Nejvyšším státním zástupcem se může stát pouze člověk, který už v daném okamžiku zastává funkci žalobce. Zákon o státním zastupitelství sice podmínku výslovně nezmiňuje, vyplývá ale z komplexního výkladu normy ve všech souvislostech, který provedl Nejvyšší správní soud (NSS). Zákon výslovně říká to, že nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Podle NSS ale nemůže ministr navrhnout člověka, který stojí mimo soustavu státního zastupitelství. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.

Justice se konkrétně zabývala žalobou pražského advokáta Václava Voříška, jenž zpochybnil loňské jmenování nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kvůli tomu, že se nemohl procesu výběru nového šéfa žalobců nijak zúčastnit, přestože se o to snažil. I když advokát připustil, že zákon žádné výběrové řízení nepředepisuje, spatřoval v postupu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a vlády Andreje Babiše (ANO) porušení svého ústavně zaručeného práva na přístup k veřejné funkci za rovných podmínek.