V neděli se mělo rozhodnout o osudu Michala Haška, o jeho budoucnosti v sociální demokracii. Sejde se vedení strany (ÚVV ČSSD) a bude jednat o pučistech. Původně to bylo naopak, již mělo být rozhodnuto o osudu oranžového předsedy Bohuslava Sobotky. Jenomže situace se otočila. V pátek ráno Hašek na post prvního místopředsedy rezignoval. A post předsedy klubu poslanců ČSSD opustil i nedávno zvolený pučista Jeroným Tejc.
Občany ovšem osud Haška, Tejce a Sobotky zas až tak nevzrušuje. Mnohem víc nás zajímá, jaká bude vláda, jak se nám bude v Česku žít. Jestli se aspoň něco a aspoň trochu změní k lepšímu. Nebo jinak: přijde změna, kterou lidé ve volbách volili?
Nejprve Sobotka. Jak už jsme psali: v normální zemi by po slabém volebním výsledku předseda nabídl rezignaci. Sobotka to neudělal. K odstoupení ho vyzvali jiní, Hašek, zemanovská družina. Nežijeme zatím ještě v normální zemi. V takové by prezident z Hradu nerozkládal nejsilnější levicovou partaj pomocí páté kolony, nestal by se Velkým Pučistou.
Sobotka, poté co odvrátil z Lán řízený puč, získal nečekaně silnou podporu své strany v regionech. Většina sociálních demokratů si viditelně a slyšitelně nepřeje, aby odstoupil. Přesně naopak - vyzvali Haška, Tejce a další, ať jdou od válu. Strana Sobotku podržela. ÚVV ČSSD na tomto faktu už nic nezmění.
Čekáme, že budou „makat"
Co by tedy měli sociální demokraté v neděli a po neděli dělat? Co od nich čekáme? Odpověď je zoufale jasná: nehádat se, nepodléhat Hradu, který chce chaos, „makat", jak říká Andrej Babiš. Dát stát dohromady. Nekrást, nespolupracovat s kmotry. Neovlivňovat policii a státní zástupce (kteří údajně před volbami byli z ministerstva spravedlnosti žádáni, ať raději počkají, jen žádná „Kubiceho zpráva II"). Změnit zadávání státních zakázek, zprůhlednit stát. Hlavně mají rychle sestavit pevnou koalici. Pevnou vládu. Nabízí se spojení ČSSD, ANO 2011 a lidovců. Sociální demokracie je po puči zčásti chromá a měla by k sestavení vlády přistupovat velmi pokorně.
Zadání jasné jak facka. Provedení bude těžší. Aby byla vláda pevná, musí se opírat o seriózní podporu vlastních poslanců ve Sněmovně a o své senátory v horní komoře. Víme z let minulých, jak i zpočátku silný kabinet Petra Nečase dojel na rozklad Věcí veřejných a na kmotry.
Zatím jako nejslabší článek vypadá poslanecký klub ČSSD. Kolik v něm sedí zemanovců? Podle některých odhadů jich je přes 20, z toho tvrdé jádro čítá okolo 15 poslanců. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL má dohromady 113 poslanců... Co dodat? Pro vedení sociální demokracie je teď základní otázkou: Jak udržet své poslance pohromadě, jak je ubránit před rozkladem, před vlivem Miloše Zemana? Prezident má takovou povahu, že bude chtít Sobotkovi porážku vrátit.
Lze nějak poslance zavázat k loajalitě? Dá se to zařídit? Na Hradě budou čekat na každou chybu, na každý sporný moment, Zeman Sobotkovi porážku nedaruje. A že těch sporů bude. Počínaje oranžovou snahou zastavit „církevní restituce" a pokračuje přes zvyšování daní, na něž ČSSD tak pevně věří. - Neexistuje žádný stoprocentní způsob, jak si vynutit loajalitu. Jde prostě a jednoduše o to, jestli je poslanec slušný, nebo ne. Až dosud byli slušní poslanci v drtivé menšině.
Nejde však jen o poslance samé. Puč proti Bohuslavu Sobotkovi ukazuje, jak je strašně důležitá reakce místních organizací ČSSD. Když se vzepřou, když si nenechají svinstvo líbit, vedení i poslanci na to nemohou neslyšet. V tom jsme stále ještě parlamentní demokracií.
Pochybná partnerka
Nedělní zasedání hlav sociální demokracie zřejmě předsedu Sobotku ještě posílí. Hašek rezignoval, Tejc vyklidil pole, Zdeněk Škromach už ve čtvrtek večer v pořadu Hyde Park České televize oznámil, že končí jako místopředseda. Hašek prý uvažoval, že se vzdá i poslaneckého mandátu. Jistě je zdrcen četnými maily, které mu spolustraníci posílají. Politik, který veřejně lhal, jako když tiskne, by mandát položit měl.
Pučem se Miloši Zemanovi a Michalu Haškovi podařilo ČSSD zpochybnit jako partnera do vlády. ANO a lidovci se těžko mohou spolehnout na tak rozpolcenou stranu. Nespolehlivost z Hradu rozkládané ČSSD škodí nám, občanům. Výhled na stabilní vládu se vzdálil. Aby se zase přiblížil, Sobotka a jeho ČSSD budou muset být k partnerům velmi vstřícní, velmi pokorní.
Otázka totiž zní: Má koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL smysl? Lidovci vedení Pavlem Bělobrádkem i babišovci si kladou otázku: Máme do takové vlády vůbec lézt? Není to jistá sebevražda? ANO strašně snadno získalo důvěru voličů, stejně snadno ji opět může ztratit. Babiš to ví.
Popravdě řečeno si ale podobné otázky jistě klade i Bohuslav Sobotka: Mohu jít do vlády s ANO 2011? Co vím o Babišových poslancích? Prakticky nic. (Snad jen to, že soud v Mostě už dává dohromady žádost o vydání poslance Bronislava Schwarze k trestnímu stíhání.)
Pro lidovce a babišovce by bylo nejrozumnější a taky nejpohodlnější do vlády nejít. Případně jí vyslovit podporu ze Sněmovny. Takový postoj má ale dva háčky. 1. Vláda pak bude slabá. 2. Voliči dali ANO 2011 skoro 19 procent hlasů, strašně moc. Chtějí po nich změnu vládnutí. A ta se nedělá ze Sněmovny, ale ve vládě.
Aby ČSSD nedopadla jako ODS
Volby odsoudily Sobotku a Babiše, ať vládnou. Bez lidovců to nepůjde. I když by pro ně bylo jistější do vlády nevstoupit. Nabízejí se tedy dvě různá řešení. 1. Ona zmíněná trojkoalice. Plnohodnotná, všecky tři strany se účastní vlády. Bez vydírání, jinak to nemá smysl. 2. Předčasné volby. Nové (ne právě levné) rozhodování.
Obě ta řešení se dají spojit. Sobotkovci, babišovci a bělobrádkovci sestaví vládu. Budou muset přeskákat klacky a klády, které jim bude pod nohy házet Miloš Zeman. (Jako třeba problém s lustračním osvědčením Andreje Babiše.) Jakmile jedna ze stran zradí, dejme tomu se začne šprajcovat klub poslanců ČSSD, nějaká skupinka začne vládu vydírat, jako to dělali rebelové v ODS, pak musí jít ANO a lidovci ihned pryč z vlády a se vší pravděpodobností přijdou předčasné volby. Stejně by měla postupovat ČSSD, kdyby ona byla vydírána.
Tři strany by měly sestavit jednoduchý program vládnutí: podporu a vyčištění justice a policie, podporu nejslabších občanů v zemi, podporu podnikání, průhledný stát. Připustit, aby občané maximálně kontrolovali stát.
Jak už řečeno, velkým soupeřem bude Miloš Zeman. Sobotku nechce, pokusil se ho sestřelit. A pkusí se o to znovu. Nejspíš hned na březnovém mimořádném volebním sjezdu ČSSD. Pro předsedu ČSSD to bude těžké. Pučisté sice vyklízejí pole, ale nelze čekat, že od neděle, po ÚVV, bude sociální demokracie jednotná. Platí, že v následujících měsících bude hrát o to, jestli nedopadne jako ODS.
