Gogola: Naše smýšlení je zdí vězení. Prorazíme ji, jen když pochopíme dějinný kontext

Petr Fischer Petr Fischer - za podpory: Sekyra foundation - logo
4. 7. 2024 9:21
Dějiny jsou zátěž, kterou si s sebou neseme celý život, nelze ji odhodit. Jsme časem, který se na nás nabaluje. Ale jak se vztahovat k dějinám, jak se k nim přihlašovat, jak říkal filozof Jan Patočka? Nebo jak se postarat o jejich „Nachleben“, tedy o posmrtný život, v němž se dějiny teprve stávají dějinami, jak se na věc pro změnu díval Walter Benjamin? Do podcastu Mysli a žij! zavítal Jan Gogola.
Video: Blahoslav Baťa

Režisér Jan Gogola ml. se spolu se studenty filmu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně pokouší o performativní lov dějin na konkrétním místě - ve věznici v Uherském Hradišti. Vznikl z toho filmový pás, takzvaný dokument, nazvaný mnohoznačně Vězení dějin.

Jsme uvězněni ve vlastních výkladech minulosti, kterých se těžko zbavujeme, dějiny se však v Hradišti zapisovaly i přímo do vězeňských zdí, odkud je vytahují hudebníci a zvukaři. Hrají zdi, vítr v oknech, dlaždice:

"Vzniká jakási audio paměť, protože po těch znějících kachlích chodili i lidé, kteří tam byli zavření nebo zaměstnaní. Najednou v těch zvucích slyšíme i kroky a tělesnost těchto lidí, kteří po nich tehdy procházeli. V tu chvíli my vlastně jdeme s nimi, jdeme svým způsobem v jejich stopách," uvažuje o filmu režisér Jan Gogola ml.

Mysli a žij! si pusťte také jako podcast:

Dějiny vystupují i v metafoře šnečí ulity, která je spojena s vězením, ale jak do ní vstoupit, jak ji otevřít, vidět dovnitř? "Nedělejme si nárok na to, že můžeme vlézt dovnitř," říká Gogola.

"Do ulity dějin nikdy nemůžeme vlézt, protože nejsme ve stroji času, ale co můžeme a o co nám šlo, můžeme se potkat s tím dějinným prostorem. Můžeme se dozvědět o našem nadčasovém vnímání existence tím, že se k historii vztáhne například to - a proto je ten film tak strukturovaný -, že každý prostor se mění podle toho, kdo do něj vleze."

Dějiny pak rezonují v různých lidských vrstvách, které na sebe často dost bolestně narážejí. Nejde jen o přehrání dějin v sobě a jejich rezonanci s tím, co zůstává ve zdech a na co se dokážeme či nedokážeme naladit, jde i o vytvoření fóra pro debatu o dějinách, které jsou, jak říká režisér Gogola, i východiskem k možné debatě o řešení dnešních problémů společnosti.  

"Když chceme řešit klimatickou krizi, válku na Ukrajině, důchodovou reformu, když chceme řešit cokoliv, myslím, že potřebujeme nějaký elementární moment fóra, kde se potkáme. Potřebujeme ve veřejném diskurzu jistou úroveň sdílení, abychom vůbec mohli něco řešit."

Historie pak podle Jana Gogoly ml. může být důležitá i k tomu, že když dokážeme vylézt z oněch vězení dějin, které máme svými světonázory obestavěné kolem sebe třeba prostřednictvím historických souvislostí, existuje předpoklad, že se těch vězení zbavíme - že je prolomíme i ve vztahu k problémům a tématům současnosti.

Není to důležité k vytvoření jasného a správného obrazu dějin, nic takového pravděpodobně neexistuje. Gogola ml. z toho odvozuje něco jiného: "Vedu s konkrétní minulostí nějaký rozhovor a kladu si otázku, do jaké míry já žiju smysluplným životem? Do jaké míry je moje odpověď na zemřelé - kteří zemřeli pro nějaké nadčasové nadosobní vnímání života, pro vnímání života ve smyslu nějakých hodnot - do jaké míry je moje odpověď na jejich způsob života odpovídající."

Filozofický podcast Mysli a žij!
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Filozofický podcast Mysli a žij!

Svět prochází změnou. Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti? Jak porozumět tomu, co se kolem nás děje? Podcast Mysli a žij! přináší rozhovory s filozofy a filozofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Pořadem provází filozofka Josefína Formanová a publicista Petr Fischer.

Partnerem projektu je Nadace Sekyra Foundation.

Celý rozhovor můžete zhlédnout ve videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

 

Právě se děje

Další zprávy