Koronavirus mutuje, ale agresivnější typ asi nevznikne. Zvykneme si, říká mikrobiolog

Jiří Škuba Jiří Škuba
31. 5. 2020 12:08
Šíření nákazy koronavirem ještě zcela neodeznělo a už se diskutuje o druhé, podzimní vlně onemocnění. Temný konec roku ovšem Česko nečeká, alespoň podle slov předního českého mikrobiologa Pavla Dřevínka. "S čím se u nás setkáváme, to jsou mírné symptomy a bezpříznakovost," říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Profesor Pavel Dřevínek
Profesor Pavel Dřevínek | Foto: 2. LF UK

Stále se setkáváme s názory, že současný koronavirus nevznikl v přírodě, ale byl uměle vytvořen v laboratoři. Je podle vás tato teorie, o které mluví i někteří odborníci, reálná?

Ne. Nemám důvod zpochybňovat přírodní původ viru. Fylogenetické analýzy sekvencí genomu z různých koutů světa nenaznačují žádnou přemrštěnou mutační rychlost viru nebo změny, které by odbornou veřejnost překvapovaly či znepokojovaly. Když se objevil SARS, nikdo nezpochybňoval, že jsou jeho primárním zdrojem zvířata. Netopýři jsou ohromným rezervoárem celé řady virů a přenos koronaviru na člověka není nic, nad čím by se člověk pozastavil a řekl si: Je to divné, tenhle patogen musel vzniknout lidskou rukou.

Umělý původ prosazuje v Česku především molekulární genetička a viroložka Soňa Peková. Mimo jiné se odvolává na zjištění, že se koronavirus množí až 275krát rychleji než podobné viry…

Nejsem virolog, nedovedu plně posoudit věrohodnost takového údaje o tom, že se tak rychle množí. Nicméně tento týden jsem měl tu čest potkat se na konferenci s panem profesorem Hirschem, virologem, který stál u objevu HIV infekce. Potvrdil mou domněnku, že u koronaviru nejsou pozorovány žádné častější frekvence mutací, naopak - že má v sobě zakódovány opravné mechanismy proti nadměrnému vzniku mutací v jeho genetické informaci. Tedy přesný opak toho, co často čteme v médiích.

A čím si tedy vysvětlujete zjištění o tom, že se koronavirus množí tak extrémně rychle?

Nedovedu hovořit o možných experimentech ve virologické laboratoři, které snad dovedou určit rychlost replikace viru. Z naší diagnostické praxe však vidíme, že se nelze spoléhat na výsledek PCR jako na ten, který spolehlivě určuje virovou nálož a její změny v dýchacích cestách. Existuje spousta faktorů, které vás mohou svést na scestí.

Může to být dáno třeba technikou odběru. Když děláte diagnostiku PCR, vidíte, že někteří pacienti jsou rychleji pozitivní než ostatní. Když vám pacient vykáže pozitivitu v desátém cyklu PCR a jiný v třicátém, očekává se, že u prvního bude výrazně vyšší virová nálož. Jenže strašně záleží na tom, jak probíhá odběr z nosohltanu. Pakliže jsou někteří lékaři nebo sestřičky velmi razantní a vytřou dutiny pořádně, je ve výtěru mnohem více viru než v případě odběru od zdravotníka, který je šetrný.

V poslední době se objevují zprávy o změně chování viru - kupříkladu čínští vědci ohlásili, že izolovali případy s delší inkubační dobou a závažnějšími příznaky. Dají se vůbec určit základní charakteristiky viru?

Je faktem, že pod množstvím informací z nejrůznějších koutů světa se pohled na onemocnění neustále mění. Je to dáno informacemi, které přicházely a přicházejí velmi fragmentovaně.

Na úplném začátku se Čína věnovala nejtěžším případům, takže to vypadalo, že koronavirus rovná se velmi těžká infekce dolních cest dýchacích s vysokým procentem úmrtí. Následně se zjistilo, že u více než čtyř pětin pacientů dochází k mírnému průběhu. A nyní se dostáváme k poznatku, že existuje vysoké procento asymptomatických případů.

Nemyslím, že by se virus zásadním způsobem měnil, spíš se mění náš pohled na něj s tím, jak přibývá znalostí a úplnějších informací.

A jaký je ten aktuální pohled?

Myslím, že informace z různých zemí musíme přijímat s určitou rezervou, alespoň já jsem se tak poučil. Je potřeba je prosívat. Nemusí být nepravdivé, spíš neúplné. Nově popisované symptomy typu covidových prstů nebo Kawasakiho syndromu u dětí jsou spíš raritní případy, ale z médií vyplyne, jako by to byly tradiční projevy onemocnění.

V České republice nyní registrujeme především mírné projevy onemocnění a bezpříznakovost. Aktuálním příkladem je darkovská miniepidemie, kde je zatím více než tři sta pozitivních případů a polovina z nich jsou asymptomatické.

Jenže v tomto případě vtrhl covid-19 do zdravé populace…

Ano, ale žádnou takovou informaci jsme v únoru neměli. Nemyslím, že by asijská populace byla natolik odlišná od té evropské, že bychom tady měli daleko víc bezpříznakových nemocných než Asijci.

Původní zprávy hovořily také o tom, že se koronavirus šíří extrémně rychle. Nicméně v současné době reprodukční číslo osciluje kolem hodnoty 1, to znamená, že jeden nemocný nakazí v průměru "pouze" jednoho dalšího člověka. Jaké prostředí virus potřebuje, aby se nákaza rozjela jako nyní na Karvinsku?

V Darkově jsou asi dva tisíce zaměstnanců plus další jejich kontakty. Pozitivních případů je, pokud se nepletu, kolem tří set, což taky neznamená, že by se tam virus extrémně rychle šířil. Další otázkou je, do jaké míry tam byla dodržována hygienická opatření. Je strašně těžké usuzovat, že by se onemocnění někde šířilo snadno a jinde ne.

Nedávno jsem zaregistroval německý výzkum, který popisuje přenos během jistého únorového karnevalu. V dané oblasti se nakazila řada lidí a studie následně sledovala, jak se virus dál šířil v domácnostech. A kupodivu nijak významně, což bychom vzhledem k úzkému kontaktu mezi příbuznými očekávali. Prokázalo se, že sekundární přenos už byl výrazně nižší než ten primární. Autoři studie to dávají do souvislosti s tím, že během karnevalu lidé hlasitě zpívali a prskali na sebe, takže virus měl ideální podmínky pro kapénkový způsob přenosu.

A jak to jde dohromady se zprávami, že se nezletilá dívka na Zlínsku nakazila pouhým nákupem jogurtu?

Informaci, že někdo navštívil prodejnu a infikoval se pouhým kontaktem se zbožím, bych bral s obrovskou rezervou. Že by se na obalu jogurtu vyskytovala tak značná koncentrace viru, zní velmi nepravděpodobně. V tomto konkrétním případě neznám výstupy epidemiologického šetření, a tak se můžu jen domnívat, že jogurt zde žádnou roli nakonec nesehrál. Není vyloučeno, že se dívka nakazila z jiného zdroje.

Jak se chová koronavirus v buněčném prostředí? Je destruktivnější než podobné patogeny, třeba ty chřipkové?

Myslím, že se chová naprosto standardně. Tedy tak, jak jsme u virů způsobujících respirační onemocnění zvyklí. Ty se množí uvnitř buňky, až ji nakonec zlikvidují. Část buněk zničí virus jako takový, o další část se postará imunitní systém, jakmile pozná, že se v nich nachází něco cizorodého. Problém je, a to není pouze problém koronavirové infekce, stav, kdy to imunita v uvozovkách přežene, kdy se stane svou vlastní smrtící zbraní. Člověk pak umírá na přehnanou neadekvátní odpověď vlastního imunitního systému.

Čím vás jako mikrobiologa koronavirus nejvíce překvapil?

Jednoznačně tím, že se vyhýbá dětské populaci. V jejím rámci není infekce skoro vůbec manifestována, natož pak závažnými příznaky, těžké případy jsou velmi vzácné. Spíš známe onemocnění, která se týkají výhradně dětské populace. Vlastně mě ani jiná infekce dýchacích cest, kterou bychom vídali u dospělých a která by dětskou populaci míjela, ani nenapadá. Můžeme si ale vypůjčit jako příklad klíšťovou encefalitidu, která závažný průběh vyvolává u dospělých, nikoli u dětí.

Proč jsou děti tak odolné vůči covidu-19?

Hovoří se o tom, že to může být způsobené zkříženou reaktivitou. Imunitní systém u dětí je flexibilnější. Tím, jak se v kolektivu děti promořují nejrůznějšími respiračními viry, mohou být odolné i vůči jinému typu koronaviru. Ale to jsou zatím jen neověřené hypotézy.

Existuje podle vás riziko, že virus zmutuje tak, že začne být velmi nebezpečný i pro mladou a zdravou populaci?

Při takových prognózách musíme být vždy obezřetní a opatrní. Pokud se do nějaké populace dostane nějaký patogen, má tendenci se přizpůsobovat hostiteli, přirozeně mutuje a hledá si cestu, jak najít funkční rovnováhu s hostitelem. Ano, jsou patogeny, které "bez slitování" hostitele usmrcují. Jsou agresivní, virulentní. Jiné zase svoji agresivitu ztlumí a začnou přežívat v hostiteli, protože jim to vyhovuje. Koronavirus mutuje, ale jednoduše řečeno se dá předpokládat, že pod selekčním tlakem se postupně bude vytvářet balanc mezi virem a hostitelem a že žádná agresivnější varianta tohoto koronaviru nevznikne.

Napomáhá k tomu i dodržování hygienických opatření, která šíření viru komplikují? Podle řady odborníků je virus v takovém případě nucen si hostitele "šetřit".

V jeho zájmu je udržet se v populaci a nezlikvidovat ji. SARS z roku 2002 byl agresivnější a hostitele zabíjel s daleko vyšší mortalitou, u MERS byla ještě vyšší. Ani jeden z nich se tolik nerozšířil. Nový koronavirus je v tomto ohledu jiný. Věřím, že přechází do typu respiračního onemocnění, které pro většinu populace nebude závažné a zapadne do kategorie nemocí, na které jsme zvyklí.

A ty přicházejí sezonně, spolu s chladnějším počasím. Do jaké míry je třeba obávat se druhé vlny?

Existují různé scénáře a všichni se bojíme toho, že se bude opakovat španělská chřipka, která byla zpětně evidována už na jaře 1918, ale udeřila v největší síle až na podzim. Nicméně nemyslím, že to tak dopadne, populace před sto lety byla úplně jinak poskládaná, byla vyčerpaná z války a nepřipravená. A hlavně nyní jsme se poučili z jarního vývoje, víme, co máme dělat.

Je klíčové, že se snažíme včas vystopovat lokální ohniska, a je dost pravděpodobné, že budeme mít šíření infekce pod kontrolou i na podzim. Dokážu si představit, že podzimní vlna bude mírnější než ta jarní. Asi se nestane, že by koronavirus úplně vymizel, v populaci se zabydlí, bude tedy zásadní uhlídat zranitelnou část populace.

Z tohoto pohledu bude klíčový vývoj vakcíny. Kdy myslíte, že by mohla být k dispozici?

Optimističtější scénáře hovoří o polovině roku 2021, ty konzervativnější počítají s rokem 2023. Je to odhad, který počítá se standardní cestou vývoje vakcíny včetně všech fází klinického zkoušení, je otázka, zda a do jaké míry se dá takový vývoj urychlit.

Jak výrazně mohou mutace viru ohrozit vývoj a účinnost očkovací látky?

To je také hlavní důvod, proč se virus sekvenuje a sledují se variace v jeho genetické informaci, obzvlášť v genech kódujících povrchové bílkoviny, na které by měla vakcína cílit. Tedy spikový protein, v jehož případě se bedlivě monitoruje, aby zde nedocházelo k mutačním změnám. A ty naštěstí nejsou doposud popsané.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Na Brněnsku vykolejila část vlaku a přerušila provoz, žádní zranění

V Tišnově na Brněnsku vykolejily ve čtvrtek dopoledne poslední dva vagony rychlíku Vysočina jedoucího z Prahy do Brna. Podle prvotních informací záchranných složek se událost obešla bez zranění. Z vlaku se evakuuje 150 lidí. Trať je zavřená, České dráhy zajišťují náhradní autobusovou dopravu. Předpokládané zprovoznění trati je v 18:00.

Zatím není jasné, co se stalo, ve hře je technická závada. Vše se vyšetřuje. "Vykolejily dva vozy, ale nejsou převrácené, stojí rovně. Zatím je to bez zjevných zranění, na místě je evakuace asi 150 lidí," řekla mluvčí Českých drah Gabriela Novotná. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy