Sousedé chtěli oživit zašlou obec z Básníků. Začali promítat, nyní vládnou radnici

Sousedé chtěli oživit zašlou obec z Básníků. Začali promítat, nyní vládnou radnici
Škvorec býval obyčejný městys za Prahou, kam také velká část lidí dojíždí za prací. Nikdo se s nikým moc nebavil, společenský život vázl, hasiči na všechny akce nestačili.
Pak se ale dalo dohromady pár aktivních lidí, kterým se tu říkalo "přivandrovalci". Řekli si, že s děním a komunikací trochu pohnou.
"Všechno začalo tady u hasičárny. Na hasičskou avii jsme pověsili obrácený billboard a promítali první film," vzpomínají.
"Hasiči byli první, kdo nás přijali a řekli místním, že nám věří a že za námi stojí."
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
4. 9. 2019 20:15
Letní páteční podvečer, čilý ruch před hasičárnou naznačuje, že se tu bude konat nějaká akce. Ale ne ledajaká, jak prozrazuje právě instalované velké kinoplátno. Co chvíli se u prostranství někdo zastaví a nabízí pomoc, nebo přijde na kus řeči. Ještě nedávno se toho přitom v městysu Škvorec od Prahy moc nedělo a lidé se nebavili. Pak ale nově příchozí obyvatelé vzali iniciativu do svých rukou.

"Na to, že jsme na vesnici, tak tady nikdo s nikým pořádně nemluvil, ze starosty člověk nic nedostal, vycházely z něho kusé informace. To byl pro nás, co jsme se sem nově přistěhovali, takový první impulz. Říkali jsme si, že musíme něco sami vymyslet a vytvářet," vzpomíná na konec roku 2016 Martina Vodičková, nynější starostka Škvorce.

"Nejdřív to byli dva pánové a já. Pak každý ve svém okolí oslovil toho, o kom si myslel, že by mohl přispět. A rázem nás bylo osmnáct a u toho už taky plus minus zůstalo," říká.

Lidé si na Facebooku měnili houby za ořechy

Místní se spolu nejen nebavili, ale vlastně se ani nikde moc nepotkávali - na autobusovou zastávku už jich moc nechodí, protože většina jezdí autem, do obchodu také ne, protože si většina nakoupí v Praze. O společenské dění se snažili hasiči, ale byli na to sami, takže se moc akcí nekonalo.

Martina Vodičková proto založila pro obyvatele Škvorce facebookovou skupinu, aby trochu rozhýbala komunikaci. "V podstatě jsem si říkala, že pro začátek by stačilo, kdyby si tam lidé třeba měnili ořechy za houby nebo hledali ztracené psy, což se pak vlastně i dělo," usmívá se.

Nová starostka Škvorce Martina Vodičková před radnicí.
Nová starostka Škvorce Martina Vodičková před radnicí. | Foto: Zuzana Hronová

Film obec proslavil, nakonec ji pomohl i oživit

Vznikl Spolek sousedů a jelikož se v něm nečekaně sešli hned tři nadšení promítači, založili tu kino zvané Bio Bezdíkov. Ve Škvorci se totiž natáčel film Jak básníkům chutná život - režisér Dušan Klein sem umístil filmový Bezdíkov, kam hlavní hrdina Štěpán Šafránek nedobrovolně odchází vykonávat praxi venkovského obvodního lékaře.

"První projekce se konala na improvizovaném plátně. Tedy plátně, byl to otočený billboard přidělaný na hasičské avii," popisuje jeden ze spoluzakladatelů spolku a jeden ze zdejších promítačů Jaroslav Vácha. Zpočátku se mělo jednat o jednorázový festival. Nečekali ale, jaký bude mít akce úspěch. "Lidem se to líbilo, nám se to také líbilo, protože rádi promítáme. No a dneska už končíme třetí letní sezonu," říká. Za pěkného počasí promítali venku, když je ošklivo, koná se projekce ve zdejší hospodě, kde měl filmový Štěpán Šafránek ordinaci.

Neustále si půjčovat techniku však bylo složité. Jejich promítací nadšení ale zaujalo Nadaci Via, která mimo jiné finančně podporuje komunitní život v městech a obcích. Do začátku jim proto dala peníze na pořízení zvučicí techniky. Spolek tak mohl kromě kvalitního kina pomáhat zvučit i akce školky, školy či hasičů, a tak se jejich komunita opět značně rozšířila.

"V podstatě všechno začalo hasiči. Ti tu vedli veškerý život v obci, ti nás jako první podpořili a řekli to místním: 'My těm přivandrovalcům věříme a budeme je podporovat'," vypráví starostka.

Kmenový člen Spolku sousedů a promítač Jaroslav Vácha.
Kmenový člen Spolku sousedů a promítač Jaroslav Vácha. | Foto: Zuzana Hronová

Kino jako komunitní centrum

Díky dalšímu úspěšnému grantu získali velké plátno, třetí grant přetavili v projektor. Bio Bezdíkov se stalo zcela regulérním e-kinem, tedy bez vlastního sálu, ale v oficiální kinodistribuci. Na první představení přišlo jen 25 lidí, ale nadšení promítači se nenechali odradit a lákali publikum heslem "Vezměte sousedy a přijďte k nám do kina!". A povedlo se. Škvorecké kino se stalo oblíbeným místem setkávání.

"Místní se potkali na ulici, pozdravili se, ale my jsme chtěli, aby se tady mohli posadit a pořádně se spolu pobavit," vysvětluje Jaroslav Vácha. Dnes běžně chodí přes 300 diváků. Mnozí nechodí ani tak kvůli filmu, jako kvůli setkávání s ostatními. Škvorec a Třebohostice, které pod městys také patří, se staly jednou velkou komunitou.

Bio Bezdíkov se stalo takovým komunitním kinem.
Bio Bezdíkov se stalo takovým komunitním kinem. | Foto: Spolek sousedů

Starousedlíci vs. náplavy

Snahy Spolku sousedů o propojování místních také hodně utlumily třenice mezi starousedlíky a "náplavami" nebo též "přivandrovalci", jak jim místní říkali. "Dá se říct, že někteří starousedlíci nás už berou, jsou rádi, že jsme sem přinesli trochu víc života," říká starostka Martina Vodičková. Jejich spolkové aktivity totiž ročně zajistí padesát akcí, za velké pomoci místních hasičů, kteří tu roky táhli veškeré kulturní a společenské dění sami.

Spolek se snažil myslet na všechny generace, od zábavných soutěží a her pro děti po akce pro seniory - počítačová školení, bingo, besedu s antropologem nebo s hercem Miloněm Čepelkou, filmy pro pamětníky, posezení nad starými fotkami ze Škvorce. Rozjeli tu také ochotnické divadlo, kapelu, přednášky, diskusní večery, bleší trhy, mezinárodní dny nejen pro zdejší cizince…

Postupně však zjistili, že aby zdejším děním skutečně pohnuli, bylo by lepší ovlivňovat ho seshora. Pod názvem Sousedé se rozhodli kandidovat ve volbách. A nejen to, chtěli volby vyhrát a z Martiny Vodičkové udělat starostku. "Máme tu spoustu markeťáků a ti to začali brát hrozně vážně, až jsem je musela v jejich akcích mírně krotit a připomínala jsem jim: 'Ale já nekandiduji na prezidentku Spojených států!'" Ostatně i ona pracovala v marketingu, ač  vystudovala podnikovou ekonomiku a textilní inženýrství.

Občané je před volbami oslovovali na ulici a říkali, že jim fandí a přejí si, aby vyhráli a konečně se něco hnulo. Že mají skutečně reálnou šanci uspět, si uvědomili v momentě, když prý kolem sebe začaly "kopat" konkurenční subjekty, které tu dosud vládly. "Jejich chování nás dost nabudilo. Řekli jsme si, že bychom se s nimi nejraději vůbec nedělili o moc, protože by s nimi bylo velmi těžké vyjít. A že jestli vyhrát, tak s převahou. Vyburcovalo se hrozně moc lidí, dělali pro to možné i nemožné a dělali to s neskutečným nadšením," líčí Vodičková.

"V Třebohosticích nám dají világoš, ale pak nás pochválí"

Komunální volby v roce 2018 skutečně vyhráli s přehledem - s téměř 63 procenty hlasů získali v zastupitelstvu šest křesel z devíti, včetně postu starostky. Dosud vládnoucí ODS získala jediný mandát - ten připadl někdejšímu ministru zdravotnictví Luďku Rubášovi.

Všichni, kdo na kandidátce Sousedů uspěli, se stáhli ze spolku, aby se neocitali ve střetu zájmů. Konec aktivit to ale rozhodně neznamenalo, nahradili je jiní a ti jdou v jejich šlépějích, někteří dali přednost spolkovým aktivitám před komunální politikou, třeba jeden ze spoluzakladatelů Jaroslav Vácha.

Ten za jeden z důvodů drtivého vítězství ve volbách považuje fakt, že se začali věnovat nejen samotnému Škvorci, ale i vesnici Třebohostice, která je součástí městyse. Tamní obyvatelé to měli vždy těžší skoro ve všem - neměli kanalizaci, pořádné cesty ani obchod a hlavně nikoho z vedení Škvorce dříve moc nezajímali. "Jejich pocit, že se na ně všichni vykašlali, byl celkem oprávněný," říká Vácha. Oni udělali předvolební setkání s občany i zde a zajímali se o jejich problémy, jako první po mnoha letech.

Lidé to dle jeho slov ocenili a dodnes oceňují. Pořádají zde totiž každé třetí jednání zastupitelstva. Zatímco ve Škvorci přijde pár občanů, v Třebohosticích je prý vždy plno. "Narvaná hospoda burácí, jednání tu mají vždy grády," směje se starostka. "Na začátek nás pochválí za to, co pro ně děláme, pak od nich dostaneme neskutečný 'világoš', ale vždy to skončí smírem a oni nám řeknou: 'Děláte to dobře, pokračujte dál!'"

Nebylo na co navazovat, říká starostka

Na první okamžiky v úřadě Vodičková nezapomene. Dosavadní starosta z ODS jí prý dal předávací protokol se stavy účtů k podepsání, špinavé klíče, třináct kusů od května nevyřízené pošty a odešel. Ostatní už bylo na nich, museli se sami nějak zorientovat a zjistit co a jak. "Tak jsem si vyčistila klíče, prošla nevyřízenou poštu a podívala se, kolik máme na účtu. Peněz tam bylo celkem dost, protože oni neutráceli, neboť nerozjížděli žádné projekty," přibližuje první minuty svého starostování.

Neměli v podstatě na co navazovat, žádné projekty nebyly rozjeté, tedy až na dostavbu školky. Jinak museli vše začít sami - zadali projekt na kanalizaci v Třebohosticích, chtějí postavit chodníky, udělat dlouho chybějící přechody na hlavní silnici mezi Úvaly a Říčany, postupně opravit byty, které jsou v havarijním stavu, protože se s nimi dlouhá léta nic nedělalo, v jedné školní budově provést protiradonová opatření, v druhé opravit střechu.

A také zrevitalizovat zeleň na náměstí, které ani příliš jako náměstí nevypadá - tvoří ho plácek před hasičskou zbrojnicí, parkoviště a zastávka autobusu, která zeleň rozděluje vejpůl. Tedy zeleň, bizarní a ne úplně logické shluky živého plotu, které se tu všemožně pletou do cesty, popřípadě se nachází uprostřed trávníku a celý ho tak blokují.

Z občanské iniciativy na radnici

Škvorec - Spolek sousedů - Básníci - Bezdíkov

Seriál Aktuálně.cz  se věnuje lidem, kteří se skrze občanskou iniciativu dostali odspoda až do vrcholných pater komunální politiky. Rád by inspiroval čtenáře, že začít vylepšovat místo, kde člověk žije, může kdokoliv. Stačí odvaha, odhodlání, nadšení pro věc a pár kamarádů, kteří mu pomohou. Když se dostaví první úspěchy, další občané se brzy připojí. Seriál vzniká ve spolupráci s Nadací Via a její kampaní Nebojme se komunální politiky.  

Stojí to hodně sil a času, ale má to smysl

Práce je tady dost. Sousedy zatím nadšení neopustilo, elán jim však přece jen jedna věc ubírá. "Nečekali jsme v takhle malé obci politiku, ale nakonec to na politiku vypadá. Přitom my si tady nechceme nic dokazovat, všechno je to spíše o spravování obce, ne o dělání politiky," překvapují starostku půtky s dalšími stranami.

Těm, kdo by ve své obci také něco chtěli změnit, radí, ať se nebojí vstoupit do komunální politiky jako oni, nicméně ať se připraví na to, že je to bude stát hodně sil. "Nejde to dělat tak nějak napůl, musí se dopředu rozhodnout, že to budou dělat naplno a za každou cenu," říká Jaroslav Vácha. "A nemůžou v tom být sami, musí to být skupina lidí, která se navzájem podporuje. Aby když jeden vyhoří, ti další to tlačili dál," dodává Martina Vodičková.

A má všechno tohle plahočení za málo peněz a za hodně energie a času smysl? "Mě vždycky nabije, když vidím, že to, co dělám, má smysl a že to lidé ocení a jsou spokojení," říká starostka. "Ale ty negativní hlasy bývají více slyšet. Už jste někdy viděli chlapa, jak přijde do hospody a začne nadšeně líčit, co radnice udělala skvělého?" dodává se smíchem Jaroslav Vácha.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Útočník na severu Tuniska ubodal Francouze, pak zranil vojáka

Útočník na severu Tuniska zabil nožem francouzského občana, který byl v zemi na návštěvě u příbuzných, a zranil jednoho tuniského vojáka. S odkazem na ministerstvo vnitra o tom informovala tuniská agentura TAP. Osmadvacetiletý pachatel je na útěku, policie však zná jeho identitu. Motiv útoku je zatím nejasný. V posledních letech na bezpečnostní složky i zahraniční turisty v Tunisku často útočili islamističtí ozbrojenci, připomíná agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy