Neordinujeme, stávkujeme. Lékaři žádají víc peněz, na pacienty čekaly letáky i zavřené dveře

Markéta Šrajbrová Jan Menšík Markéta Šrajbrová, Jan Menšík
18. 10. 2017 18:50
Tisíce ordinací praktických i odborných lékařů zůstaly zavřené. Někteří doktoři stávkovali třeba jen hodiny nebo protest podpořili vylepením plakátu. Ordinacím vadí, že jim ministerstvo zdravotnictví nechce navýšit úhrady a upřednostňuje nemocnice. Ministr Miloslav Ludvík (ČSSD) ale argumentuje, že je potřeba špitály stabilizovat. Ambulantní lékaři podle něj nemají ke stávce důvod.
Informace pro pacienty na okně jedné ze zavřených ordinací.
Informace pro pacienty na okně jedné ze zavřených ordinací. | Foto: Markéta Šrajbrová

Praha - Je poledne a za normálních okolností by lékař Lubomír Černý právě začínal přijímat pacienty. Každou středu má tento specialista v oboru ušní, nosní, krční ordinační dobu od 12 do 18 hodin. Tentokrát je ale na dveřích nalepený vzkaz, že se ordinace v pražských Nuslích na jednu hodinu připojuje k protestu ambulantních specialistů a praktických lékařů proti tomu, že ministerstvo zdravotnictví "svou politikou zvýhodňuje velké nemocnice".

Po chvíli lékař Černý otevře dveře ordinace. "Dnes začneme až v jednu kvůli protestům, tak prosím vydržte," řekne čtyřem pacientkám, které se o stávce dočetly až v čekárně.

"O protestu jsem věděla, ale myslela jsem si, že se to týká jen 'obvoďáků'," říká paní Naďa a dodává, že když si přečetla ceduli na dveřích, rozhodla se tu hodinu počkat. "Já už špatně chodím, mám berle," vysvětluje. "Tady je to stejně vždycky na dlouho. Takže ta hodina navíc…" doplní další pacientka. Paní Naďa, která k Černému chodí už léta, na dotaz, zda ví, proč doktoři stávkují, odpovídá lakonicky: "Kvůli penězům." Hned ale dodává, že lékaře chápe.

Lékaři ve všech prohlášeních, která zveřejňují a lepí na dveře svých ordinací, ujišťují pacienty o tom, že jim jde o zachování dostupné péče. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) jim ale v den protestu vzkázal, že není důvod, aby si brali pacienty jako rukojmí.

Po celé republice se ve středu k protestům připojilo zhruba sedm tisíc ordinací. Většina z nich zavřela na celý den. Zamčené dveře a na nich plakát čekaly například na pacienty pražských praktických lékařů ve Viktorinově a Podolské ulici.

Ordinace na větších pracovištích ale často zůstaly otevřené. Například na Poliklinice Budějovická stávkovalo jen pár soukromých lékařů. Většina tamních ordinací spadá pod skupinu Medicon a ta se do protestu nezapojila.

Nepříjemné překvapení na pacienty nečekalo ani na poliklinice na pražském Senovážném náměstí. Oznámení o stávce viselo pouze na zavřených dveřích ordinace praktického lékaře Jaroslava Čížka. Zbývající doktoři na poliklinice normálně ordinovali, avšak v čekárnách měli vyvěšené plakáty o tom, že stávku podporují.

Trochu odlišnou taktiku zvolila lékařka Ivana Grohová, sídlící v Sokolovské ulici v Praze. Při příchodu do ordinace pacient nenarazil na žádné oznámení, avšak poté, co zazvonil na ordinaci, se ve dveřích objevila zdravotní sestra, jež sdělovala, že se neordinuje a paní doktorka se účastní stávky. 

V Olomouckém a Libereckém kraji stávkovalo podle ČTK asi 80 procent praktických lékařů, ve Zlínském zhruba 90 procent a v Královéhradeckém přes 70 procent.

Ambulantní lékaři kritizují ministerstvo zdravotnictví za to, že zatímco do nemocnic posílá stále více peněz, úhrady za jejich práci stagnují. Ministr Ludvík uvedl, že praktikům a specialistům už není z čeho přidat. Z 16 miliard korun, které se letos vybraly navíc na pojistném, půjde příští rok většina na vyšší platy v nemocnicích a drahou moderní léčbu, zbývající čtyři miliardy ministerstvo rozdělí mezi ostatní.

"Musím odmítnout, že někomu příjmy klesnou, protože to není pravda," uvedl Ludvík. Lékaři ale kritizují, že jim na rozdíl od nemocnic příjmy ani neporostou. Ambulantní specialisté mají v návrhu navíc 800 milionů korun.

"Osm set milionů ze 16 miliard? Co to je?" mávne rukou lékař Černý. Nelíbí se mu, že úhrada za jeho péči neroste, zatímco náklady na provoz ano. Nedávno prý například musel vyjednávat s majitelem činžovního domu, kde má ordinaci, aby mu nájem nezvedl víc než dvojnásobně, ale "jen" o čtvrtinu.

Další peníze Černému spolkne zavádění eReceptu, který je od příštího roku pro všechny lékaře povinný. Práci jim ale ve své současné podobě neusnadní, říká Černý a zdůrazňuje, že elektronizace jako taková mu vůbec nevadí. "Naopak jsem jejím velkým příznivcem. Co jde dělat elektronicky, to dělám," dodává. Byrokracie ale podle něj dál bují.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ministerstvu vyčítá, že upřednostňováním nemocnic ohrožuje dostupnost primární péče coby základního kamene českého zdravotnictví. Ministerstvo kontruje, že nyní je nutné stabilizovat především nemocnice, kterým chybí personál. Na zvýšení platů v nemocnicích od ledna příštího roku půjde 7,5 miliardy. Další 1,5 miliardy pokryje zvýšení platů nemocničních sester ve směnném provozu o 2000 korun měsíčně.

Vedoucí pražské lékárny ve Spálené Hana Chudobová.
Vedoucí pražské lékárny ve Spálené Hana Chudobová. | Foto: Markéta Šrajbrová

Ludvík také naznačil, že personál v nemocnicích chybí i proto, že odchází za lepšími podmínkami právě do privátních praxí. "Pravdou je, že lékaři nám hlasují nohama a odcházejí do ambulancí. Nemáme absolutně opačný přístup, že by odcházeli do nemocnic, protože tam je to lehčí a fajnovější práce," řekl ministr. Jeho náměstek Roman Prymula doplnil, že zatímco lékaři v ambulancích ordinují přes 30 hodin týdně, nemocniční doktoři odslouží až 60 hodin za týden.

Podle Prymuly se měsíční příjem průměrné ambulance pohybuje okolo 160 až 170 tisíc. Lékaři se ale ohrazují proti tomu, aby se tato částka srovnávala s platy jejich nemocničních kolegů. Příjem pokrývá nejen plat praktického či odborného lékaře, ale i sestry a také provoz ordinace a nákup zdravotnického materiálu.

Na půl hodiny zavřely i lékárny

Ke středeční stávce se na půl hodiny před polednem připojilo také více než čtyři stovky lékáren. Dalších 1500 protesty podpořilo symbolicky. Stejně jako ambulantním lékařům i lékárníkům vadí současné nastavení eReceptu a ministerský návrh, jak v příštím roce rozdělit peníze mezi jednotlivá zdravotnická odvětví. Podmínky pro lékárny jsou podle lékárníků nastaveny likvidačně, a to především pro malé lékárny, které nespadají pod řetězce.

Souhrn stížností si mohli pacienti přečíst například na dveřích pražské Lékárny Ve Spálené, která spadá do skupiny Alphega. "Myslím si, že lékárny jsou naší politickou reprezentací přehlíženy. Práce v lékárně není až tak jednoduchá. Vyžaduje vzdělání a lidé by za ni měli být dostatečně zaplaceni," říká vedoucí lékárny a zároveň manželka prezidenta Lékárnické komory Hana Chudobová. Podle ní příjmy lékáren klesají a pro některé to začíná být neúnosné. Způsob odměňování by se proto měl změnit, myslí si lékárnice.

I přestože protest plně podporuje, nakonec se rozhodla provozovnu nezavřít. "Neradi bychom přicházeli o pacienta, který si do další lékárny může popojít sto metrů. Každá půlhodina tržby v lékárně se počítá," vysvětlila Chudobová. V centru Prahy je síť lékáren hustá a řada z nich spadá pod velké řetězce, jako je Benu nebo Dr. Max, které sice protest podpořily, zůstaly ale otevřené.

Rozpadá se zdravotnický systém, když skončí lékař v regionu, je problém ho někým nahradit, eRecept a EET donutí skončit další, říká šéf praktiků. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy