reklama
 
 

Muzea bez koster a lebek. Zákon o pohřebnictví může omezit nejen výstavy jako Bodies, ale i kostnice

5. 3. 2017
Navrhovaná novela zákona o pohřebnictví má v budoucnu omezit kontroverzní výstavy typu Bodies. Podle člena ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Lukáše Pletichy (ČSSD) by ale mohla ohrozit i fungování muzeí, kostelů nebo kostnic. Upozorňuje, že novela je napsaná příliš obecně a ministerstvo by ji mělo upřesnit. "Výklad ministerstva nestačí. Zákon musí být přesný, aby muzeím nehrozily potíže," dodal. Navrhuje proto zahrnout do zákona výjimku pro archeologické nálezy, sbírkové předměty v muzeích a podobných zařízeních či relikvie.
Doporučujeme

Praha - Přestože tvůrci novely zákona o pohřebnictví měli původně v plánu omezit výstavy jako Bodies, mohou její pravidla zasáhnout i muzea nebo třeba kostnice a kostely. Varuje před tím člen ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Lukáš Pleticha (ČSSD). 

"Jde o nakládání s ostatky podle úpravy, která se na jednu stranu snaží omezit výstavy typu Bodies, ale zároveň také dopadne na muzea, galerie, kostnice, kde jsou vystaveny různé historické ostatky," upozornil Pleticha.

Situaci považuje za absurdní a zbytečnou. Obává se negativních dopadů i na tak výjimečné instituce, jako je například Národní muzeum.

V zákoně totiž ministerstvo navrhuje, že ten, kdo vystavuje lidské tělo nebo jeho části, musí mít souhlas zemřelého nebo jeho blízkých. "Nevím, jak dnes bude třeba Národní muzeum získávat souhlas příbuzných avarského bojovníka z doby železné nebo bronzové," řekl Pleticha. 

České instituce jako například Archeologický ústav Akademie věd, Národní muzeum, Univerzita Karlova či Hrdličkovo muzeum člověka v Praze ještě nemají novelu podrobně nastudovanou. Riziko, že by to omezilo jejich práci, jejich zaměstnance však překvapilo. 

"Obávám se, že některým institucím by to mohlo zkomplikovat práci. Musím se na to do novely podívat, abych zjistila, co přesně obsahuje," uvedla kurátorka Hrdličkova muzea Martina Galetová. Jejich expozice ukazují, jak se vyvíjel člověk. Sbírka deformovaných nebo stovky let starých lebek má zase návštěvníkům přiblížit důsledky tehdejších pokusů o operativní zákroky. 

Nejrůznější preparáty lidských ostatků využívá pro výuku studentů medicíny i Muzeum normální a srovnávací anatomie Anatomického ústavu Univerzity Karlovy. Jejich základní prezentace je veřejně dostupná například i na internetu.

Rektor vysoké školy Tomáš Zima je přesvědčený, že zákon nebude působit zpětně, a neměl by tak zasáhnout jejich sbírky. "Navíc Anatomický ústav již několik let souhlasy naprosto běžně vyžaduje," upozornil rektor.

Podle novely ministerstva pro místní rozvoj potřebují vystavovatelé informované souhlasy podepsané zemřelým nebo jeho zákonnými zástupci. Novela po své účinnosti bude podle ministerstva regulovat pouze probíhající výstavy mrtvých lidských těl nebo jejich částí, dosud nepohřbených těl, od jejichž úmrtí neuběhlo sedmdesát let, konzervovaných nebo balzamovaných těl. Návrh zákona neomezuje třeba archeologické nálezy nebo sbírky muzejní povahy. 

Pleticha upozorňuje, že novela je napsaná příliš obecně a ministerstvo by ji mělo upřesnit. "Výklad ministerstva nestačí. Zákon musí být přesný, aby muzeím nehrozily potíže," dodal. 

Podle něj by stačilo vložit do novely několik málo slov a vyvarovat se tak případných problémů. Navrhuje výjimku pro "archeologické nálezy, sbírkové předměty v muzeích a podobných zařízeních či relikvie".

Zákon je před třetím čtením. Definitivní podobu by měli poslanci schvalovat na dalším březnovém jednání.

Etickou otázku vystavování těl či jejich částí v posledních letech odborníci často řeší. Existují dvě základní názorové skupiny. Jedna je pro volnější pravidla, ta druhá považuje některé expozice za neetické.

Například zástupce ředitele pro legislativu Archeologického ústavu Jan Mařík se řadí do skupiny, která hledí na problém přísnějším okem. Podle něj má smysl vystavovat těla jen v případě, kdy to má třeba vzdělávací účel. Jako příklad uvedl sérii pozůstatků, která ukazuje dopady různých nemocí na lidské tělo, nebo ostatky ilustrující postupný vývoj člověka. Samoúčelné vystavování považuje za neetické a na výstavu Bodies, jak řekl, by nikdy nešel. 

Na Výstavišti v Holešovicích právě probíhá kontroverzní výstava Bodies. Je na ní kolem tří stovek exponátů a organizátoři prohlašují, že mají souhlasy zemřelých. Akce přesto vyvolává protesty na celém světě - i kvůli podezření, že některá těla v minulých letech patřila popraveným čínským vězňům.

Autorů výstavy jsme se na původ těl neptali, předpokládáme, že všechna těla získali legálně. | Video: Filip Horký |  14:45
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama