Mladá žena restartovala Jeseník. Začala s gulášovkou na ulici, teď je na radnici

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
28. 9. 2019 18:15
Navzdory varováním svých vrstevníků, že tu chcípnul pes, se vrátila do Jeseníku. Kdysi, ještě jako dítě, tady žila. Teď ale zjistila, že kromě příbuzných nikoho ve městě nezná. Navíc měla pocit, že se zde skoro nic neděje. Martina Seidlerová se rozhodla, že to změní.

Jako pětiletá Jeseník s rodiči opustila a vracela se do něj z Ostravy jen o víkendech či prázdninách. Studovala filozofii a anglickou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, bydlela v Praze, rok strávila v Mexiku. Když se rozmýšlela, kde zakotvit, vyhrálo nakonec rodné lázeňské město ve Slezsku.

Trochu jí tu chybělo "Mexiko" − ta srdečná společenská atmosféra tamních obyvatel, kteří "žijí" na ulicích. "Veškerý ruch na jesenickém náměstí představovali lidé, kteří šli na autobusák, nebo lidé bez domova s krabicákem," vzpomíná. A tak jesenickou strnulost trochu rozčeřila.

"Byla jsem velmi ráda, že se v Jeseníku našel člověk, který chce rozpohybovat občanskou společnost," vzpomíná tehdejší místostarostka a dnešní starostka města Zdeňka Blišťanová.

Na radnici, kam Martina Seidlerová chodila zpočátku nesměle ťukat, když potřebovala nějaká povolení k akcím, teď sama zasedá v zastupitelstvu a spolurozhoduje o chodu města. Uskupení Jeseník srdcem, na jehož kandidátce figurovala, zvítězilo v loňských komunálních volbách s 41,55 procenta hlasů. K tak výraznému úspěchu přispěla Martina Seidlerová svými společenskými aktivitami.

Nadace Via, která už 22 let podporuje uvědomělé filantropy a nadšené dobrovolníky, Martině Seidlerové v květnu v rámci svých výročních cen udělila titul Srdcařka roku. "Sype z rukávu komunitní aktivity a město Jeseník jí rozkvétá pod rukama," upozornila nadace. "Líbila se nám odvaha pustit se do prvních akcí v odlehlém kraji v malém městě a její otevřenost, se kterou se snaží zapojit nejrůznější skupiny obyvatel," shodují se lidé z poroty.

Seznámit se přes dobroty

"Bylo to možná i z nějakého trucu," začne Martina Seidlerová vysvětlovat důvody návratu do Jeseníku před pěti lety, ačkoliv se jí nabízely lepší příležitosti. "Chtěla jsem lidem, kteří mě od toho odrazovali, dokázat, že to zvládnu. A zlepšit městu pověst," usmívá se šestatřicetiletá žena.

Nikoho tu ale neznala a potřebovala se seznámit se sousedy. A tak doma napekla, navařila, vzala si stoleček a vydala se nabízet své produkty na opuštěné jesenické náměstí. Rodina ji od toho zrazovala: "Prosím tě, co si o nás pomyslí? Takhle se vystavovat! Nic takového se u nás nedělá."

Jeseník zkrátka nebyl Mexiko a Martina Seidlerová si v něm připadala tak trochu jako exot. Problém s ní měl i městský úřad, když tam akci hlásila − úředníci se starali, zda nebude při vaření rozdělávat na ulici oheň nebo jestli někoho nemůže přejet auto, když se tu bude pohybovat víc lidí. "I pro ně to bylo nové," říká navrátilkyně.

Nakonec ji v tom rodina nenechala a na podzim 2014 byl první jesenický Restaurant Day na světě. Tento karneval jídla vznikl ve Finsku a rychle se rozšířil po světě. Jeseník patřil díky Martině Seidlerové mezi první česká města, kde se tato "gastrokomunitní" akce pořádala. Ochutnávku vlastních dobrot s ní přišly na ulici nabízet i sestra, teta a sestřenice, ať už si o tom myslely cokoliv.

"Uvařily jsme tenkrát gulášovku, domácí paštiku, medovník a horký džus," vzpomíná Martina Seidlerová na začátky jesenického restartu. Přidali se i kamarádi a místní kavárnice. Trochu rozpačitě se zpočátku tvářili občané, kteří nevěděli, jak s tím naložit. A tak při prvních Restaurant Days také vysvětlovala, že se jedná hlavně o společenskou akci, kde se ochutnává jídlo, vyměňují recepty, zkušenosti a kontakty nebo si zkrátka příchozí jen tak popovídají. "Lidem se to zalíbilo. Dnes máme na Restaurant Day kolem deseti stánků, vaří celé rodiny, kamarádi, leckdy i samy děti a náměstíčko se vždy pěkně zaplní," líčí.

Trhy nastartovaly dědovy papriky

První úspěch Martinu Seidlerovou navnadil a vzala to s restartem komunitních aktivit v Jeseníku vážně. S kamarádkami založila spolek Sudetikus. Chtěly do zdejšího "kusu Sudet" vrátit život a taky lidi, kteří odsud odcházeli za prací a "za lepším" − pryč z periferie.

Poté začala vést diskusní Ranní klub, který vznikl v rámci projektu Fondu dalšího vzdělávání v roce 2014. Klub propojoval nezaměstnané se zaměstnavateli a motivoval lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, aby získali pracovní návyky. Později se proměnil v diskusní klub nad důležitými lokálními tématy. "Chodí sem jak občané, tak zástupci místní správy a odborníci. Setkáte se tu se zajímavými lidmi z města a dozvíte se, co potřebujete," shrnuje zakladatelka Sudetiku.

S kolegyní z tohoto spolku pak vymyslely Jesenické trhy − na podporu místní ekonomiky, farem, řemesel, kvůli oživení centrálního Masarykova náměstí a také jako platformu komunitního života. Jejich začátky vypadaly podobně neslavně jako první Restaurant Day. "No, přišly jsme my dvě, děda a teta. Tedy děda mi dal papriky, ať si je prodávám sama. Ještě dorazila kamarádka z pekárny, známý s bylinkami a paní, která háčkovala," vzpomíná Martina Seidlerová s úsměvem, i když úřad je tehdy nechtěl pustit na náměstí. "Prý co tam budeme provádět. Takže jsme začínali ve staré fabrice."

Dnes bývá na Jesenických trzích kolem 25 stánků. "Akce se koná vždy třetí pátek v měsíci, po výplatě, to je ideální," líčí. Kromě toho vždy zajistí kapelu a také dětský koutek, aby si maminky mohly v klidu nakoupit. Zájem o trhy je tak veliký, že Martinu Seidlerovou lidé žádají, aby se konaly dvakrát do měsíce.

K trhům si ještě spolek Sudetikus naplánoval slavnosti. Pro každé roční období jednu − sousedskou, kejklířskou, velikonoční a dýňovou. Když je kvůli těhotenství kamarádky omezily na dvě, lidé se dožadovali opět čtyř. Nyní posunuli nápad o úroveň výš − místo obligátního náměstí, kde se slavnosti konaly, vybírají netradiční a pozapomenutá místa. Třeba minulou sousedskou slavnost pořádali v bývalém klášteru voršilek.

A také další nápady pomohla Martina Seidlerová uskutečnit − s kamarády začali pořádat English Café pro lidi, kteří touží popovídat si v angličtině, či networking pro zdejší cizince a Café Quiz pro všechny, kteří se chtějí seznámit s dalšími hosty, zasoutěžit si a v rámci kvízů se něco pozoruhodného dozvědět o světě i regionu.

"Od začátku měla moji podporu. Nejdřív šlo o maličkosti, postupem času se naše spolupráce prohlubovala. Aktivity, které jsme s Martinou začaly dělat, byly také začátkem nového přístupu radnice k lidem ve městě," líčí starostka Blišťanová.

S usměvavou Martinou Seidlerovou, pro niž každý problém znamená spíše výzvu, tak přišla do Jeseníku malá revoluce. Radnice se otevřela veřejnosti a začala se více zabývat náměty občanů.

Divadlo, kde zpíval i Gott

V Jeseníku to začalo komunitně žít, občané se více zajímají o své okolí a přestalo jim být jedno, jak to tu vypadá. A tak na řadu přišly zkrášlovací akce. Loni spolek Sudetikus rozjel projekt Park žije a začal oživovat Smetanovy sady. "Slýchávala jsem od lidí, že je škoda, jak park zpustl, litovali i letního divadla, které zde bývalo. Říkali mi: Vždyť tam zpíval i Gott, a podívejte se, jak to tam dopadlo!"

Za komunismu se divadlo využívalo pro různé oslavy včetně 1. máje, po změně režimu ale jeho provoz ustal. "Moji vrstevníci to tu znají už jen coby rozmlácené, opuštěné místo, kde si v divadelním zázemí hráli jako v bunkrech." Dnes už letní scéna znovu funguje nejen zásluhou Sudetiku, ale také díky dalším pořadatelům, kteří se k obnově připojili.

Na revitalizaci Smetanových sadů, kde se divadlo nachází, už existuje studie. Martina Seidlerová také spřádá plány na obnovu lávky stržené při povodni, která park spojovala s centrem. "Teď sem moc návštěvníků nechodí, oklikou to trvá čtvrt hodiny. Chceme, aby se park stal druhým centrem Jeseníku."

Opodál se nachází náplavka, kterou opravuje Sudetikus s dobrovolníky za podpory vedení města. Kdysi zde skákaly děti do vody, pak se tu ale začali scházet narkomani, místo zarostlo a bylo zaneseno hlínou. "Teď už to tu vypadá krásně, ještě by to chtělo schody do vody, aby se tu dalo koupat, a na břehu gril," plánuje zdejší patriotka.

Martina Seidlerová se zabývá také problémem s bezdomovci. Uspořádala diskusi mezi nimi, vedením města, policií a neziskovkami. A projednávali, jak zachovat centrum klidné a čisté, ale zároveň poskytnout bezdomovcům legální prostor. "Představovala bych si, že by tam byla komunitní lednička, skříň a místo by si pomohli vybudovat sami bezdomovci," plánuje. A pro zimní dny se jim rozhodli pořídit novinku, příbytky zvané iglú. Peníze na ně se snaží získat prodejem charitativní polévky − rukopis občanské aktivistky se nezapře.

Z ulice až na radnici

Před loňskými komunálními volbami tehdejší místostarostka Zdeňka Blišťanová založila uskupení Jeseník srdcem a nabídla Martině Seidlerové místo na kandidátce. "Při jejím sestavování jsem věděla, že potřebujeme pracovité lidi, kteří do toho půjdou, protože jim na Jeseníku záleží, ne kvůli osobnímu prospěchu. No a Martina přesně taková je."

"Kandidovali za nás samí 'srdcaři', kteří se pro město snažili dělat to nejlepší, asi proto nás lidé volili," říká Martina Seidlerová. "Mě znali, protože jsem se stále pohybovala mezi nimi. Věděli, že jsem tam, kde jsem, došla odspoda díky poctivé práci a viditelným výsledkům," shrnuje možné důvody podpory. Uskupení Jeseník srdcem volby s přehledem ovládlo a uzavřelo koalici s druhým nejúspě­šnějším hnutím Pro Jeseník, které získalo 14 procent hlasů. Martině Seidlerové se tak nyní daří své nápady realizovat snadněji. A starostka Blišťanová si pochvaluje její zkušenosti z občanských aktivit, jež jsou prý pro práci zastupitelstva velmi přínosné.

Kromě toho všeho učí Martina Seidlerová angličtinu na gymnáziu a na jazykové škole. Studenty se také snaží vést k občanskému aktivismu a k možnostem, jak ovlivňovat věci veřejné. Spolu s teenagery z místních středních škol a učilišť založili studentskou radu a snaží se spolurozhodovat o městských záležitostech − při opravě náplavky navrhli její novou podobu, když zatoužili po skateparku, Martina Seidlerová je vzala na radnici, ať si to tam vyjednají. Absolvovala s nimi také Fridays for Future, mezinárodní akci zaměřenou na zpopularizování tématu klimatické krize. Do školy si pozvali odborníka na vodu v krajině a diskutovali s ním o možných řešeních krize.

Nadace Via Bona, která Martinu Seidlerovou ocenila, pomáhá jí i dalším podobným lidem vyrůst. V rámci projektu na podporu regionálních lídrů je učí zasahovat do rozhodování a nebát se politiky.

"Toto ocenění vnímám jako cenu pro všechny, kteří se podílejí na tom, aby Jesenicko vzkvétalo. A že jich je tady opravdu hodně. Je fajn žít v tak inspirativním prostředí," neskrývá radost Srdcařka roku 2019, která dnešní Jeseník považuje za dobré místo pro život.

Text vznikl pro titul Ego!, časopis Hospodářských novin.

Video: Podívejte se na projev Martiny Seidlerové na americké ambasádě

Podívejte se na projev držitelky ceny Via Bona na americké ambasádě. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 2 minutami

Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil. Zdanění prosadila vláda s KSČM a SPD.

před 6 minutami

Nigerijská policie našla další "dům hrůzy". Z islámské školy vysvobodila 300 chlapců

Nigerijská policie odhalila ve státu Katsina další islámskou školu, ve které její provozovatelé mučili, sexuálně zneužívali a drželi v okovech přes 300 chlapců. S odkazem na mluvčího místních bezpečnostních složek o tom v úterý informovala agentura AFP. Policie v sousedním státě Kaduna přitom koncem září vysvobodila téměř shodný počet chlapců z podobného zařízení, které tehdy šéf místní policie nazval "domem hrůzy".

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Ústecký soud poslal za týrání dítěte jeho otčíma na 16 let do vězení. Případ se stal loni v Lounech, dítě umřelo. Stíhání čelí i matka malého chlapce.

Další zprávy