"Vážím si těchto významných projevů uznání od hlav sousedních států především proto, že tak mohu reprezentovat dobré jméno České republiky ve světě," řekl k ocenění Tomáš Halík.
Steinmeier se mu rozhodl vyznamenání věnovat za aktivity v disentu před rokem 1989 i za jeho účast na takzvaných Mariánskolázeňských rozhovorech mezi českými a německými křesťany.
Stejné ocenění jako Tomáš Halík v minulosti dostal například protestantský kazatel Přemysl Pitter, který za druhé světové války pomáhal židovským rodinám. Vloni pak posmrtně Dagmar Lieblová, zakladatelka Terezínské iniciativy, sdružení bývalých vězňů terezínského a lodžského ghetta.
Řád za zásluhy je na rozdíl od České republiky jediným řádem, které Německo uděluje. Vlastní záslužné kříže mají i jednotlivé spolkové země. Mezi oceněné křížem první třídy patří řada umělců, lékařů i politiků.
"Neexistují žádná pravidla pro to, kdo dostane jakou úroveň (tohoto vyznamenání - pozn. red.), to záleží na každém prezidentovi a na tom, na co klade důraz," říká Michael Autengruber, německý historik, který se státními vyznamenáními SRN zabývá.
Podle Autengruberova odhadu obdrží stejné ocenění, které převzal Tomáš Halík, ročně zhruba 500 lidí. Záznamy, které se objevují v Bundesanzeigeru, oficiálním věstníku německé státní správy, nejsou dle jeho názoru kompletní.
"Nikdo neví, kolik přesně vyznamenání se uděluje. Osoby oceněné v zahraničí se třeba nezapisují," vysvětluje historik. Mezi Čechy, které se německé úřady v minulosti rozhodly podobným oceněním vyznamenat, patří například prezidenti Václav Havel a Miloš Zeman. Oba obdrželi velkokříž speciální třídy.
O něco nižší, velký záslužný kříž, pak dostal před dvaceti lety bývalý arcibiskup Miloslav Vlk, vloni pak někdejší brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Stejně jako u Tomáše Halíka u něj Berlín ocenil úsilí o česko-německé smíření.
Křesťanský intelektuál
Sociolog, filozof, kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík, který patří ve světě k uznávaným křesťanským intelektuálům, dostal už například v roce 2012 státní vyznamenání v Polsku. A to za výjimečný přínos k rozvoji polsko-českého kulturního dialogu a spolupráce s katolickými kruhy.
V roce 2014 získal za snahu o mezináboženský dialog prestižní Templetonovu cenu a o dva roky později mu univerzita v Oxfordu udělila jako teprve čtvrtému Čechovi čestný doktorát. V roce 2017 získal také cenu za podporu dialogu mezi kulturami od Papežské rady pro kulturu.
Halík je jednou z nejviditelnějších osobností české katolické církve. Někdejší poradce prezidenta Václava Havla se dlouhá léta angažuje v obrodě církve, dialogu mezi církvemi i komunikaci mezi věřícími a ateisty. Už v roce 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a papež Benedikt XVI. mu v roce 2008 udělil titul čestného preláta.
Jako známá osobnost se Halík často vyjadřuje i k politice. Ve svých textech například opakovaně kritizuje bývalého prezidenta Václava Klause i současnou hlavu státu Miloše Zemana.
VIDEO: Tomáš Halík o uprchlících.
