Myslí si, že mají postcovid, ale trpí smrtelnou nemocí. Léčba včas jim dá roky života

Nikola Kobzová Nikola Kobzová
3. 10. 2022 16:52
Některé pacienty, kteří si prošli onemocněním covid-19, trápí kašel, dušnost nebo zadýchávání i dlouho poté, co virus jejich tělo opustí. Tyto symptomy se přičítávají postcovidovému syndromu, ale lékaři varují, že mohou mít i jinou příčinu. Tou by mohla být idiopatická plicní fibróza, nevyléčitelná nemoc postihující plicní sklípky pacientů, na kterou lidé bez včasné léčby do pěti let umírají.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Postcovidový syndrom postihuje zhruba každého desátého člověka, který se nakazil koronavirem. Pacienty někdy i několik měsíců od prvních příznaků stále trápí kašel, extrémní únava nebo svalová slabost. Poslední dva roky do ordinací plicních lékařů dochází lidé, kteří se domnívají, že mají právě postcovidový syndrom. Vyšetření však někdy ukážou, že jde o jinou, vážnější nemoc, jako je například idiopatická plicní fibróza.

Rozdíl mezi nemocemi obyčejný člověk podle lékařky Martiny Šterclové poznat nemůže, a proto je nutné, aby lidé s dýchacími obtížemi vždy navštívili svého lékaře.

"Abychom dokázali tyto dvě diagnózy odlišit, musíme pacienta vyšetřit. To, že má plicní fibrózu, jde poznat při poslechu plic fonendoskopem, jelikož při nádechu a výdechu jde u nemocných v dolní části obou plic slyšet zvuk, který nazýváme krepitus. Lze jej přirovnat ke zvuku připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu," vysvětluje Šterclová.

Momentálně lékaři v Česku evidují 800 případů pacientů s idiopatickou plicní fibrózou, avšak podle zkušeností z ostatních zemí Šterclová očekává, že skutečný počet pacientů může být až dvojnásobný.

Nemoc je neléčitelná, ale antifibriotika, které lékaři na plicní fibrózu předepisují, postup onemocnění alespoň zpomalují. Včasná léčba může prodloužit období, kdy pacient nemá téměř žádné příznaky, vylepšit kvalitu jeho života a výrazně ho prodloužit. Bez léčení nemocní přežívají jen dva až pět let, zato pacienti užívajících antifibriotika mají před sebou ještě čtyři až deset let života.

Pacienti otálí a ztrácí čas na léčbu

Jenže lékaři upozorňují, že lidé návštěvu ordinace často odkládají, protože si myslí, že mají postcovidový syndrom a jejich potíže po několika týdnech odezní. V případě, že skutečně mají plicní fibrózu, tak zbytečně začátek léčby nevědomky posouvají a ztrácí čas. 

"Na druhou stranu se občas také setkáváme s pacienty, kteří plicnímu onemocnění v jejím počátku nevěnují pozornost, protože se domnívají, že je jejich výkonnost snížena věkem nebo třeba vyšší váhou. Prodělání covidu pak jejich obtíže, kterým do té doby nevěnovali pozornost, zvýrazní, což je přivede k plicnímu lékaři," dodává Šterclová.

Předsedkyně českých plicních lékařů Martina Koziar Vašáková zase doufá, že by se na část fibróz mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic, který dokáže odhalit nejen rakovinu plic, ale také jiná plicní onemocnění.

Přestože se onemocnění plicní fibrózy týká především kuřáků mezi 55 až 74 lety, příčina onemocnění stále ještě není známa. Na vině tak může být genetika jedince, ale také vnější vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo kouření.

Od zadýchání se na schodech až po neschopnost se nadechnout 

Plicní fibróza jizví plicní sklípky, kvůli čemuž tuhnou a člověk má potíže se nadechnout. Nemoc se zpočátku projevuje dušností při cestě do schodů a v průběhu nemoci se začne zhoršovat. Přechází v zadýchávání se i při chůzi nebo hovoru, pokračuje problémy při konání běžných denních činností a končí tím, že pacient musí věnovat veškerou svou energii tomu, aby se nadechl.

"Léčba by měla být komplexní a obsahovat nejenom léky, které zpomalují jizvení plicních sklípků, ale měl by se na ní podílet aktivně i sám pacient. Měl by mít dostatečnou pohybovou aktivitu a udržovat si zdravou tělesnou hmotnost, optimální by bylo se účastnit i plicních rehabilitací," říká Šterclová.

Důležité je také se vyvarovat respiračním infekcím, proto lékaři doporučují pacientům očkování jak proti covidu-19, tak také chřipce a pneumokokům. "Je samozřejmé, že by pacienti neměli kouřit, a to nejen proto, že by jim to zdravotně uškodilo, ale také kvůli pojišťovnám. Ty pro uhrazení léčby požadují, aby byl pacient nekuřák," vysvětluje Šterclová.

VIDEO: Lidé berou záchranku jako taxi zdarma, říká primář

Když si zavolá záchranku dušný člověk a ještě u toho dokuřuje cigaretu, tak vás to naštve, tvrdí primář interny sokolovské nemocnice Martin Straka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Bývalý šéf Theranosu Balwani půjde za podvod na 13 let do vězení

Soud poslal na téměř 13 let do vězení bývalého prezidenta farmaceutické společnosti Theranos Rameshe "Sunnyho" Balwaniho. Odsouzen byl za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Informovala o tom agentura AP.

V listopadu přitom za stejný čin poslal soud do vězení i zakladatelku Theranosu Elizabeth Holmesovou, té udělil trest v délce 11 let a tři měsíce. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve. Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna právě zakladatelka firmy Holmesová a její milenec, bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.

Zdroj: ČTK
Další zprávy