Nástupce Tuhého se zatím nepodařilo najít, ministr Hamáček vyhlásil výběrové řízení

ČTK ČTK
12. 11. 2018 17:35
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyhlásil výběrové řízení na pozici policejního prezidenta, která se uvolnila po odchodu Tomáše Tuhého. Do nabídkového řízení se nikdo nepřihlásil, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Klára Pěknicová.
Tomáš Tuhý.
Tomáš Tuhý. | Foto: ČTK

Tuhý skončil ve funkci k 31. říjnu, řízením policie je dočasně pověřen první náměstek Martin Vondrášek. Tuhý bude velvyslancem na Slovensku.

Do výběrového řízení se mohou zájemci přihlásit do 22. listopadu, Hamáček poté jmenuje komisi, která přihlášky posoudí.

"Policie si nemůže dovolit zůstat dlouho v provizoriu. Proto jsem se rozhodl vypsat výběrové řízení na nového policejního prezidenta. Ten musí mít jasný mandát i představu, jak pokračovat v rozvoji policie," uvedl ministr. Už dříve řekl, že by chtěl nového šéfa policie najít do 1. prosince.

Do nabídkového řízení, které se uskutečnilo od 2. do 8. listopadu, se mohli přihlásit služební funkcionáři nebo policisté ve stejné tarifní třídě, u výběrového řízení je okruh uchazečů širší. Přihlásit se do něj může příslušník daného bezpečnostního sboru, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo. Zároveň musí mít odpovídající vzdělání, požadovanou dobu trvání služebního poměru a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby, uvedla Pěknicová.

"Samotné výběrové řízení je zveřejněno ve Věstníku Ministerstva vnitra a v Informačním systému OSM (obsazování služebních míst)," doplnila mluvčí.

Tuhý na konci října vyloučil, že by někdo z politiků vyvíjel nátlak, aby odešel z funkce. To odmítl i Hamáček. Mandát v úřadu policejního prezidenta měl Tuhému vypršet v dubnu příštího roku.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy