Praha - Spolu s penězi určenými na výplatu finančních náhrad v rámci restitucí by mohla do rozpočtu ministerstva financí přijít i každoroční suma určená na výplatu duchovních. Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd vítá nápad premiéra Andreje Babiše na převedení plateb z jednoho resortu na druhý, chce ale, aby jeho úřadu zůstala další agenda týkající se církví.
Ke zdanění finančních náhrad v rámci restitucí, které návrh KSČM Babišova vláda schválila, vydalo ministerstvo kultury negativní stanovisko. Rozhodnutí vlády bude ale Šmíd respektovat.
"Při projednávání návrhu ve vládě vyslovilo ministerstvo kultury nesouhlasné stanovisko, které zdůvodnilo především legislativními překážkami. Rozhodnutí vlády ale budu respektovat a vysvětlovat," sdělil Šmíd ČTK.
Suma určená na platy duchovních je stejně jako finanční náhrada dnes součástí rozpočtu ministerstva kultury. Spolu s restituční splátkou činí tyto výdaje asi 3,5 miliardy korun ročně, o které by se snížil rozpočet ministerstva kultury. Podle Šmída se změnou, tedy převodem na resort financí, souhlasil i jeho předchůdce Daniel Herman (KDU-ČSL). "Bude ale předtím nutné upravit kompetenční zákon," řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Ministerský odbor církví se zabývá posuzováním žádostí o registraci nových církevních a náboženských společností či evidencí právnických osob založených církvemi. Podle Šmída by bylo jednodušší, kdyby se náhrady i státní příspěvek na platy duchovních platily z rozpočtu ministerstva financí. Suma na tyto dva účely kvůli své výši zkresluje rozpočet resortu kultury a jeho šéfové si většinou s částkou, která činívá čtvrtinu a třetinu rozpočtu, pomáhají při dosahování svých slibů o čtvrtstoletí slibovaném jednom procentu na kulturu.
Letošní rozpočet ministerstva kultury činí 13,03 miliardy korun, z toho na církve jde 3,3 miliardy korun. Loni byly výdaje ministerstva 12,6 miliardy a 3,37 miliardy šlo na církve a v roce 2016 z 11,07 miliardy dostaly církve 3,4 miliardy.
Státní příspěvek na činnost církví se snižuje od doby přijetí zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Jeho vyplácení skončí v roce 2030, a nastane tak odluka církve od státu. Loni šlo na platy duchovních přibližně 1,3 miliardy korun, každý rok se suma snižuje o pět procent.
Ke konci loňského roku dostaly církve, které se státem uzavřely dohodu, pátou splátku finanční náhrady. Z přibližně 59 miliard korun, jež se stát zavázal vyplatit, tak byla uhrazena jedna šestina, něco přes deset miliard korun.
Největším příjemcem peněz z finanční náhrady, která se vyplácí za majetek, který stát nemůže vydat, je nejpočetnější katolická církev. Během doby bezpráví také přišla o nejvíce majetku. Z dvoumiliardové roční splátky na ni připadá přibližně 1,5 miliardy; čísla se ale v každém roce trochu liší. Celkem pro katolickou církev připadne 47,2 miliardy korun.
