Jak se dnes díváte na to, že jste byl patrně první poslanec, který veřejně varoval poslance před důsledky koronaviru v Česku, a neúspěšně jste žádal, aby sněmovna zařadila na program jednání bod s názvem: "Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru"?
Nemám žádnou radost z toho, že jsem byl první a že jsem měl pravdu, když jsem požadoval konkrétní informace a chtěl jsem, aby sněmovna tuto záležitost projednala. Je mi strašně líto, že se země nezačala připravovat podstatně dřív.
Proč jste to byl vlastně vy, kdo takto vystoupil v době, kdy mnoho lidí u nás sledovalo situaci v Číně a žilo v domnění, že se k nám virus dostane v nějaké menší nebo minimální podobě?
Já jsem prapůvodem vystudoval lékařskou fakultu hygienickou, takže hygienu a epidemiologii znám a mám také v této oblasti řadu přátel. Od svých kolegů v zahraničí jsem věděl, že virus se dostane ve velkém také do Evropy a situace bude vážná. Navíc příklady španělské chřipky i šíření dalších epidemií jasně ukazovaly, že něčeho takového, jako je koronavirus, nezůstaneme ušetřeni.
Když jste tehdy na konci ledna ve sněmovně neuspěl, zkoušel jste následně mluvit s ministrem zdravotnictví a požadoval jste po něm konkrétnější informace, jak se tedy stát na epidemii připravuje?
Zkoušel, ale připadal jsem si jako don Quijote de la Mancha. Tedy jako někdo, kdo hovoří o větrných mlýnech.
Co tím konkrétně myslíte, mluvili jste spolu? A jak to vypadalo?
Mluvil jsem například s poslanci zdravotního výboru, ale také oni projednávání této věci odkládali. Tvrdili, že všechno je dobře zajištěno.
Ale pokud se nemýlím, jednal poslanecký výbor pro zdravotnictví. Tam jste se detailně nezabývali tím, co a jak konkrétně dělá ministerstvo a obecně stát pro případ, že koronavirus do Česka dorazí?
Vzhledem k tomu, že návrh na projednávání této věci neprošel na program celé sněmovny, a na základě informace ministra zdravotnictví, byla většina členů výboru přesvědčena, že je všechno zařízeno dobře.
Jste nějak v kontaktu jako členové zdravotního výboru, a pokud ano, co konkrétně děláte nebo řešíte? Ať už jde o nějakou pomoc vládě nebo větší tlak na to, co by měla řešit?
V současné době založil tajemník zdravotního výboru diskusní platformu pro členy výboru pro zdravotnictví, kde jsou probírány jednotlivé otázky a lokální problémy související s epidemií. Většina z nás má množství informací z regionů nebo od odborníků ze zahraničí, takže se je především snažíme sdílet.
Zatím je v Česku přes dvě stě zachycených případů. Vy jste dle svých dřívějších slov přesvědčen, že to číslo bude podstatně vyšší.
Je to tak. To je prostě matematika. Jeden člověk nakazí dva lidi. Dva nakazí čtyři i víc. Narůstající počet není plynulý, na řadu se dostávají mocniny. Když je něco na druhou a na třetí, tak je to o řád vyšší. Proto je začátek s prvními případy pozvolný a potom nastává skok. I z tohoto důvodu je velmi důležité, aby ve chvíli, kdy je ještě malá mocnina, byl stát připravený rozšiřování nákazy přibrzdit.
A daří se to u nás?
Považuji za velký problém, že někteří lidé, kteří se vrátili z rizikových oblastí, se dozvídali, že jim nebudou vzorky odebrány bezprostředně, ale třeba až za týden s odůvodněním, že mají počkat. A to z toho důvodu, že není dostatek kapacit na odebírání vzorků. Tomu všemu jsme mohli alespoň částečně předejít. Proto cítím jako lékař i politik osobní zklamání z toho, že jsem na konci ledna neprosadil, abychom se tímto i dalšími věcmi zabývali.
Co měla podle vás udělat vláda jinak?
Klíčový problém řešení současné situace šíření koronavirové infekce začíná již toho 28. ledna 2020, kdy ministr zdravotnictví a koaliční poslanci odmítli naši snahu získat informace o připravenosti státu a mít možnost navrhovat řešení. Od té doby jsme se dostali do situace, která je zcela v rozporu s tím, jak se má epidemie řešit.
Musím konstatovat, že všechna rozhodnutí, která vláda v čele s premiérem Babišem udělala, jsou rozhodnutí zpětná. To, co měli řešit před dvěma měsíci - tj. ochranné prostředky, testovací sady a plán omezení kontaktu obyvatel -, řeší nyní. Na mě a mé známé působí špatně také to, že premiér často vypadá, že si z celé věci dělá další PR akci - "dovezu roušky osobně, není pravda, že chybí respirátory" -, místo toho, aby celou věc systematicky a kompetentně řešil.
Hodně slyším mezi lidmi otázky na to, jestli neměla vláda zakázat cesty českých občanů do Itálie hned, jak se tam objevily první případy. Nebo zda neměla mnohem lépe testovat lidi, kteří se odtud vraceli. Šlo v tomto podle vás udělat více?
Myslím, že v případě restrikce pohybu obyvatel víc dělat nešlo. Rozhodně ale mělo probíhat rozsáhlejší testování, zejména kontaktů infikovaných osob.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula například upozorňuje, že koronavirus v těle se projevuje až po několika dnech. Takže okamžité testování není nezbytné. Nebo pro změnu hygienici upozorňují, že mnohdy chtějí test lidé bez příznaků nemoci.
Bohužel ve většině případů nevíme, kdy se člověk nakazil, a proto nelze stanovit hranici, odkdy testovat. Jsem přesvědčený, že ideální by bylo, kdyby stát testoval maximální množství lidí bez ohledu na to, kdy přijeli z rizikových oblastí nebo jestli mají příznaky. Je jasné, že část veřejnosti podléhá strachu a obavám a chtějí se testovat, i když jsou zdraví. Ale vždycky je lepší otestovat hodně lidí, kteří jsou v pořádku, než testování zanedbat. Maximální možné testování je daleko lepší cesta než zavírání hranic. Běžnou součástí boje proti infekci ve stadiu epidemie je tzv. trasování, kdy jsou právě testovány bezpříznakové kontakty infikovaných. Takže podivování se nad tím, že chtějí testy i lidé, kteří nemají obtíže, nepovažuji za adekvátní.
O čem konkrétně mluvil poslanec ODS Svoboda 28. ledna 2020
Poslanec ODS a zároveň lékař Bohuslav Svoboda vystoupil v Poslanecké sněmovně 28. ledna 2020 s tím, že žádal na tento den zařazení bodu s názvem "Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru."
Podle jeho tehdejších slov by lidé v České republice "měli dostat ujištění, že je vláda schopna reagovat, pokud se věci nebudou vyvíjet tím směrem, jakým bychom si všichni přáli". Přitom položil hned několik dotazů, na které ale nezazněla žádná odpověď.
"Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje?" ptal se mimo jiné Svoboda.
Poslanci dělali při jeho vystoupení hluk, takže nebylo moc slyšet, což je ve sněmovně poměrně častá situace. K mikrofonu přišel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který tvrdil, že "všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, všichni vědí, co mají dělat." Vysvětloval také, že v Česku je Národní referenční laboratoř, která funguje a má dostatečné kapacity. "Nemyslím si, že je něco, co bychom zanedbali nebo že bychom nebyli na něco připraveni," uvedl ministr.
Pokud jde o roušky, tvrdil tehdy, že situaci prověřoval u dodavatelů roušek a zjistil, že jich je dostatek. "Připravuje se další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl," prohlašoval Vojtěch.
Když následně poslanci hlasovali o tom, jestli podpoří Svobodův návrh na podrobné projednávání této věci, většina poslanců návrh nepodpořila. A to hlavně poslanci hnutí ANO.
Vládní politici by vám asi oponovali tím, že od prvního případu v Česku jede vláda naplno a premiér s některými ministry skoro neopouští televizní obrazovku.
Přítomnost premiéra a vlády na televizní obrazovce neřeší odborný problém. Jednou z důležitých věcí mimo jiné je, aby tak závažný problém, jakým je pandemie, řídil a komunikoval odborník na tuto problematiku, a ne předseda vlády. Pokud jde o nynější opatření vlády, tak ta jsou podle mě nutná a dobrá, ale poněkud opožděná. Měli jsme být připraveni s předstihem, to je zcela evidentní. Stačí se podívat nejen na testování, ale také jak moc chybí ochranné pomůcky. A to dokonce i zdravotníkům. Například ve Frýdku-Místku se nakazila zdravotní sestra kvůli tomu, že tam neměli ochranné pomůcky. To je velmi závažné. Pokud by onemocněli zdravotníci, tak se boj proti koronaviru velmi zkomplikuje.
Ministr zdravotnictví slibuje, že respirátory a další pomůcky usilovně shánějí a první stovky kusů už dovezli.
Jenže mnoho zdravotníků pořád nic nemá. Kdybychom se na toto téma bavili před měsícem, tak se šlo na příchod koronaviru připravit a probrat vše potřebné, včetně nákupu pomůcek. Pokud nebudou zdravotníci chráněni, tak se bude muset omezovat činnost v nemocnicích a dalších zařízeních. A nejde jen o respirátory či roušky, ale například také o dezinfekční roztoky, ochranné brýle a obleky. Když mluvím například s praktickými lékaři nebo specialisty, tak ti říkají, že nemají nic. Teď se to narychlo dohání.
Vláda také avizuje, že z Číny přijde několik milionů roušek, avšak zřejmě v té nejzákladnější podobě. Co tomu říkáte, pomůže to? A bude to stačit?
Myslím, že to sice pomůže, ale jde spíše o symbolickou dodávku už vzhledem k tomu, že jde o obyčejné roušky. Vezměte si, že se jich použije obrovsky velké množství, rouška se musí každou chvíli měnit. Roušky nejsou skoro žádné řešení. Navíc respirátor má úplně jinou funkci a těch se naprosto nedostává. Otázkou je, jestli by neměli lékaři, kteří přichází do kontaktu s potenciálně nakaženými koronavirem, mít raději obličejové štíty a oblečení, které připomíná atomový oblek. Například štíty by mohly procházet dezinfekcí a šly by používat opakovaně.
Myslíte si, že se měly objednat ochranné prostředky dříve?
Ano. Byli jsme v Poslanecké sněmovně ministrem zdravotnictví v lednu ujišťováni, jak je stát připravený, jak je všechno zajištěné, a teď se ukazuje, že situace je daleko složitější. A nejde jen o tyto dodávky. Bylo potřeba, aby se na epidemii nachystaly i špitály, protože v případě většího množství nakažených se bude muset měnit i organizace práce nemocnic i další věci.
Co vy děláte pro to, abyste v současné situaci nějak pomohl?
Myslím, že teď mám jako opoziční politik jednu zásadní možnost a povinnost, a to je ptát se vlády, co a jak konkrétně dělá a jak je připravena na další situaci. Je mou povinností upozorňovat vládu například na to, že ambulance praktických lékařů respirátory nemají a jak vláda tyto ochranné prostředky zajistí. Naprosto zásadní je otázka, jak se podle vlády mají chovat velká i malá zdravotnická zařízení, nebo jestli je personál dostatečně chráněn. Snažím se na toto vše vládu upozorňovat, protože jsem v kontaktu s mnoha lékaři v terénu. A snažím se s dalšími získat všechny možné informace, které po světě jsou, jak to vypadá například s možností diagnostiky a léčby.
A co dělá ODS, případně další opoziční poslanci?
Opozice má samozřejmě omezené pole působnosti, ale snažíme se na vládu tlačit, aby byla připravena a aby zajistila dostatek ochranných a léčebných prostředků. Protože se ale na řešení chceme podílet, vyzvali jsme předsedu vlády na schůzku s předsedy opozičních stran, jedna už proběhla minulý týden, další se chystá.
A co sami členové ODS?
Pokud jde ale konkrétně o mé kolegy z ODS - ti řeší situaci kolem koronaviru hlavně v rámci svého komunálního působení. Martin Baxa v Plzni je v zajišťování opatření proti šíření koronaviru často o krok napřed před státem, naši krajští radní pro zdravotnictví řeší situaci ve svých krajích, Markéta Vaňková odvádí skvělou práci v Brně. Na celostátní úrovni jsme také představili balíček opatření, která zmírní ekonomické dopady koronaviru jak na stát, tak na podnikatele. Obecně si myslím, že i s omezenou politickou silou a omezeným množstvím informací, které máme, se snažíme dělat dost.
