Nový ústavní soudce Jiří Přibáň se problému anomie věnuje dlouhé roky. Jako právní sociolog a filozof o anomických pohybech moderních společností přednášel ve svých univerzitních kursech. "Moderní společnost je společností, ve které se rozpadají tradiční hodnoty, tradiční řády a člověk jako by na svůj život zůstával sám," vysvětluje Přibáň a připomíná, že to v tomto ohledu není nic nového, ostatně moderní společnost trvá už několik století a jedním z jejích hlavních znaků je fragmentarizace, tedy postupné rozpadání se celku do individuálních světů.
Mysli a žij! si pusťte také jako podcast:
"Filozof Gilles Lipovetsky například hovoří o éře prázdnoty, každopádně je to společnost, která je současně individualizovaná, ve které jako kdyby všechno bylo možné, ale když je možné všechno, nakonec není možné vůbec nic," uvažuje Přibáň.
"V tomto ohledu se naše situace nijak neliší od doby, ve které Émile Durkeim sliboval nápravu v tom smyslu, že od mechanické solidarity či soudržnosti přejdeme k jakési organické soudržnosti, ve které všichni budeme individualizovanými jedinci, ale současně všichni najdeme své místo a smysl svého života i v celku takto individualizované moderní společnosti."
Připadá nám, že sledujeme absenci pravidel, ale také absenci smyslu: "To je ale základní moderní pocit, na který třeba němečtí romantici reagovali hledáním autenticity. Že někde je nějaký skutečný svět života a my se k němu přes odcizenou moderní civilizaci musíme dobrat."
Připomeňme, že například aktuálně nová kniha doyena americké filozofie Charlese Taylora Cosmic Connections, tedy Kosmická spojení, se věnuje právě romantickému básnictví a myšlení jako zapomenuté cestě moderní doby.
Přibáň cituje amerického sociologa Roberta K. Mertona, který tvrdil, že "anomie není ztráta řádu a ztráta smyslu, ale je to konflikt mezi kulturním očekáváním a sociální strukturou". Dnes jsou očekávání všech obrovská, ale sociální struktura není s to je naplnit. Jinak řečeno, jak vtipně připomíná Jiří Přibáň, je to jako v performance Laurie Andersonové: "V našem digitálním světě chtějí být všichni jedničky, nikdo nechce být nulou."
Myšlení Mertonovo nicméně jasně ukazuje, že všichni nemohou být úspěšní, z čehož jistě pramení frustrace, ale zároveň je zjevné, že nás drží nějak pohromadě kultura. "Společnost funguje ne proto, že je sjednocená kulturou, ale protože v té kultuře se vytvářejí rozpory, a konflikt je stejně důležitý jako řád a konsens je stejně důležitý jako disent." Neustálá proměna v konfliktu je něco, co je modernímu světu vlastní.
"Společnost se neustále diferencuje, vyvíjí, prochází evolucí a porozumění přichází z této diferenciace, smyslem společenských věd není spasit lidstvo, ale porozumět tomuto pohybu. Úkolem tedy není svět měnit, nýbrž vykládat."
Nové přetočení Marxe na hlavu (filozofové měli podle Marxe svět naopak měnit, nejen vykládat) je také základ otevřené společnosti, k níž se v závěru právní filozof a sociolog a také nový ústavní soudce Jiří Přibáň hlásí: "I proto, kvůli té neustálé diferenciaci smyslu odpověď na krizi modernity podle mne nedává diktatura, ale vždy jenom otevřená společnost. A já bych se tady skutečně přihlásil k tomu popperovskému vidění světa jako neustálému řešení problémů."
Filozofický podcast Mysli a žij!
Svět prochází změnou. Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti? Jak porozumět tomu, co se kolem nás děje? Podcast Mysli a žij! přináší rozhovory s filozofy a filozofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Pořadem provází filozofka Josefína Formanová a publicista Petr Fischer.
Partnerem projektu je Nadace Sekyra Foundation.
