Oborové zdravotní pojišťovny se staly první zájmovou skupinou, která má zájem podpořit změny zdravotnického systému.

Ministru Tomáši Julínkovi už doporučily kroky, kterými by mohl své záměry prosadit.

Pokud se za pojišťovny postaví silné podniky, které je v devadesátých letech zakládaly, nebude moci jejich hlas přeslechnout vláda ani opozice.

Místo poplatků bonusy

Pojišťovny především pochybují o tom, jestli je správné zavádět poplatky u lékaře. Zvláště na počátku reformy mohou vzbudit všeobecný odpor. "Zatím není jisté, jak poplatky vybírat, aby na tom pojišťovny neprodělaly," upozornil také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera.

Pojišťovny doporučují postupovat po jednotlivých krocích, které začnou zdravotnický systém průběžně měnit podle ekonomických principů. "Začít by se mělo u léků," navrhuje ekonom Miroslav Zámečník, který se svazem pojišťoven spolupracuje.

Svaz by měl podle něho nakupovat léky prostřednictvím jediné distribuční firmy. Lékárníkům by pak nabídl smlouvy se zárukou jednotné marže a s podmínkou, že budou nahrazovat léky předepsané lékařem lacinějšími preparáty, pokud to dovolí zdravotní stav pacienta. Pacienti, kteří na to přistoupí, dostanou od lékárníků bonus za každý recept.

Pravidla pro záchranu života

Zároveň pojišťovny spolu s odbornými lékařskými společnostmi začnou pracovat na standardech, které určí, jak se mají léčit jednotlivé druhy onemocnění. "To není práce na měsíce nebo na jeden rok," upozorňuje na složitost takového úkolu prezident Kothera.

První standardy se budou týkat operací, které se dají odložit - například kloubních protéz nebo žlučníku.

Stanovením závazného postupu mohou pojišťovny ušetřit. Například pacient nad šedesát let bude mít nárok na českou protézu Beznoska, která v jejich případě vydrží o pět let déle, než činí očekávaná délka dožití. Na dvakrát dražší protézu Johnson&Johnson mohou mít nárok ti mladší.

Pojištěnci zároveň dostanou možnost, aby za nadstandardní služby připlatili, například v alternativních pojistných plánech nebo přes připojištění.

Složitější bude postup při léčbě zhoubných nádorů, kde nemůže předpis pojišťovny rozhodnout o tom, kdy zastavit léčbu, která nepřináší další efekt, a předat pacienta medicíně tišící bolest. K tomu bude nutná dohoda s Českou onkologickou společností.

Privatizace a zisk

Pojišťovny mají jasno v postupu, jak zařídit ve zdravotnictví konkurenci. Stanou se z nich akciové společnosti, které budou předány firmám, které je zakládaly. Tehdy šlo například o mladoboleslavskou Škodu, OKD, Novou huť, České dráhy nebo banky. Prezident Kothera nevylučuje, že struktura vlastníků se může změnit.

"Stát nabídne firmám převzetí pojišťoven jako možnost, musí však naplánovat další kroky v případě, že firmy odmítnou," vysvětluje. Kothera přitom považuje za přirozené, že na efektivní správě zdravotního pojištění mají největší zájem zaměstnavatelé, kteří nejvíc platí.

Experti nepovažují za nutné dělit VZP, která má s 62 procenty dominantní postavení na trhu. "Během roku si mohou její pojištěnce rozebrat ostatní, k tomu není těžké najít ekonomické nástroje," vysvětluje ekonom Zámečník.

Obavy z tunelování pojišťoven považuje za přehnané. Stačí předepsat, že management může na provoz včetně marketingu využít jen tři procenta vybraného pojistného. Zisk může vykázat jen tehdy, pokud na provozu něco ušetří.

Další možností zisku může být situace, kdy pojišťovna splatí všechny závazky, naplní rezervní fond i fond prevence a ještě nějaké peníze zůstanou. Ze zbylých peněz mohou pojišťovny například čtyři pětiny vyplatit jako bonusy pojištěncům a pětinu si nechat.

Krutá vzpomínka na Ratha

Pojišťovny se domnívají, že není nutné zřizovat speciální nový úřad, který by je kontroloval. "Jestli pojišťovny dodržují finanční předpisy, může dohlížet Česká národní banka," navrhuje Kothera.

V žádném případě by regulační úřad neměl podléhat vládě ani parlamentu. Pojišťovny tak reagují na období, kdy Paroubkova vláda a levicová sněmovna obsazovala správní rady pojišťoven svými lidmi a průběžně hrozila nucenou správou. 

"Bylo to nejhorších jedenáct měsíců mého života," vzpomíná prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Deficit zdravotnictví je podle ekonoma Raiffeisen banky Pavla Mertlíka největší okamžitou hrozbou pro státní rozpočet. Pojišťovny slibují, že změny podle jejich návrhu dalším dluhům spolehlivě zabrání.