Ministerstvo slibovalo ověřené informace o očkování. Speciální web však stále není

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
5. 3. 2019 20:41
Česko zaspalo dobu, pokud jde o vysvětlování toho, jak funguje povinné očkování a proč je důležité, přiznal před rokem a půl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Uvedl tehdy, že ministerstvo chystá specializovaný webový portál, kde by lidé našli všechny důležité a ověřené informace. V dubnu 2018 ministerstvo slibovalo, že stránku spustí na podzim. Dosud se tak nestalo. Proočkovanost mezitím klesá a Českem se šíří spalničky.
Očkování (ilustrační foto).
Očkování (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock

Aktuálně ministerstvo uvádí, že nový web spustí v polovině letošního roku. Národní zdravotnický informační portál (NZIP), jak se má web jmenovat, nabídne kromě informací o očkování třeba ordinační hodiny lékařů napříč obory nebo informace o preventivních prohlídkách.

"Cílem je vytvořit kvalitní portál s odborně garantovaným a udržitelným obsahem, který bude pro veřejnost maximálně srozumitelný. I to je hlavním důvodem, proč se posunul termín jeho spuštění. Není v našem zájmu tento projekt uspěchat na úkor kvality," uvedla ke zpoždění mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Web by měl i vyvracet mýty

"Myslím si, že něco podobného tu mohlo být dříve," říká dětská lékařka a zároveň místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Vyvracení mýtů o vakcínách podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Aleny Šebkové dlouhá léta leželo na bedrech pediatrů. "Na pomoc státu pořád čekáme," řekla loni v dubnu.

Podle Cabrnochové by kromě informací o složení vakcín a možných reakcích na injekci měl být na webu prostor pro zveřejňování častých mýtů a hlavně pro jejich vyvracení pomocí závěrů odborných studií. "A mělo by být umožněno, aby vám po zadání klíčových slov jako 'očkování' nebo 'spalničky' vyskočil tento portál jako první," myslí si lékařka. Mýty o očkování se šíří hlavně na sociálních sítích, je tedy otázkou, zda portál bude dostatečně účinným nástrojem k jejich vyvracení.

NZIP měl být původně financován z evropských fondů. Nakonec se ministerstvo rozhodlo, že ho zaplatí samo. "Na vytvoření portálu NZIP a zajištění redakční činnosti vyčlenilo 4,7 milionu korun z vnitřních zdrojů," uvedla mluvčí Štěpanyová s tím, že na obsahu webu se podílejí odborné společnosti či Státní zdravotní ústav.

Kromě spuštění opožděného portálu slibuje ministerstvo posílit osvětu i dalšími způsoby. "V rámci osvětových aktivit nyní zvažujeme vznik edukačních spotů," uvedla Štěpanyová s tím, že videa by mohla běžet v České televizi.

Spalničky se šíří

Spalničkami jen za první dva měsíce letošního roku onemocnělo 170 lidí. Za celý loňský rok přitom nakažených bylo celkem 207. Podle odborníků se nemoc šíří kvůli nedostatečně vysoké proočkovanosti, která klesá i přesto, že trojitá vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je pro děti povinná. Přibývá rodičů, kteří děti buď očkovat vůbec nechtějí, nebo injekci oddalují, protože jsou přesvědčení, že pro roční děti představuje vakcína příliš velkou zátěž. V raném věku se ale očkuje hlavně proto, že jde o období, kdy mohou mít zmíněné nemoci nejhorší dopad.

Průběh vysoce nakažlivých spalniček může zkomplikovat zápal plic nebo zánět mozku. V krajních případech může nemoc vést k úmrtí, statisticky nastane v jednom případě z tisíce. V Česku pacient na spalničky zemřel naposledy v roce 1980.

Než začal podíl očkovaných klesat pod klíčových 95 procent, spalničky byly prakticky vymýcenou infekcí. Dnes se lékaři s projevy nemoci musejí opět seznámit. "Musíme to znova naše lékaře učit, protože generace těch mladších spalničky nezažila," podotýká Cabrnochová.

Kritici považují současný systém očkování za příliš rigidní. Nelíbí se jim například to, že dítě nelze proti spalničkám očkovat samostatně a vakcíny proti zarděnkám a příušnicím přidat, až bude potomek starší. "Proč bychom dítě píchali třikrát, když ho můžeme píchnout jednou?" ptá se v reakci na tyto výtky Cabrnochová. A podotýká, že očkovací kalendář se průběžně upravuje. "Do patnácti let už máme jenom sedm povinných očkování, děti narozené v roce 2001 měly osmnáct aplikací," říká lékařka.

Momentálně ministerstvo žádné další úpravy u povinných očkování neplánuje. Chystá ale změnu u vakcíny proti meningokoku. Chce ji nechat nepovinnou, nově by ji ale měly proplácet zdravotní pojišťovny. Zároveň ministerstvo prosazuje zákon, který by v případě poškození zdraví po očkování přiznal lidem nárok na odškodnění od státu.

 

Právě se děje

Další zprávy