Mladí lidé touží hlavně po cestování. Odejít z Česka natrvalo ale nechtějí, ukázal průzkum

Markéta Fryčková
15. 4. 2018 14:45
Mileniálové dnes chtějí cestovat, z dlouhodobého hlediska ale upřednostňují Česko. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu České spořitelny a agentury Kantar. Účastnilo se ho celkem 1 036 respondentů ve věku od 18 do 28 let.
Mileniály láká cestování, dlouhodobý život v zahraničí pro ně ale podle průzkumu příliš atraktivní není.
Mileniály láká cestování, dlouhodobý život v zahraničí pro ně ale podle průzkumu příliš atraktivní není. | Foto: Studenta

Praha - Mladí lidé dnes chtějí cestovat, z dlouhodobého hlediska ale upřednostňují Česko. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu České spořitelny a agentury Kantar. Účastnilo se ho celkem 1 036 respondentů ve věku od 18 do 28 let.

Výzkum se zabýval zejména pracovním a osobním životem mladých, jejich vizemi a sny do budoucna a mimo jiné zkoumal i to, jak hospodaří s penězi.

"Z výzkumu jasně vyplývá, že touha po pracovní seberealizaci a cestování jsou dvě dominantní motivace, které jsou pro mileniály charakteristické. Stejně tak mají i relativně velkou nejistotu spojenou s jejich realizací," uvedla Monika Hovorková, ředitelka marketingu České spořitelny.

V žebříčku toho, co mileniálové považují v životě za nejdůležitější, zvítězila rodina. Tu následovalo zdraví a práce, která je bude bavit a naplňovat. Vlastní rodinu by si přála více než polovina respondentů, z čehož jen 8 procent z nich prozatím nemělo v této otázce jasné stanovisko. Podle výzkumu žijí více než dvě třetiny mladých lidí mezi 18 a 28 lety v páru a 32 procent z nich je nezadaných.

U výběru profese jistota chybí. Pouze 33 procent mladých lidí ví, čím by se chtěli živit. Velmi lákavé je pro ně podnikání, založit si vlastní byznys touží každý čtvrtý mileniál. Reálně se jím však živí pouze devět procent z nich.

Utrácejí až o třicet procent více

Velká část respondentů stále studuje, proto až 58 procent z nich spoléhá v otázce financí na rodiče. Pro tuto skupinu jsou typické příjmy z brigád, které jsou však většinou zcela mimo obor studia. Zbývajících 42 procent mladých lidí se živí samo.

V porovnání s lidmi staršími třiceti let se ukázalo, že mileniálové jsou ochotní utrácet o 20 až 30 procent více. Například za lahev vína by zaplatili 300 korun, za večeři pro dva 1 000 korun a do nového auta by bez váhání investovali 300 000 korun.

Pokud by vyhráli v loterii 200 000 korun a mohli je použít na libovolný zážitek, pak jednoznačně vítězí cestování, a to u 88 procent mladých. Dále následuje sebevzdělávání, sportování a adrenalinové zážitky. V oblasti hmotných věcí by získané peníze pouze 44 procent respondentů použilo na bydlení.

Za optimální finanční rezervu považuje 28 procent mileniálů dva až tři měsíční platy. Většina z nich se bojí zadlužování, více než třetina respondentů se tak brání hypotéce. Kontokorent odmítá 63 procent z nich. Přesto však 28 procent mladých lidí nějakou půjčku má.

Jedno z největších překvapení výzkumu přinesly vize, kde by mileniálové chtěli žít. Navzdory jejich touze po cestování si přeje žít mimo Českou republiku pouhých 13 procent z nich. Osm procent mladých by rádo žilo jinde v Evropě, zbývajících pět procent by vycestovalo mimo ni.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Ta zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy