Návrh změn v inkluzi odporuje mezinárodním závazkům, tvrdí ministerstva

ČTK ČTK
6. 12. 2018 14:32
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.

Nová úprava vyhlášky by podle úřadu měla vést k finančním úsporám, snížení administrativní zátěže škol a pedagogických poraden či k posílení sociálního začleňování handicapovaných dětí. Platit by mohla od 1. března. Počítá mimo jiné s tím, že by děti ve třídě sdílely jednoho asistenta pedagoga. Dosud tam vedle učitele mohou být asistenti tři.

Návrh rovněž vypouští článek o přednostním vzdělávání dětí v běžných školách. Podle ministerstva školství je toto ustanovení i ve školském zákoně, a jeho odstranění ve vyhlášce tak princip inkluzivního vzdělávání neohrozí.

S tím nesouhlasí ministerstvo zahraničních věcí. Navrhované změny jsou podle něj v rozporu se závazky ČR, které vyplývají z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Navíc mohou mít negativní dopad i na plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva k diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému, uvedlo.

Návrh podle něj princip inkluze relativizuje, když se v odůvodnění odkazuje na negativní názor "velké části veřejnosti". Úřad se domnívá, že by se ve vyhlášce neměl měnit povolený počet asistentů pedagoga ve třídě, ani by se neměla prodlužovat maximální dvouletá lhůta pro přezkoumání vhodnosti zařazení žáka do speciální školy.

Podobné výhrady mají ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo práce a sociálních věcí a úřad vlády. Vadí jim, že by do speciálních škol mohly nově chodit děti s různými druhy handicapu. Podle ministerstva spravedlnosti by to vedlo k tomu, že by se tam častěji než dosud vzdělávaly děti s diagnózou lehkého mentálního postižení, která se v nepřiměřeném podílu vyskytuje u Romů.

Podle údajů ministerstva školství tvořily romské děti loni 29,5 procenta žáků škol pro lehce mentálně postižené, zatímco v běžných školách činí jejich podíl 3,6 procenta všech dětí.

Předložená úprava by navíc podle ministerstva spravedlnosti umožnila, aby se ve školách pro lehce mentálně postižené vzdělávaly i děti bez tohoto handicapu. Podle důvodové zprávy návrhu se mají otevřít třeba pro děti se závažnými poruchami učení nebo se závažnými poruchami chování.

Ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Jaroslav Faltýn nicméně již dříve sdělil, že do třídy pro mentálně postižené by mohli nadále chodit jen žáci s daným handicapem.

Vyhláška o společném vzdělávání dětí ve školách platí od září 2016 a mimo jiné reagovala na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2007 odsoudil Česko za to, že přeřazením několika romských dětí do takzvaných zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělávání a diskriminovala je. Po verdiktu se Česko zavázalo, že dosavadní praxi změní. Ministerstvo školství proto každoročně vládě předkládá zprávu o pokroku a plnění opatření. Informace resort pravidelně zasílá i Radě Evropy.

Vyhláška se už dříve upravovala dvakrát - jednou loni v létě a potom na přelomu loňského a letošního roku. K současnému návrhu změn se kladně vyjádřila Asociace speciálních pedagogů ČR, která patří dlouhodobě ke kritikům současného nastavení inkluze. Podle ní vychází předloha z poznatků pedagogické a psychologické praxe a z velké části vystihuje potřebné změny ve vzdělávání handicapovaných žáků.

Podle ministerstva financí ovšem není zcela jasné, zda novela povede k úsporám, či naopak. Požaduje proto záruky, že změny nevyvolají další požadavky na státní rozpočet.

Video: Je absurndí chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Laurenčíková

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, míní speciální pedagožka Klára Laurenčíková. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 36 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 41 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy