Ozvěny kauzy metanol. Poslední aktér bojuje o nevinu, zatím srazil vězení na podmínku

Jan Horák Jan Horák
22. 9. 2021 6:29
Václav Zlámal je poslední aktér metanolové kauzy, který bojuje o svou nevinu. Nejvyšší soud má na stole jeho dovolání. Původně dostal několikaletý trest vězení. U dalších instancí se mu povedlo snížit postih na podmínku. Nesouhlasí však ani s ní, proto se obrátil na Nejvyšší soud. Metanolová kauza byla případem jednoho z největších ohrožení veřejného zdraví v Česku, zemřelo kvůli ní 50 lidí.
Václav Zlámal z metanolové kauzy se chce očistit před Nejvyšším soudem.
Václav Zlámal z metanolové kauzy se chce očistit před Nejvyšším soudem. | Foto: ČTK

Před soudem se kvůli metanolové aféře, která začala v září 2012, kdy v Česku došlo k sérii otrav metanolem, zodpovídala šestičlenná skupina. Také Václav Zlámal, který za prodej otráveného alkoholu dostal pravomocný trest čtyř a půl roku za mřížemi. Byl už ve vězení, když Nejvyšší soud loni v březnu zrušil rozsudek. Zlámal byl volný. V dalším justičním kole už se dočkal pro sebe příznivějšího pravomocného verdiktu, ze síně odešel s podmíněným postihem na 20 měsíců se zkušební lhůtou tři roky.

Jak ovšem zjistilo Aktuálně.cz, Zlámal se chce očistit úplně. Proto znovu podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Instance o něm rozhodla minulý týden. Zda se Zlámalovi podařilo zvrátit i rozhodnutí o vině, není jasné. „Nemohu sdělit jak senát rozhodl, pracuje se na odůvodnění rozhodnutí,“ sdělil k tomu Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Soud může informovat o výsledku až po doručení rozhodnutí.

Obdobně se povedlo snížit postih Zlámalovu spolupachateli Martinu Svobodovi. Za ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dostal sedm let a devět měsíců vězení. Také rozsudek v jeho případě po loňském zásahu Nejvyššího soudu neobstál. Napodruhé vyvázl s podmínkou: tři roky se zkušební dobou pěti let. Také Svoboda podal dovolání (původně jsme na základě informací od Nejvyššího soudu uvedli, že trest přijal, Nejvyšší soud však posléze své vyjádření opravil, pozn. aut.).

Ostravská větev na počátku všeho

Takzvaná ostravská větev metanolové aféry se týkala prodeje otráveného alkoholu v Havířově a Přerově. Právě tam se objevily první případy intoxikace, po nichž kriminalisté začali celou kauzu rozkrývat. Klíčovou postavou zmíněné šestičlenné skupiny byl Michal Klösel.

Objednal 2 300 litrů alkoholu obsahujícího toxický metanol. Následně se domluvil na jeho prodeji s Martinem Posládkem, který otrávený alkohol distribuoval Martinu Svobodovi a Václavu Zlámalovi. Oba muži ho následně koncovým zákazníkům prodali v Havířově. Zemřelo pět lidí.

Klösel si vyslechl trest sedm let a devět měsíců za mřížemi, Posládkovi soud vyměřil osm let a čtyři měsíce. Provinění znělo totožně: ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty. Soudy všech instancí se na jejich odpovědnosti shodly. Od první chvíle si byli muži vědomi, jaký alkohol pouští do oběhu. Klösel pracoval jako řidič firmy HP Premium, pod jejíž značkou se pančovaný alkohol podvodně prodával.

„Věděli, že se nejedná o alkohol, který by vyrobila společnost HP Premium, přesto jej na žádost obviněného Posládka nechali opatřit etiketami této společnosti. Že jde o nelegální alkohol, který byl vyroben mimo jakoukoliv likérku, si museli být vědomi i vzhledem k jeho velmi nízké ceně a způsobu balení. Přesto tento alkohol dále distribuovali s cílem dosažení zisku,“ stojí k nim v rozsudku Nejvyššího soudu, jenž loni v březnu jejich dovolání na rozdíl od Zlámala a Svobody zamítl.

O otráveném alkoholu nevěděli

Naopak Zlámal a Svoboda těžili před soudem z několika okolností. V první řadě oba přestali s prodejem toxického alkoholu dřív, než policie oficiálně informovala o prvních případech otravy. Oba muži dlouhodobě prodávali nekolkovaný alkohol. Podle Nejvyššího soudu to však svědčí „jen“ o tom, že se chtěli vyhnout odvodu daní. Žalobce navíc nedoložil, že by věděli o rizikovém původu lihovin.

„Proto jestliže obvinění nezachovali potřebnou míru opatrnosti, svědčí to o jejich nedbalosti, nikoli o srozumění s ohrožením zdraví závadnými potravinami nebo jinými předměty,“ uvedl v rozsudku soudce Nejvyššího soudu Pavel Šilhavecký, když zrušil jejich nepodmíněné tresty. Svobodův stánek shodou okolností uzavřela policie kvůli podezření z prodeje toxického alkoholu jako první v zemi.

Vzorek zabaveného alkoholu při metanolové kauze.
Vzorek zabaveného alkoholu při metanolové kauze. | Foto: Celní správa České republiky

Zlámal u Nejvyššího soudu nyní nebojuje jen za nevinu, ale také o zrušení dalších trestů. Soudy mu zakázaly mimo jiné pohybovat se v oboru. „Obžalovanému byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu nákupu a prodeje potravinářského zboží na dobu čtyř let a byla mu uložena povinnost nahradit škodu poškozeným,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik. Zlámal musí pojišťovně zaplatit 271 tisíc korun a poškozeným 222 tisíc.

Hlavní aktéři dostali doživotí

Poslední dva členové ostravské skupiny Petr Čagan a Bohumil Malátek rozlévali otrávené lihoviny v Přerově. První jmenovaný dodal Malátkovi 150 litrů toxického alkoholu, po jehož konzumaci zemřeli na Přerovsku tři lidé. Čagan skončil ve vězení na čtyři a půl roku, Malátek má strávit za mřížemi šest let a deset měsíců.

„Věděli, že nakládají s alkoholem získaným pokoutně z neoficiálního zdroje. Oba (…) navíc prodávali alkohol i za situace, kdy se již po celé České republice objevovaly případy otrav způsobených kontaminovaným alkoholem. Ani u jednoho (…) nelze nalézt nic, pro co by mohli (…) spoléhat na to, že k poškození zdraví a ohrožení života konzumentů takového alkoholu nedojde,“ uzavřel soudce Šilhavecký.

V metanolové kauze policie informovala veřejnost o první otravě 6. září 2012. Následně tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger rozhodl o zákazu distribuce a prodeje tvrdého alkoholu, jenž platil do konce měsíce. V důsledku otravy metanolem zemřelo 47 Čechů a tři Poláci. V kauze policie stíhala 61 lidí. Dva ze tří hlavních aktérů případu, Rudolfa Fiana a Tomáše Křepelu, poslal soud pravomocně do vězení na doživotí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy