Deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt v pondělí napsaly, že ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu.
"Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné," konstatoval v úterý ministr obrany Lubomír Metnar.
Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka (ČSSD), Andrej Babiš byl ministrem financí. Návrh se podle něj pokouší řešit některé slabiny českého ústavního systému. Zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu státu letos 2. března - deset dnů před tím, než Andrej Babiš se svými ministry vyhlásil nouzový stav.
"Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné," uvedl Metnar. Na Twitteru dodal, že pokud by k podobné změně zákonů mělo někdy dojít, musí nad tím panovat široká politická shoda.
Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!https://t.co/aSQaZFMNj2
— Lubomír Metnar (@metnarl) March 31, 2020
Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody, který je za materiál podle Metnara zodpovědný, odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná Sněmovna nebo vláda. "Stát musí mít stanovené kompetence a být připraven na tyto hypotetické situace, které mohou nastat. Proto vznikl tento úvahový dokument, o kterém chceme dále diskutovat napříč politických spektrem," dodal Jahoda.
Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, ovšem v dokumentu původně Metnar navrhoval nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli "povaze a citlivosti předkládaného materiálu". Té předsedá premiér Andrej Babiš.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na text Aktuálně.cz a Respektu vyloučil, že by se vláda nyní materiálem zabývala. "Rozhodně nehrozí, že by se tato zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout," uvedl na Twitteru.
Ač Metnar, který je reprezentantem ANO, v pondělí požádal o zařazení své zprávy na program vlády, premiér Andrej Babiš v reakci na dotaz Aktuálně.cz a Respektu tvrdí, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě netuší.
K aktuálnímu haló ohledně návrhu ministerstva obrany na změnu krizových zákonů. Rozhodně nehrozí, že by se tato zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout.
— Jan Hamáček (@jhamacek) March 31, 2020
Stav ohrožení státu by mohl vyhlásit sám premiér
Pokud by se návrh uskutečnil, dle materiálu, který mají Aktuálně.cz a Respekt k dispozici, stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla vyhlásit samotná vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu.
V předkládací zprávě k úpravě se píše, že v "neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil, nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by ho potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi." Co přesně je "neodkladná situace", se v dokumentech nespecifikuje.
Vládní materiál ostře kritizuje opozice, která se obává oslabení role parlamentu, nelíbí se jí doba, kdy se dokument projednává. Například podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) není k posílení role vlády a předsedy vlády důvod. "I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán sněmovny," uvedl. Návrh v současné situaci označil za ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci.
Ministerstvo obrany samo zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje.
