Milion podpisů a letní čas v Evropě může být minulost

Zuzana Hronová ČTK Zuzana Hronová, ČTK
15. 4. 2013 16:50
Od 1. srpna se lidé budou moci připojit k iniciativě za zrušení změny času

Praha - Lidé se budou moci od letošního 1. srpna naplno připojit k evropské občanské iniciativě, jejímž cílem je zrušit v rámci EU střídání zimního a letního času.

Pro projednání návrhu v unijních orgánech bude třeba během 12 měsíců shromáždit jeden milion podpisů občanů zemí evropského společenství.

Novinářům to sdělil senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který stál u vzniku iniciativy. Kritizuje zejména vliv změn času na lidské zdraví.

Podpis pod iniciativu bude možné připojit buď po registraci na webu "Pouze jeden čas", nebo prostřednictvím standardních petičních archů, uvedl Šilar.

Kontrola podpisů a údajů bude pečlivá

Internetová verze byla zvolena v duchu pravidel EU kvůli tomu, že se podpisy budou shromažďovat v rámci celé Unie. Organizátoři k tomu zvolili projekt mojeID s cílem vyhnout se smyšleným nebo neuznatelným podpisům, které vyřadily některé kandidáty z nedávné volby prezidenta.

Senátor připustil, že některé by mohla od registrace odradit nutnost zadat kvůli ověření pravosti podpisu adresu, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu.

Je to ale nutné, kvůli zabezpečení, "že každý občan, který hlasoval, skutečně je tím občanem, za kterého se vydává", uvedl za organizátory Jaroslav Pospíšil. Za falešné hlasy by totiž iniciativě hrozila od Evropské komise až půlmilionová pokuta.

Použití projektu má podle Pospíšila do konce týdne získat registraci od Úřadu pro ochranu osobních údajů, do začátku července pak atestaci od Evropské unie. Zájemci se tak mohou zatím na webu předregistrovat s tím, že jejich souhlas bude přidán až po ostrém startu hlasování.

V Česku se musí nasbírat aspoň 16 500 hlasů

Organizátoři podle evropských pravidel potřebují v sedmi zemích unie shromáždit minimální počet podpisů, který je v každém státě odlišný v závislosti na počet jejich obyvatel. V Česku představuje 16 500 lidí, na Slovensku kolem 7500, uvedl Pospíšil. Na podporu a propagaci iniciativy organizátoři chystají řadu akcí.

V Česku byl letní čas zaveden poprvé za 1. světové války v letech 1915 a 1916. Poté platil od roku 1940 do roku 1949. Potřetí byl zaveden v roce 1979 za ropné a energetické krize. Od roku 1996 se ČR připojilo ke zvyklostem EU, které chce iniciativa nyní změnit.

Jen jeden čas. Ale který?

Podle průzkumu z počátku století si střídání letního a zimního času nepřeje 45 procent obyvatel EU. V některých pobaltských státech je to dokonce 60 procent lidí. Zatím ale není zřejmé, zda by měl být zaveden pouze zimní čas, který si více přejí na jihu Evropy, nebo Seveřany preferovaný letní čas.

Češti aktivisté již řadu roků brojí proti letnímu času. Dlouhá léta byl jejich nepsaným vůdcem pekař Stanislav Pecka. Po něm převzal žezlo Zdeněk Kolíbal, vedoucí brněnského pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii ČVUT, profesor Vysokého učení technického (VUT) v Brně a zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na VUT v Brně.   

Změnu času ze "zimního" na "letní"  kritizuje na každém kroku. Nechápe, proč máme sedm měsíců v roce setrvávat ve východoevropském časovém pásmu, v němž nežijeme. Čas změnit nelze, jen posunout ručičky na hodinkách, řekl před rokem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kolíbal a spol. založili před časem občanské sdružení "Čas pro Evropu", které si klade za úkol dosáhnout souladu astronomického času s časem občanským, tedy zamezit našemu každoročnímu posouvání ze středoevropského do východoevropského časového pásma.

V otázce letního a zimního času má profesor ČVUT jasno. "Dovoluji si poznamenat, že žádný 'zimní čas' neexistuje. Říjnové posunutí hodinek o hodinu zpět je pouze navrácením se do našeho přirozeného středoevropského časového pásma (SEČ). Názvem 'zimní čas' se snaží média vnutit veřejnosti to, aby zapomněla na normálnost a přirozenost tohoto občanského času."

 

Právě se děje

před 43 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy