Známky jsou přežitek, volá část rodičů. Připravují děti na reálný život, namítá Klaus

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
1. 2. 2019 20:40
Školní rok se přehoupl do druhé poloviny a žáci si tak opět převzali ohodnocení své dosavadní práce, vyjádřené nejčastěji známkou. Proti tomu se znovu ohradila část rodičů, jež by si přála, aby byly děti napříště hodnoceny slovně. Stávající systém má podle kritiků negativní dopad na vztah studentů ke vzdělávání. Podle zastánců je naopak klasifikace připravuje na život.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: iStock

Učitelé by měli při hodnocení dětí používat moderní metody, které jsou zvlášť pro mladší žáky vhodnější a srozumitelnější než známky, říká Petr Chaluš, předseda organizace Fórum rodičů, bývalý kandidát do senátu za piráty a autor petice První stupeň základních škol bez známek, pod kterou se od pondělí podepsalo přes tři sta lidí. Sám má prý děti na ZŠ Londýnská, kde se používání slovního hodnocení osvědčilo.

"Je potřeba vybudovat hlavně u malých dětí pozitivní vztah k učení. Pokud se budou učit nikoliv proto, že z toho mají radost a chtějí se dozvědět něco nového, ale kvůli dobré známce, nevytvoří si přímý vztah k učení," uvedl Chaluš pro Aktuálně.cz.

Stejný cíl má také facebooková skupina Bez známek, již spravuje Zuzana Kašparová z Asociace Montessori ČR. "Iniciativu jsem založila, protože si myslím, že to ve školách jde i bez nich. Neměli bychom nutit děti učit se pro odměnu nebo kvůli strachu z trestu, ale tak, aby to bylo použitelné pro život," vysvětluje Kašparová.

"Známky mohou dávat smysl ve chvíli, kdy se něco dobrovolně učím a chci vědět, jak na tom jsem a jaký jsem udělala pokrok. Děti jsou však zákonem nuceny ke školní docházce a pak hodnoceny za něco, co se často vůbec učit nechtějí, nezajímá je to, hned po testu či zkoušení to zapomenou a už to nikdy v životě nevyužijí," souhlasí také Zdeňka Staňková z iniciativy Svoboda učení.

A negativní aspekty známkování zmiňuje i ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. "Známky se zneužívají ke škatulkování lidí na chytré a ty ostatní, přitom o chytrosti nikdy nebyly. Ztratily také dávno svoji vypovídací hodnotu - všem jde o jedničky, ale od dvojky níž už vlastně nikdo přesně neví, co ta známka znamená," uvedl Jirásko.

Klaus: Rodiče známkách rozumí, některé věci se měnit nemají

Na druhé straně barikády stojí například šéf sněmovního školského výboru Václav Klaus mladší (ODS). "Děti si musí uvědomit, že za dobře vykonanou práci následuje odměna a naopak. Klasické známky navíc mají výhodu, že je používáme dlouho, čili jim rozumí každý rodič nebo prarodič. Některé věci se zkrátka nemají měnit," řekl Aktuálně.cz Klaus.

Odmítá rovněž argument kritiků, že známky mohou přinést dětem stres. "Když děti necháme v iluzi, že svět je nádherný, a pak se střetnou s realitou, tím jim moc nepomůžeme. Děti si mají zvykat na reálný život," podotkl Klaus. 

Známky by se měly zachovat i podle lektora a školitele učitelů Roberta Čapka. Špatné známky však podle něj svědčí i o selhání učitele. "Stejně jako je pestré vyučování, tak i hodnocení by mělo být pestré. Učitelé by měli využívat nejen známky, ale vedle toho třeba i slovní hodnocení. Špatné známky by vůbec dávat neměli, protože dobří učitelé je vůbec nepotřebují," říká Čapek.

Učitelská platforma zase upozorňuje, že špatně napsané slovní hodnocení může být někdy horší než známkování, ne všichni učitelé totiž umí dát dítěti kvalitní zpětnou vazbu. "Někteří učitelé považují za slovní hodnocení převod známkové škály do slovních výrazů ‚výborně‘, ‚chvalitebně‘. Takové slovní hodnocení tak ztrácí svůj motivační smysl," podotkla předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Důležitá je zpětná vazba, říká inspekce

Zatímco odborníci jsou v názoru na známkování polarizováni, školy mají jasno. Většina stále hodnotí žáky skrze známky. Slovní hodnocení využívají podle dat České školní inspekce pouze tři procenta základních a středních škol.  

"Postupně se sice lehce zvyšuje podíl škol, které využívají slovní hodnocení, ale dominantní je stále hodnocení známkou," potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Podle něj je důležité hlavně poskytovat žákům pravidelně srozumitelnou zpětnou vazbu, ze které pochopí, co jim jde a co naopak ne a co mají dělat pro to, aby se v tom zlepšily. "Z národních i mezinárodních kvalitativních dat jednoznačně vyplývá, že školy, které poskytují žákům pravidelnou a srozumitelnou formativní zpětnou vazbu, dosahují lepších vzdělávacích výsledků," dodává Andrys.

 

Právě se děje

Další zprávy