Praha - V Bruselu čeká pět miliard korun na rozvoj českých měst. Mimo jiné je města můžou použít k opravám problémových sídlišť včetně romských ghett.

Místa, kde dnes opadávají omítky, do domů zatéká a kde chybí dětská hřiště i obyčejná zeleň, mají být do roku 2015 k nerozeznání od okolí.

Z šestnácti měst, které Ministerstvo pro místní rozvoj předem vytipovalo jako vhodné příjemce evropských peněz na romská ghetta, se zatím ministerským úředníkům ozvalo sedm - Brno, Orlová, Most, Ústí nad Labem, Břeclav, Jihlava a Přerov.

Podle zjištění Aktuálně.cz chtějí ovšem o peníze žádat i další. Řádově budou v každém městě chtít desítky milionů korun. Speciální pracovní skupiny teď zjišťují, co a za kolik přesně je třeba udělat.

Nejvíc peněz je potřeba na Ústecku

Nejvíce peněz zřejmě poputuje do severních Čech. Ve zdejších městech jsou ta nejproblémovější sídliště s největším počtem romského obyvatelstva.

Například pro domy v ústeckých Předlicích je označení zanedbané slabé. Hromadí se mezi nimi černé skládky, takže potkani tu nejsou ničím neobvyklým.

Žije tu asi dva tisíce Romů, z nichž pracují jen málokteří. Na obživu si často vydělávají prostitucí, sběrem kovů a pochybnými půjčkami - lichva tu jen bují.

Šéf vládní agentury proti ghettům, Marek Podlaha, označil Předlice za jedno z mála skutečných romských ghett v Česku. Místní Romové mají ovšem štěstí v neštěstí - magistrát chce jejich situaci řešit. I s pomocí evropských peněz na opravy sídlišť.

"Je to velká příležitost. Vedle Předlic jsme vybrali i druhou lokalitu - sídliště Mojžíř," uvedl Václav Groulík z tiskového odboru ústeckého magistrátu.

Jeho úředníci teď připravují plán rozvoje sídlišť, který je podmínkou pro podání žádosti o peníze. Díky němu pak o peníze na opravy domů budou moci žádat i soukromí vlastníci domů. Samotný magistrát se postará o veřejná prostranství.

S přípravou plánu rozvoje nechvalně proslulého sídliště Janov začíná také Litvínovská radnice. Janov s více než dvěma tisíci Romy je vůbec největší českou romskou lokalitou.

Původně výstavní sídliště obydleli Romové, kteří se přestěhovali z centra města. Jejich původní byty radnice prodala soukromé firmě a ta Romy začala přesouvat právě do Janova. Romové již neobývají městský majetek, radnice ale přesto musí jejich potíže řešit.

"Janov nás velmi tíží," přiznala vedoucí odboru regionálního rozvoje městského úřadu Monika Černá. Právě ona bude spolu s dalšími odborníky z úřadu, samosprávy i neziskovek sestavovat plán rozvoje Janova.

Místa, kam se pro jistotu neinvestovalo

Přípravy plánu jedou naplno i v Přerově. Zdejší romská lokalita není tak velká jako v Janově nebo Ústí nad Labem, ale magistrát netrápí o nic míň. Opravit chce především ulici Kojetínskou, Husovu a oblast Jižní čtvrti.

"Na Kojetínské máme byty speciálně pro neplatiče. To je jedno z nejproblémovějších míst," říká náměstkyně přerovského primátora Šárka Krákorová-Pajůrková. Peníze magistrát využije tam, kde může - na opravy střech, zateplení, statické zákroky a zvelebení společných prostor.

"Jediné, co je ve Staré Červené Vodě lepší než ve Vsetíně, jsou lidi" | Foto: Ludvík Hradilek

"Byty potřebují zásahy i uvnitř, na to ale už tyto peníze použít nemůžeme," dodala Krákorová-Pajůrková.

Podle Richarda Kořínka ze společnosti Člověk v tísni, která v Přerově, stejně jako v Ústí nad Labem, s Romy intenzivně pracuje, jsou peníze na problémová sídliště velkou příležitostí. Dosud se do takových míst radnicím peníze dávat nechtělo.

"Je to takový začarovaný kruh, kdy veřejnost předpokládá, že zde nemá smysl cokoli opravovat, protože si to místní obyvatelé zase zničí. Takže od devadesátého roku se zde neinvestovalo," popisuje Kořínek.

"Jistě, riziko, že opravené ulice zase zchátrají, tu je. Ale lze tomu zamezit," věří. Městu navrhuje například instalaci kamer na dětských hřištích nebo institut domovníků v bytových domech.

Ruku v ruce by pak nejen v Přerově měly s investicemi jít i terénní sociální práce, pomoc Romům se zaměstnáváním, předlužeností, vzděláváním.

Z Bronxu na lepší adresu. Bez stěhování

Velkolepé plány s místním ghettem má i brněnský magistrát. Ulice kolem Bratislavské, Cejlu, Francouzské a Körnerovy místní napůl ve vtipu nazývají brněnským Bronxem. Do osmi let je od ostatních ulic nepoznáte, slibuje magistrát.

Hřiště byste na | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zatím není jasno, na co peníze přesně použijí, mají v Břeclavi. Souvislá romská lokalita tu neexistuje, přesto je město na jihu Moravy na seznamu vytipovaných.

Každá lokalita, na kterou radnice dotace žádá, musí mít ovšem aspoň 500 bytů. Ne všechny naštěstí musí obývat sociálně vyloučení.

Dalšími podmínkami, které musí problémová oblast splňovat, je nízká cena nemovitostí, energetická náročnost jejich provozu a některé charakteristiky obyvatelstva, jako je vysoká nezaměstnanost, chudoba, nevzdělanost, vyšší počet menšin či přistěhovalců.