Milion podpisů a letní čas v Evropě může být minulost

Zuzana Hronová ČTK Zuzana Hronová, ČTK
15. 4. 2013 16:50
Od 1. srpna se lidé budou moci připojit k iniciativě za zrušení změny času

Praha - Lidé se budou moci od letošního 1. srpna naplno připojit k evropské občanské iniciativě, jejímž cílem je zrušit v rámci EU střídání zimního a letního času.

Pro projednání návrhu v unijních orgánech bude třeba během 12 měsíců shromáždit jeden milion podpisů občanů zemí evropského společenství.

Novinářům to sdělil senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který stál u vzniku iniciativy. Kritizuje zejména vliv změn času na lidské zdraví.

Podpis pod iniciativu bude možné připojit buď po registraci na webu "Pouze jeden čas", nebo prostřednictvím standardních petičních archů, uvedl Šilar.

Kontrola podpisů a údajů bude pečlivá

Internetová verze byla zvolena v duchu pravidel EU kvůli tomu, že se podpisy budou shromažďovat v rámci celé Unie. Organizátoři k tomu zvolili projekt mojeID s cílem vyhnout se smyšleným nebo neuznatelným podpisům, které vyřadily některé kandidáty z nedávné volby prezidenta.

Senátor připustil, že některé by mohla od registrace odradit nutnost zadat kvůli ověření pravosti podpisu adresu, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu.

Je to ale nutné, kvůli zabezpečení, "že každý občan, který hlasoval, skutečně je tím občanem, za kterého se vydává", uvedl za organizátory Jaroslav Pospíšil. Za falešné hlasy by totiž iniciativě hrozila od Evropské komise až půlmilionová pokuta.

Použití projektu má podle Pospíšila do konce týdne získat registraci od Úřadu pro ochranu osobních údajů, do začátku července pak atestaci od Evropské unie. Zájemci se tak mohou zatím na webu předregistrovat s tím, že jejich souhlas bude přidán až po ostrém startu hlasování.

V Česku se musí nasbírat aspoň 16 500 hlasů

Organizátoři podle evropských pravidel potřebují v sedmi zemích unie shromáždit minimální počet podpisů, který je v každém státě odlišný v závislosti na počet jejich obyvatel. V Česku představuje 16 500 lidí, na Slovensku kolem 7500, uvedl Pospíšil. Na podporu a propagaci iniciativy organizátoři chystají řadu akcí.

V Česku byl letní čas zaveden poprvé za 1. světové války v letech 1915 a 1916. Poté platil od roku 1940 do roku 1949. Potřetí byl zaveden v roce 1979 za ropné a energetické krize. Od roku 1996 se ČR připojilo ke zvyklostem EU, které chce iniciativa nyní změnit.

Jen jeden čas. Ale který?

Podle průzkumu z počátku století si střídání letního a zimního času nepřeje 45 procent obyvatel EU. V některých pobaltských státech je to dokonce 60 procent lidí. Zatím ale není zřejmé, zda by měl být zaveden pouze zimní čas, který si více přejí na jihu Evropy, nebo Seveřany preferovaný letní čas.

Češti aktivisté již řadu roků brojí proti letnímu času. Dlouhá léta byl jejich nepsaným vůdcem pekař Stanislav Pecka. Po něm převzal žezlo Zdeněk Kolíbal, vedoucí brněnského pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii ČVUT, profesor Vysokého učení technického (VUT) v Brně a zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na VUT v Brně.   

Změnu času ze "zimního" na "letní"  kritizuje na každém kroku. Nechápe, proč máme sedm měsíců v roce setrvávat ve východoevropském časovém pásmu, v němž nežijeme. Čas změnit nelze, jen posunout ručičky na hodinkách, řekl před rokem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kolíbal a spol. založili před časem občanské sdružení "Čas pro Evropu", které si klade za úkol dosáhnout souladu astronomického času s časem občanským, tedy zamezit našemu každoročnímu posouvání ze středoevropského do východoevropského časového pásma.

V otázce letního a zimního času má profesor ČVUT jasno. "Dovoluji si poznamenat, že žádný 'zimní čas' neexistuje. Říjnové posunutí hodinek o hodinu zpět je pouze navrácením se do našeho přirozeného středoevropského časového pásma (SEČ). Názvem 'zimní čas' se snaží média vnutit veřejnosti to, aby zapomněla na normálnost a přirozenost tohoto občanského času."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy