způsob vymáhání pohledávek, zdůraznil NKÚ.

Doplnil, že informace o důchodech má vězeňská služba jen od odsouzených, a ostatní údaje pak získává hlavně z veřejných zdrojů, případně pomocí soudů.

Věznicím dluží i firmy

Mezi ostatní pohledávky vězeňské služby pak patří dluhy právnických a fyzických osob například za smlouvy o dílo, o zaměstnávání odsouzených nebo nájemní smlouvy.

V této kategorii kontroloři například zjistili, že u pohledávek ve výši více než 759 000 korun vězeňská služba nepostupovala v souladu se zákonem o majetku ČR.

NKÚ kontroloval evidenci, vymáhání a odpisy pohledávek vězeňské služby za dlužícími vězni a ostatních pohledávek v letech 2004 až 2009.