Lodní doprava vstane z mrtvých. Stát věří akci Labe

Pavel Baroch
14. 3. 2012 14:00
Ministr Dobeš má velké plány, ačkoli v sousedním Německu labskou cestu spíše omezují
Dolní Labe. Zatím bez jezu.
Dolní Labe. Zatím bez jezu. | Foto: Arnika

Praha - Ačkoli je česká nákladní lodní doprava v kritickém stavu, stále má šanci se zvednout a stát se plnohodnotným partnerem automobilů a vlaků. Je ovšem zapotřebí především postavit zdymadlo u Děčína a Přelouče.

Takový je hlavní závěr Zprávy o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje, kterou ve středu projedná vláda.

"Jako příklad paralely možného významu vodní dopravy pro vnitrozemský stát lze uvést Švýcarsko, kde vodní doprava zajišťuje 15 procent zahraničního obchodu a do námořního přístavu je cesta o 180 kilometrů delší než mezi Českou republikou a přístavem Hamburkem," uvádí se ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Jenže: O vybudování aspoň jednoho zdymadla u Děčína, které by natolik zlepšilo podmínky na dolním Labi, aby se po řece mohlo plout po celý rok, se jedná bezmála 20 let, ale žádnému ministru dopravy se nikdy nepodařilo stavbu zahájit. Především kvůli odporu ochránců přírody z obou stran hranic.

Německé Labe na vedlejší koleji

Teď se navíc objevuje nový problém. Spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer už příliš nepočítá s rozvojem lodní dopravy na německém úseku Labe a úsek mezi Magdeburgem a českou hranicí zařadil do páté, nejnižší kategorie, kde plánuje jen omezený provoz.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Tohoto kroku se už dříve obávali čeští rejdaři, kteří už dlouho volají po jezu u Děčína, protože se kvůli nízké hladině nedá na dolním Labi po podstatnou část roku plout. Podle rejdařů se Česko může stát jedinou zemí v Evropě, která nebude mít použitelný přístup k moři po vodě.

Ministr dopravy Pavel Dobeš je ale ubezpečuje, že Německo pořád s labskou vodní cestou počítá. Vychází i z dopisu, v němž se Německo i po reorganizaci své Spolkové správy vodních cest a plavby nadále hlásí ke společnému česko-německému prohlášení o opatřeních na labské vodní cestě až k Hamburku.

"Pro Spolkovou republiku Německo je i nadále řeka Labe významnou tepnou nákladní vodní dopravy a bude i nadále pokračovat ve zlepšování splavnosti," uvádí se v úvodu pětadvacetistránkové Dobešovy zprávy pro vládu.

Zdymadlo za 5 miliard

V navrhovaném usnesení pro vládu se v bodě číslo tři dokonce zadává ministru dopravy "pokračovat ve spolupráci s ministrem životního prostředí v přípravě Plavebního stupně Děčín a Plavebního stupně Přelouč II a činit kroky vedoucí k realizaci zmíněných staveb".

Vizualizace vodního díla Děčín.
Vizualizace vodního díla Děčín. | Foto: Ředitelství vodních cest

"Spolupráce" obou resortů se ukázala loni v květnu, kdy ministerstvo životního prostředí muselo kvůli závažným nedostatkům vrátit Ředitelství vodních cest k přepracování dokumenty posuzující vliv vodního díla Děčín na tamní přírodu. Doplněné podklady předložilo ředitelství zkraje letošního roku.

Dobešův úřad vypočítal, že jen zdymadlo u Děčína bude stát minimálně 5 miliard včetně DPH, na dalších 1,7 miliard vyjde malá vodní elektrárna. Podle ministerstva by se na financování mohl využít projekt PPP, tedy propojení státu se soukromým kapitálem.

"Realizací připravovaných vodních děl na řece Labi je možné získat v nejbližších letech přepravní kapacitu do severních námořních přístavů minimálně ve výši 8,5 milionu tun za rok," píše se ve zprávě o podpoře vodní dopravy, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Jez by poškodil přírodu

S budováním zdymadel na Labi ovšem nadále nesouhlasí ochránci přírody. V případě jezu u Děčína například bývalý ředitel Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Werner Hentschel uvedl, že by vodní dílo zastavilo proudění vody v řece a silně by omezilo kolísání hladiny během roku.

"Pro mnoho druhů, které v řece žijí, by se podmínky pro život změnily natolik, že by vymizely," varoval Hentschel. Ministerstvo dopravy ovšem tvrdí, že udělalo všechno pro to, aby byl dopad nového zdymadla na přírodu co nejmenší.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy