Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil s konečnou platností Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost muže, jenž chtěl v roce 2021 uspořádat demonstraci na náměstí U Svatého Jiří, což je prostor mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou. Pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas Správy Pražského hradu. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.

Podle stížnosti verdikt porušuje právo na pokojné shromažďování. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu. "Shledaly-li správní soudy a před nimi již správní orgány, že náměstí U Svatého Jiří není svou povahou veřejným prostranstvím, je taková interpretace a aplikace definice veřejného prostranství v souladu s judikaturou ÚS," stojí v usnesení.

Justice se problematikou zabývala na podnět Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Kverulant, která v prezidentské éře Miloše Zemana usilovala o plné otevření Hradu veřejnosti. Když se společnost v roce 2021 rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, začal situaci řešit Městský soud v Praze.

Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je historicky veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Následovaly kasační stížnosti ministerstva vnitra a Správy Pražského hradu, na jejichž základě Nejvyšší správní soud (NSS) původní rozhodnutí zrušil, ovšem jen z procesních důvodů. Pochybení spočívalo v tom, že městský soud nepřizval do řízení hradní správu.

Napodruhé už městský soud žalobu zamítl. NSS sice některé jeho dílčí závěry korigoval, jinak ale verdikt potvrdil. V obsáhlém rozhodnutí se zabýval definičními znaky veřejného prostranství a dospěl k závěru, že v případě Hradu nejsou všechny naplněné. Jde o přesně vymezený a ohraničený prostor, kde sídlí český prezident. Primárním účelem Hradu je tvořit zázemí pro výkon jeho funkce. Tím pádem jde také o chráněný prostor, kde je nutné dodržovat pravidla, a nikoliv místo přístupné každému bez omezení, jako jsou ostatní náměstí ve městě.