NKÚ prověří víc než miliardu, kterou rezort spravedlnosti vyplatil na odškodných

ČTK ČTK
18. 9. 2021 10:55
Nejvyšší kontrolní úřad prověří peníze, které vyplácí ministerstvo spravedlnosti za škodu způsobenou v soudních řízeních, neoprávněným trestním stíháním nebo nesprávným úředním postupem. Kontrola začne v listopadu, skončit má v červenci příštího roku a do letošního kontrolního plánu ji na konci srpna nově zařadilo širší vedení úřadu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Economia

V letech 2016 až 2020 vyplatil stát na odškodném v průměru 210 milionů korun ročně. Celkem šlo za uvedené roky o více než jednu miliardu korun. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Jana Gabrielová.

Prezident NKÚ Miloslav Kala řekl ČTK, že jeho úřad vývoj vypláceného odškodnění sleduje dlouhodobě a čísla meziročně narůstají. "Takže se chceme podívat na příčiny a rádi bychom v rámci této kontrolní akce přispěli k tomu, aby se této oblasti věnovala větší pozornost," řekl. Podotkl však, že ministerstvo spravedlnosti, kam kontroloři zamíří, je až na konci procesu, kdy pouze vyplácí nároky.

Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem ČR, pokud jde o odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.

"Výkonnost a rychlost rozhodování české justice je dlouhodobým a vážným tématem. Počet žádostí o odškodnění se stále zvyšuje, stát kvůli tomu také platí pokuty uložené Evropským soudem pro lidská práva za délku soudních řízení," uvedla mluvčí NKÚ Gabrielová.

Například anarchista Martin Ignačák získal od ministerstva spravedlnosti 910 tisíc korun. Předtím čelil obžalobě za to, že připravoval teroristický útok na vlak. Stíhání trvalo bez jednoho měsíce tři roky, z toho 518 dní strávil mladík ve vazbě. Po státu se za to domáhal celkem 4,2 milionu korun. Podnikateli Jiřímu Neužilovi musel podle pražského městského soudu nahradit stát zhruba 8,5 milionu korun v souvislosti s trestním stíháním v kauze pronájmu odpočívadel od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. V roce 2017 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.

Nynější eurokomisařce Věře Jourové v roce 2014 přiznal soud 2,7 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal.

Nejvyšší kontrolní úřad se penězi na odškodňování naposledy věnoval v roce 2011. Prověřil kontrolní vzorek 128 žádostí o celkovém objemu téměř 58 milionů korun. Úřad tehdy zjistil, že ministerstvo chybovalo při posuzování žádostí a dodržování lhůt. "Kontrola poukázala i na neoprávněné náhrady škod před vznikem závazků nebo nedostatečné vymáhání regresních úhrad. Důvodem těchto nedostatků bylo mimo jiné i to, že problematiku odškodňování nemělo ministerstvo spravedlnosti upraveno vnitřními předpisy a jeho vnitřní kontrolní systém nefungoval tak, jak měl," uvedla mluvčí NKÚ.

Video: Děsí mne, jak lehce věříme manipulativním lžím, říká Jourová

Chceme vyvracet a bojovat proti dezinformacím, které jsou významně manipulativní a účelově vytvářené tak, aby škodily společnosti. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy